Tady milion pro aktivisty, tady taky… Ale kdo je přiklepnul? Rozkryté stopy Jsme fér

10.07.2023 4:44 | Komentář

Z čeho žije spolek Jsme fér, který v Česku tlačí změnu manželství? Jsou to převážně dotace. V roce 2014 dostal první od tzv. Norských fondů. Pak přicházely peníze různě, tu od Evropské unie, tu od Sorosovy Open Society. Přidaly se USA i Německo. Ale protože je uskupení odnoží Prague Pride, nezjistíte kolik šlo právě jemu. Nicméně čerpalo dotace například na „queer invalidy“, větší než obvyklé. A je zde i potenciální střet zájmů.

Tady milion pro aktivisty, tady taky… Ale kdo je přiklepnul? Rozkryté stopy Jsme fér
Foto: Hana Brožková
Popisek: Vyslání jasného vzkazu, že pro nenávist a homofobii není na světě místo

Anketa

Vadí vám, že ČT vysílá „komunistické“ seriály jako Chalupáři nebo Nemocnice na kraji města?

6%
90%
hlasovalo: 25766 lidí
Lobbistické uskupení Jsme fér samo sebe prezentuje jako „koalice šesti neziskových organizací prosazující manželství pro gay a lesbické páry“. Tedy otevřená lobby, nátlaková skupina, jejímž cílem je přesvědčit poslance ke změně legislativy.

V čele Jsme fér stojí Czeslaw Walek, právník a aktivista, dlouhodobě spojený se spolkem Prague Pride, který v roce 2014 zakládal a předsedal mu až do roku 2022.

Spolek Prague Pride byl vždy velmi schopný v čerpání dotací, už při svém vzniku v roce 2014 položil základ svého hospodaření částkou 1,6 milionu z tzv. „Norských fondů“.

Jsme fér není registrován jako zvláštní subjekt, v účetnictví je veden jako „projekt“ zapsaného spolku Prague Pride. Spolu s ním na něm spolupracují další spolky, iniciativy PROUD, Mezipatra, křesťanské sdružení Logos a Amnesty International Česká republika. Ty, až na poslední, mají rozpočty výrazně nižší než Prague Pride, jehož obrat každoročně převyšuje deset milionů korun.

Není tedy možné dohledat, kolik peněz šlo přímo na projekt Jsme fér, pokud o tom sám spolek Prague Pride neinformuje ve svých výročních zprávách. To bylo uvedeno pouze v poslední zprávě za rok 2021, kde informuje, že na tento rok měl projekt Jsme fér rozpočet 5.421.455 korun; tedy více než samotný festival Prague Pride.

V předcházejících letech lze podíl tohoto projektu vyčíst mnohem složitěji. Například v případě rozpočtu za rok 2018 měl projekt Jsme fér čerpat 121.942 korun, což byla nejnižší částka ze všech divizí Prague Pride. „Koláčový“ graf ale ukazoval něco zcela jiného.

Pro představu – celý spolek Prague Pride měl za onen rok 2018 mít náklady přesahující 12 milionů korun. Ty mu pokrývaly především dotace ve výši přesahující 9 milionů.

Z toho přes tři miliony přispěl Open Society Fund (mezinárodní rodina neziskových organizací George Sorose), dále například Evropská komise přes program DG Justice (přes 2 miliony korun) a Nadace Vodafone, jež byla prvním stabilně přispívajícím partnerem s vazbou na podnikatelský sektor; v roce 2018 přispěla 236 tisíc.

V roce 2019 pak přibývají mezi sponzory Velvyslanectví USA, Česko-německý fond budoucnosti a Drei Linden Gesselschaft, tato „Společnost tří lip“ přispěla téměř dva miliony korun.

2020: Průvod byl zrušen. Kam šly ty peníze?

V roce 2020 se objevuje rekordní jednorázový příspěvek, a to 6.834.646 korun. Přispěvatelem je opět unijní program DG Justice.

Právě ročník 2020 je ale považován za nejkontroverznější. Prague Pride mimo jiné dostala rekordní milionovou dotaci od pražského magistrátu. Jenže na jaře přišel koronavirus, vše se zavřelo a z velkolepých plánů na průvod sešlo. Kvůli omezením setkávání se místo velkého průvodu konala pouze plavba několika lodí po Vltavě.

Milionová dotace z města byla navíc schválena až v květnu, když už se vědělo, že průvod se nejspíš bude muset uskutečnit velmi omezeně a ostatní akce budou přeloženy do online prostoru.

„Festival Prague Pride i v roce 2020 nabídne desítky zajímavých akcí. Oproti loňsku to bude asi půlka, tedy odhadem asi sedmdesát akcí. V programu bude široký výběr od komunitních pikniků přes streamované debaty až po hudební přenosy. V Pride Housu se bude diskutovat stejně jako v předchozích letech. Plánujeme si pridový týden užít a přitom snížit riziko přenosu virů na minimum,“ vysvětloval zástupce spolku Prague Pride Hynek Toman.

„Prague Pride Festival se od svého vzniku v roce 2011 každoročně rozrůstá. S tím roste také přínos městu v podobě utracených peněz českých i zahraničních návštěvníků, což město Praha právě teď potřebuje pro zmírnění ekonomického zpomalení v době epidemie koronaviru. Odpovídá tomu také adekvátní navýšení finanční podpory ze strany města,“ hájila rozhodnutí radní pro kulturu Hana Třeštíková.

