Rašek připomíná, že nová hlava katolické církve až do letošního září navštívila Brazílii, Jordánsko, Izrael a Jižní Koreu. Jistým překvapením prý bylo, že si papež jako první evropskou zemi zvolil Albánii. Podle něj ale papežovy návštěvy mají promyšlenou strategii. Prý ji prozradil sám vatikánský mluvčí Federico Lombardi: „Svatý otec nezačíná své cesty po Evropě v Berlíně, Paříži ani v Londýně. Snaží se ukázat své starosti o lidi, kteří nejsou nejmocnější ani nejbohatší.“
A to byl podle Raška pravděpodobně i důvod, proč papež navštívil evropskou muslimskou zemi, kde je jen desetina katolíků. A kde je více než polovina muslimů a zbytek tvoří pravoslavní a lidé bez víry.
Papež dal jasně najevo, že je proti zneužívání náboženství k násilí
Rašek se domnívá, že papež tak do života prosazuje respekt a důvěru mezi věřícími různých náboženství a nevěřícími. „Dal i důrazně najevo, že je proti zneužívání náboženství k násilí a tvrdě kritizoval islámský radikalismus, který vede k destabilizaci a útlaku,“ podotkl s tím, že Františkovo vystupování souzní s kritickými reakcemi na současné bezpečnostní hrozby zabíjení pod rouškou víry, ve jménu Boha.
Dalším možným důvodem papežovy návštěvy prý bylo, že Albánie má za sebou nejextrémnější podobu ortodoxního komunismu, v níž byli za Envera Hodži pronásledováni, vězněni i popravováni i duchovní. Sociolog připomíná, že tento diktátor kdysi prohlásil Albánii za první ateistickou zemi na světě.
Papež přirovnal EU ke staré babičce, na které se projevuje únava
Stejně jako Jan Pavel II. v roce 1988 i papež František si 25. listopadu naplánoval cestu do Štrasburku na Radu Evropy a do Evropského parlamentu. Hlava katolické církve tu pobyla jen čtyři hodiny. Za tu dobu ale stačila označit Evropskou unii, jistě k radosti euroskeptiků, za starou babičku, na které se projevuje únava, stárnutí a ztráta ideálů.
Rašek si všímá, že se papež ve svém vystoupení držel zásad své sociální politiky. Kritizoval hluboké sociální rozdíly a postavil se proti konzumnímu způsobu života. „Se stejným důrazem kritizoval náboženský extremismus a nabádal k postarání se o migranty, kteří proudí do Evropy,“ uvedl Rašek.
Církev v čele s papežem přispívá i k řešení bezpečnostních problémů
Podle jeho názoru katolická církev v čele s papežem Františkem přispívá nejen k duchovnímu rozvoji lidské společnosti, ale i k řešení sociálních a v poslední době zahraničně-politických a bezpečnostních problémů. Proto je prý stejně jako před lety Jan Pavel II. uctíván nejen věřícími, ale i ateisty.
A jednou z možných příčin, proč se papež těší takové úctě, je to, co řekl v Tiraně: „Atmosféra úcty a vzájemné důvěry mezi katolíky, pravoslavnými a muslimy je pro tuto zemi vzácným darem. Tím vzácnějším zvláště v těchto dobách, kdy autentický duch náboženství zneužívají extremistické skupiny a kdy se náboženské rozdíly překrucují a používají jako nástroj k jiným cílům.“
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
