„Nezbytnou součástí projektu je i propojení Číny s Perským zálivem a Středozemním mořem. Po dokončení projetu by měla novodobá Hedvábná stezka spojovat Asii, Evropu a Afriku. Systém dílčích projektů z oblasti infrastruktury bude největším ekonomickým koridorem na světě zahrnujícím téměř 4,4 miliardy obyvatelstva s ekonomickým potenciálem ve výši 21 bilionů dolarů,“ uvádí Berke s dodatkem, že v rámci tohoto projektu také byla v loňském roce zřízena Asijská banka pro investice do infrastruktury (AIIB) s počátečním vkladem 47 miliard dolarů. Mezi zakládající členy se navzdory americkému odporu přihlásilo 58 států včetně Velké Británie, Francie, Německa, Itálie, Austrálie a mnoha dalších. Celkově jde o 12 členských států NATO.
Podle Berkeho však Spojené státy po neúspěšném přesvědčování svých spojenců obrátily a nyní tvrdí, že obnovení Hedvábné stezky od samého začátku podporovaly. „Vzhledem ke konkurenčnímu projektu Transpacifického partnerství, které důsledně vynechává Čínu a Rusko, je však nepravděpodobné, že by se Spojené státy na tomto projektu nějakým způsobem podílely,“ konstatuje Berke. On sám je přesvědčen, že jde o chybný postoj, protože tím Washington vyklízí své pozice na kontinentu Číně. „Projekt bude vyžadovat složité a nákladné americké technologie i zkušenosti. Podpora ze strany Spojených států by mohla budování Hedvábné stezky 21. století urychlit a zkvalitnit,“ soudí Berke.
Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
