„Nezbytnou součástí projektu je i propojení Číny s Perským zálivem a Středozemním mořem. Po dokončení projetu by měla novodobá Hedvábná stezka spojovat Asii, Evropu a Afriku. Systém dílčích projektů z oblasti infrastruktury bude největším ekonomickým koridorem na světě zahrnujícím téměř 4,4 miliardy obyvatelstva s ekonomickým potenciálem ve výši 21 bilionů dolarů,“ uvádí Berke s dodatkem, že v rámci tohoto projektu také byla v loňském roce zřízena Asijská banka pro investice do infrastruktury (AIIB) s počátečním vkladem 47 miliard dolarů. Mezi zakládající členy se navzdory americkému odporu přihlásilo 58 států včetně Velké Británie, Francie, Německa, Itálie, Austrálie a mnoha dalších. Celkově jde o 12 členských států NATO.
Podle Berkeho však Spojené státy po neúspěšném přesvědčování svých spojenců obrátily a nyní tvrdí, že obnovení Hedvábné stezky od samého začátku podporovaly. „Vzhledem ke konkurenčnímu projektu Transpacifického partnerství, které důsledně vynechává Čínu a Rusko, je však nepravděpodobné, že by se Spojené státy na tomto projektu nějakým způsobem podílely,“ konstatuje Berke. On sám je přesvědčen, že jde o chybný postoj, protože tím Washington vyklízí své pozice na kontinentu Číně. „Projekt bude vyžadovat složité a nákladné americké technologie i zkušenosti. Podpora ze strany Spojených států by mohla budování Hedvábné stezky 21. století urychlit a zkvalitnit,“ soudí Berke.
Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPráce autora se řídí redakčními zásadami ParlamentníListy.cz.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Přidejte si obsahový box PL do svých oblíbených zdrojů na Hlavní stránce Seznam.cz. Děkujeme.
