O jaké zapomenuté spory za našimi hranicemi jde? Patří mezi ně i otázka Náhorního Karabachu. Celku, který po rozpadu Sovětského svazu mezi Arménií a Ázerbájdžánem vyhlásil nezávislost. Pro tamní obyvatelstvo, které prakticky ze sta procent dlouhodobě tvoří křesťanský národ Arménů, jde o citlivou otázku neodmyslitelně spjatou s historickými kořeny. Naproti tomu pro Ázerbájdžánce je to vznětlivé téma, neboť jak říkají, území Náhorního Karabachu patří jim.
Otázku územního sporu, která po tři desetiletí jitří mezinárodní politiku, nedávno ve svém příspěvku na sociálních sítích oživil pražský arcibiskup a nejvyšší představitel katolické církve v naší zemi kardinál Dominik Duka. Na facebookovém profilu “Z Katedry”, kde primas český publikuje své osobní postřehy a myšlenky, upozornil na porušování příměří, ke kterému mělo dojít ze strany ázerbájdžánských ozbrojených sil vůči jedné z arménských provincií Tavush.
Pozoruhodné přinejmenším je, že na rozdíl od jiných citlivých zahraničněpolitických témat, zůstává tento incident prakticky bez jakékoli pozornosti světové veřejnosti. O akci proběhlo pouze několik stručných agenturních zpráv.
Jak nahlížíte na Čínu?Anketa
Podívejme se nejprve na to, co na svém profilu předestřel kardinál Duka. Mnohé informace, které šéf českých katolíků sdílel na svém oficiálním profilu, působí přinejmenším závažně.
“V posledních dnech se Arménská republika stala předmětem ozbrojeného útoku Ázerbájdžánu, který zahájil vojenskou ofenzívu na severovýchodní straně státní hranice mezi Arménií a Ázerbájdžánem a útoky na osady a civilní infrastruktury v arménské severovýchodní provincii Tavush,” píše se v dokumentu.
Následuje výčet den po dni, jaké útoky ázerbájdžánské síly podnikly s tím, že byli zabiti čtyři arménští vojáci a 36 lidí utrpělo zranění. “Akce Ázerbájdžánu jsou dalším projevem nenávisti, xenofobie a netolerance vůči arménskému lidu a politiky, která je v Ázerbájdžánu oficiálně propagována na nejvyšší úrovni politického a vojenské vedení,” můžeme dále číst s tím, že “tato agrese přišla jako zrádné porušení dohody o zastavení nepřátelství”.
Tím to však nekončí. “Úroveň zoufalství a krize mysli politicko-vojenského vedení Ázerbájdžánu se stala zřetelnější, když téhož dne hrozil ministr obrany Ázerbájdžánu, že zahájí raketový útok na arménskou jadernou elektrárnu Metsamor. Tyto hrozby jsou výslovnou demonstrací státního terorismu a genocidního záměru Ázerbájdžánu. Své vnitřní problémy se snažil řešit tím, že v dubnu 2016 zahájil vojenský útok proti Náhornímu Karabachu na úkor mnoha lidských ztrát,” uvádí se v textu s tím, že všechny vojenské útoky byly prý doprovázeny rozpoutanou informační válkou a kybernetickými útoky.
Pojďme ale zpět k Náhornímu Karabachu. Nejprve trocha historie. Rozbušku starého konfliktu naposled hledejme v době, kdy se rozpadal Sovětský svaz a vznikaly nové republiky. Pokud jde o historii území dnešního Náhorního Karabachu, situace je nápadně podobná otázce Kosova, staré jihosrbské provincie.
Na místech, kde se dnes rozléhá Republika Arcach (dříve Náhorně-karabašská republika, pozn. red.), existovala už kolem roku 180 před Kristem jedna z provincií Arménského království. I v dalších staletích se území úzce vázalo na arménské kořeny. Co na to říká Wikipedie? “V roce 387 n.l. se po rozdělení Arménie mezi Byzantskou a Perskou říši Karabach dostal pod správu Kavkazské Albánie, která však byla pod silným náboženským a kulturním vlivem Arménie. Populaci Karabachu tehdy tvořili Arméni a několik poarménštěných kmenů. V 5. století byla v Karabachu založena první arménská škola, klášter Amaras,” můžeme číst. Lze tak říct, že jde o historickou kolébku Arménů. Přesto ani po několika desítkách let nenachází mezinárodní spor definitivního řešení.
Fotogalerie: - Zeman v Arménii
_636009989770831723.jpg&id=113959)
Proč určité srovnání s Kosovem? I toto je už mnoho staletí území spjaté se srbským národem, kolébkou jeho státnosti a náboženství, které mimo jiné dokladují srbské pravoslavné kláštery postavené dřív, než byla Kryštofem Kolumbem objevena Amerika. A podobně je dnes Kosovo částí světa bráno za právoplatné území Albánců, kteří tam cíleně migrovali a vytlačili původní obyvatelstvo. Ale to už je jiný příběh.
Náhorní Karabach není totožným příkladem, ale dle řady zasvěcených jde o věc v mnohém podobnou. Může to dokazovat i existence kláštera Gandzasar, zbudovaného kolem roku 1240, tedy v době, kdy v českých zemích vládl čtvrtý český král z rodu Přemyslovců Václav I., druhorozený syn krále Přemysla Otakara I. Pro nezasvěcené, v Arménii se zhruba 95 procent obyvatel hlásí k Arménské apoštolské církvi, což je jedno z nejstarších křesťanských společenství. Arménie totiž přijala křesťanství jako státní náboženství už roce 301.
Poslední zajímavost, která nás dostává zpět do současnosti. V Praze se nedávno, v čase koronaviru, konala demonstrace, jejímž jádrem byl právě spor o Náhorní Karabach. Policie na jedné straně chodníku držela hlasité Ázerbájdžánce a na druhé straně Armény a jejich přívržence. Kromě toho, že akce proběhla zcela bez pozornosti českých médií, se do ní podle našich zjištění zapojili i někteří diplomaté třetích zemí. Na to ale se podíváme příště.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: Radim Panenka