Následné vyúčtování mnohé neuspokojilo. A navíc se pozastavovali nad tím, že průvodu se aktivně účastnila Česká pirátská strana primátora Zdeňka Hřiba. Někteří to tedy vnímali tak, že vedení magistrátu onen milion zaplatilo za vlastní reklamu.

V následujícím roce 2021 dokonce zastupitelé napoprvé odmítli schválit dotaci 650 tisíc, požadovanou pořadateli od magistrátu. Ze samotného hlasování se stala trochu komedie, bylo totiž velmi těsné a absentující zástupce TOP 09 protestoval, že chtěl hlasovat pro, už se jednalo dlouho a on si potřeboval dojít na toaletu.

Hlasování tehdy velmi rozčílilo LGTBQ+ aktivistu Kryštofa Stupku, dnes ambasadora Fialovy vlády: „Jsem upřímně velmi rozhořčený z toho, co se na magistrátu stalo. Prague Pride dostává dotaci z tohoto balíčku odjakživa. Lidé si neuvědomují, že právě během pandemie se na Prague Pride a podobné organizace obrací mnoho lidí se svými těžkostmi.“

Primátor Hřib nakonec zaúřadoval, o dotaci se hlasovalo ještě jednou na dalším zasedání a Prague Pride ji dostala. Primátor to vysvětlil tak, že v druhém roce covidové pandemie se musí „bojovat o každého turistu“.

Přímo ve Strakovce

Ve Fialově vládě skupiny napojené na Prague Pride vstoupily přímo do Strakovy akademie.

Zmocněnkyní vlády pro lidská práva se stala Klára Šimáčková Laurenčíková, někdejší kandidátka Zelených, která se těmto tématům věnovala dlouhodobě.

Do Rady vlády pro rovnost žen a mužů přímo usedla Lucia Zachariášová, která na ÚV působila už pod ministrem Jiřím Dienstbierem za Sobotkovy vlády.

Dnes kromě toho vystupuje mezi hlavními tvářemi Jsme fér, vykonává také funkce přímo v Prague Pride, kde coby vystudovaná právnička obvykle řídí členské schůze.

ParlamentníListy.cz zajímalo, jak ve vládě řeší tento potenciální střet zájmů, ve kterém lidé prosazující zájmy jedné skupiny současně mají připravovat legislativu tak, aby vytvářela celospolečenský konsensus. Zmocněnkyně Šimáčková Laurenčíková ani ministr pro legislativu Šalomoun až do vydání článku neodpověděli.

Řídí rovněž vládní Výbor pro práva LGBTI+ lidí. Jejím předchůdcem v této funkci byl Zdeněk Sloboda, absolvent žurnalistiky, který se prezentuje jako výzkumný pracovník v oblasti genderu. Je například autorem studie „Od deviantů k učitelům: neheterosexuální maskulinita v současných českých seriálech“. Je zakladatelem organizace PROUD, která byla zakládajícím členem Jsme fér.

Prague Pride ve spolupráci s další organizací In Iustitia pořádaly v únoru na vládní půdě Lichtenštejnského paláce konferenci SPOLEČNĚ PROTI NENÁVISTI: Zaostřeno na oběti předsudečného násilí v Česku. Zaštítil ji ministr vnitra Vít Rakušan a vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková.

Sto dvacet tisíc na články, příručku a manuál

Rozmáhající se „dotační ekonomika“ nabízí neziskovému sektoru různé příležitosti. Uskupení Jsme fér například čerpalo (oficiálním žadatelem byla Prague Pride) v roce 2022 dotaci od Ministerstva zdravotnictví v programu „Vyrovnávání příležitostí pro občany se zdravotním postižením“. Výše částky byla zveřejněna v dubnu 2022, rozhodoval o ní tedy už nový ministr Válek. Dotace na „zlepšování života queer osob se zdravotním postižením“ činila 123 tisíc korun. To byla v rámci celého dotačního programu podprůměrná částka.

Jako plnění projektu ale byla následně vykázána „série přednáškovo-debatních akcí a odborné články“, dále jedna příručka a jeden interní metodický materiál, které dohromady „zvýšily informovanost“.

Pro srovnání: Ve stejném dotačním programu byly nižší částkou dotovány například rekondiční pobyty pro postižené roztroušenou sklerózou (sto tisíc korun).

U projektů spočívajících v informování pacientů se výše dotací celkově pohybovala výrazně níže, třeba webináře pro vozíčkáře po poranění míchy dostaly 31.522 Kč. Celý cyklus informačních přednášek České unie neslyšících dostal 39 tisíc korun.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Jakub Vosáhlo

Mgr. Ing. Taťána Malá byl položen dotaz

znásilnění

Dobrý den, prý pro novou definici znásilnění hlasovalo 169 poslanců. A co ten zbytek? To byl někdo proti? Zajímalo by mě kdo. A ještě víc by mě zajímalo, jak to bude vypadat v praxi. Jak bude oběť prokazovat, že říkala ne? A zvyšují se s novelou i tresty za znásilnění, protože když občas slyším o ně...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

„EU nikdy nebude na hranicích střílet,“ slíbil Rakušan. Ale narazil

14:05 „EU nikdy nebude na hranicích střílet,“ slíbil Rakušan. Ale narazil

„Migrační solidarita je falešná a ďábelská hodnota,“ vzkázal právník Robert Kotzian ministru vnitra …