Václav Láska si prý zpaměti vybavil 20 případů, kdy prezident Miloš Zeman překročil Ústavu a zákony, které se ve svém ústavním slibu zavázal dodržovat. Když však senátor sesumíroval 6 let Zemanova úřadování, byl překvapen, že těch prezidentových chyb, jako je vyhodnotili senátoři, bylo mnohem víc než dvacet.
K jakému volebnímu výsledku směřuje ČSSD v příštích sněmovních volbách?Anketa
„Nakonec těch skutků je skoro šest desítek. Je to dáno koncepcí žaloby, kdy jsme ji pojali jako jeden příběh 6 let výkonu prezidentského mandátu. Při které prezident soustavně pošlapával a porušoval jak Ústavu, tak zákony, k jejichž dodržování složením prezidentského slibu se zavázal. Pár skutků je uvedeno i v důsledku snahy alespoň poodhalit motivy prezidenta pro takové jednání. Proto tedy nakonec číslo převyšující 50. Ono se také ukázalo, jak nedokonalá (a někdy milostivá) lidská paměť je. I já měl v hlavě při přípravě žaloby kolem dvaceti konkrétních skutků prezidenta, které se mi vybavovaly. A když teď koukám na ten hotový seznam, je mi o dost smutněji,“ napsal na sociální síti Facebook.
Podle Lásky je pravda, že některých vyjmenovaných skutků se v minulosti dopustili i prezidenti Václav Havel a Václav Klaus. Jenže oni se přešlapu dopustili jen jednou za celý mandát, zatímco Zeman Ústavu pošlapává znovu a znovu, čímž mimo jiné rozděluje společnost.
Ing. Miloš Zeman
Co tedy senátoři přičítají Zemanovi k tíži?
Všechno začalo krátce po zvolení Zemana v roce 2013, kdy jako hlava státu Zeman prosazoval možnost bezdůvodně sesadit vládu expremiéra Petra Nečase. Pár měsíců na to prezident pošlapal vůli Parlamentu a jmenoval si svou úřednickou vládu v čele s Jiřím Rusnokem, kterého později jmenoval guvernérem České národní banky. Po Rusnokově kabinetu sice jmenoval vládu Bohuslava Sobotky (ČSSD), ale podle Lásky toto jmenování neúměrně zdržoval.
Někdo by si možná myslel, že senátoři pochválí Zemana za to, že na Hradě nechal vyvěsit vlajku EU. Jenže to by si myslel špatně. I tady prý Zeman udělal chybu. „Za účelem slavnostního vyvěšení vlajky EU na Pražském hradě dne 3. dubna 2013 byl pozván tehdejší předseda Evropské komise José Manuel Barroso. Ačkoliv je běžné, aby se podobných setkání účastnil také ministr zahraničních věcí, tehdejší ministr Karel Schwarzenberg nebyl pozván,“ napsal Láska.
O pár měsíců později Zeman v rozporu se zákonem odmítl jmenovat profesorem akademika Martina C. Putnu, přestože tehdejší docent splnil všechny zákonem dané podmínky. Tuto svou chybu zopakoval Zeman i v případech fyzika Ivana Ošťádala a ředitele Národní galerie Jiřího Fajta.
Zeman také naznačoval, že by se nebránil zrušení jedné z ústavních institucí – Senátu. Přitom by jako představitel jedné ze státních institucí měl respektovat instituce jiné.
Když jmenoval první jednobarevnou vládu Andreje Babiše, naznačil, že by tento kabinet mohl bez důvěry vládnout klidně po celé funkční období, po celé čtyři roky.
V nedávné době se podle senátorů Zeman pokoušel ovlivňovat rozhodování nezávislých soudců, což je podle Lásky naprosto nepřijatelné,
Chyby však prý Zeman nedělal jen na domácí politické scéně. Dalších přešlapů se měl dopustit i vůči podnikatelům. Např. když jim pohrozil, že je nebude brát na zahraniční cesty, pokud se nebudou podílet na snižování státního dluhu. Něco takového by si podle Lásky a jeho kolegů neměl Zeman dovolovat.
A jako by to nestačilo, dalších chyb se Zeman dopustil i jako reprezentant státu v zahraniční politice.
„Zatímco představitelé NATO a tehdejší americký prezident Obama tvrdili, že o ruské účasti v bojích na východě Ukrajiny mají nezvratné důkazy, Miloš Zeman na summitu prohlásil: ‚Budeme samozřejmě chtít jasnou evidenci o ruské přítomnosti.‘ Tím udivil například švédského ministra zahraničních věcí Bildta. Ten jasně odmítl, že by existovaly jakékoliv pochybnosti o účasti ruských vojáků v konfliktu. Také se následně ironicky dotázal, zda Česko má vůbec tajnou službu, a pokud ano, pronesl, tak by se jí prý měl prezident Zeman zeptat,“ připomněl Láska.
Další přešlap si Zeman připsal na triko, když si dovolil komentovat návrat dvou Češek unesených v Pákistánu. „Miloš Zeman potvrdil, že za dvě Češky unesené v Pákistánu (Hanu Humpálovou a Antonii Chrásteckou) zaplatila vláda výkupné 6 milionů dolarů,“ uvedl senátor.
Následovala kauza jedu Novičok, kde Zeman naznačoval, že vražedný jed mohl být vyroben v Česku, a nikoli v Rusku, jak tvrdili Britové. Vedle toho Zeman zpochybňoval práci českých tajných služeb, což je věc poměrně nevídaná. Politici zpravidla zpravodajce vlastní země hájí tzv. do roztrhání těla. Zeman nejen, že to nedělá, ale kritizuje také práci Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB).
V říjnu 2014 pak během cesty po komunistické Číně oznámil veřejnosti, že se do autoritářského státu přijel učit, jak stabilizovat společnost.
A jako by tohle všechno nestačilo, Zeman prý rok co rok uděluje státní vyznamenání nejen osobám všeobecně respektovaným, ale bohužel také lidem kontroverzním.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: mp
