„Čím více se Kyjev přikloní k jedné z těchto stran, tím větší hrozí z té druhé emotivní reakce. Tato situace bude komplikovat nejenom šanci na urovnání sporu mezi Ruskem a Západem, ale také na soudržnost ukrajinského státu jako celku,“ soudí Stratfor a konstatuje, že od začátku konfliktu před rokem a půl bylo hlavní otázkou, jestli a jakou politickou roli budou hrát separatistické regiony v rámci Ukrajiny. „Zpočátku se zdálo, že Rusko bude usilovat o federalizaci Ukrajiny. To by v praxi znamenalo pro východní regiony rozsáhlou autonomii, která by umožnila rozsáhlou politickou, ekonomickou i vojenskou integraci s Ruskem. Moskva chce dosáhnout, aby se stala Ukrajina neutrálním nárazníkovým státem mezi Ruskem a Západem,“ uvádí Stratfor

Separatistické regiony údajně hodlá Moskva využít k tomu, aby mohla nadále snižovat autoritu Kyjeva. „V únoru 2015 sice bylo za účasti západních partnerů v Minsku dosaženo mírové dohody, ale ta nebyla v praxi plně dodržována. V tomto kontextu lze potom vnímat násilné protesty, které v Kyjevě propukly v pondělí 31. srpna. Právě v tento den se totiž chystal ukrajinský parlament schválit první ze dvou čtení ústavních změn, v jejichž důsledku by došlo k decentralizaci avizované v minských dohodách. Ačkoli ústavní změny v žádném případě nezaručují více autonomie pro separatistické regiony, krajně pravicové strany Svoboda a Svépomoc si je tímto způsobem vykládají. Proto před budovou parlamentu uspořádaly demonstraci. Při násilných střetech bylo zraněno asi 130 policistů a tři zemřeli,“ informuje Stratfor.