Tak co tedy s uprchlíky? Předseda ODS Fiala navrhuje toto řešení

07.07.2015 22:09

Neexistuje snadné a rychlé řešení uprchlické krize, přiznává předseda ODS a zároveň politolog Petr Fiala ve svém zamyšlení, které zveřejnil na svém blogu na serveru Aktuálně.cz. Přichází s několika konkrétními kroky, které by mohly problémy s uprchlíky řešit.

Tak co tedy s uprchlíky? Předseda ODS Fiala navrhuje toto řešení
Foto: Petr Kupka
Popisek: Předseda ODS Petr Fiala na besedě v Ostravě

V úvodu se ale jako správný opoziční politik opřel do premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) za to, co ohledně přijímání uprchlíků naší zemí vyjednal. Prý to určitě není v zájmu České republiky. „Premiér nepřivezl záruky, že ‚dobrovolné‘ přemístění uprchlíků na naše území bude mít dočasný charakter,“ vyčítá Sobotkovi. Poukázal na to, že migrační vlna nekončí, na hranice Evropy se valí statisíce uprchlíků a další miliony na to čekají. „Bude tedy pokračovat i tlak na ČR, aby si donekonečna přerozdělovala další uprchlíky. Premiér neví, jak budou uprchlíci vybíráni, do jaké míry v tom budou naše úřady nezávislé a nakolik do toho budou naopak zasahovat orgány EU. Detaily ‚dobrovolného‘ přemístění se nebudou řešit na bilaterální bázi, ale bude je koordinovat Rada ministrů EU,“ píše Fiala.

Důsledně chránit vnější hranice EU

Myslí si, že kvóty a přerozdělování řešením nejsou. Možnou reakci na uprchlickou vlnu rozdělil Fiala do několika kroků, které musejí evropské státy řešit souběžně. Jedním z nich je nutnost potírat organizovaný zločin, pašeráctví a obchod s lidmi a důsledně chránit vnější hranice EU. V této souvislosti Fiala zmínil již zahájenou vojenskou operaci EU NAVFOR, která má rozbít kriminální sítě pašující běžence a snížit počet obětí na moři.

Počáteční fáze operace zahrnuje hlídkování v mezinárodních vodách a sběr zpravodajských informací o pašeráckých sítích, sledování a blokování nelegálních převodů peněz.

V další fázi operace by mělo dojít k vyhledávání a zabavování podezřelých plavidel a jejich likvidaci. Vzhledem k tomu, že se předpokládají akce v libyjských výsostných vodách, je nezbytný souhlas Rady bezpečnosti OSN a libyjských úřadů. V RB OSN hrozí ruské veto, v rozpadlé Libyi se musí jednat s tobruckou i tripoliskou vládou, popř. zvolit jiné řešení. „Zaměřme síly na získání tohoto mandátu. Je to potřebné, byť jistě složitější než od zeleného stolu nadiktovat kvóty, které nic nevyřeší,“ vyzývá Fiala.

Vyhlašme informační válku

Chce také vyhlásit informační válku. „Pašeráci přes webové portály a sociální sítě pořádají nábory pro nelegální cestu do Evropy. EU by měla zahájit svoji informační kampaň a vysvětlovat podmínky získání azylu, zákonné povinnosti žadatele, postihy v případě nedodržení, bezpečnostní rizika na cestě do Evropy a možné alternativy,“ uvádí Fiala.

Chce také omezit sociální výhody a zvýšit tlak na integraci. Jednou z příčin atraktivity evropských zemí pro uprchlíky je prý rozvinutý sociální systém a výhody, které imigrantům poskytuje. „Nezřídka je možné dosáhnout příjemného ekonomicko-sociálního zabezpečení, a přitom bojovat proti hostitelské zemi, jejím pravidlům hry, její kultuře. To nesmí být nadále možné. Je třeba snížit atraktivitu imigrace, protože stále platí, že jednoznačně největší skupiny uprchlíků tvoří ti, kteří sem přicházejí z ekonomických důvodů,“ domnívá se předseda ODS.

Za důležité považuje také rozvinout pomoc v konfliktních regionech. „Měli bychom zkonkretizovat plány na vybudování azylových táborů na severu Afriky a na Blízkém východě, které by tvořily jakousi bezpečnou nárazníkovou zónu vůči nebezpečné a drahé variantě ilegální migrace do EU,“ navrhuje. A připouští, že to není nic jednoduchého, protože řada zemí se v tomto regionu rozpadla. Je proto třeba se soustředit na ty, které fungují a samy mají s uprchlíky problém, například Alžírsko.

Zvažme vojenskou přítomnost v nestabilních oblastech

V zájmu evropské bezpečnosti prý bude nutné zvažovat i vojenskou přítomnost v nestabilních oblastech. „Pak by bylo možné činit předběžnou kontrolu těch, kteří by měli případně nárok na azyl v EU. Zároveň bychom tím vytvořili místa, kam by se mohli vrátit ti, jež jsou z Evropy vyhoštěni. Jde tedy o to, vytvořit přímo v regionu prostory bezpečí, zdravotní péče a snesitelných životních podmínek,“ domnívá se.

Za důležité považuje reformovat návratovou politiku. Dobrým příkladem je Španělsko, které v letech 2006 až 2008 řešilo migrační vlnu na Kanárské ostrovy. „Dohodlo se s Marokem a Mauretánií a obě země se podílely na tom, že se podařilo vlnu migrantů zastavit. Stejně tak se o to musí snažit Evropa dnes,“ navrhuje.

Celý text je ZDE


 

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: vam

Mgr. Lucie Potůčková byl položen dotaz

Jak je to s tou výjimkou?

I kdybysme pro teď měli výjimku z migračního paktu. Na jak dlouho by platila? Jak dlouho předpokládáte, že tu budou uprchlíci z Ukrajiny? Co když se z nich po čase stanou občané ČR? A proč bysme měli mít výjimku zrovna my, když uprchlíci (ne třeba z Ukrajiny) jsou i v jiných státech, ale třeba Ukraj...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

„Němci – naši nejbližší přátelé.“ Festival v Plzni vzbudil vášně

4:44 „Němci – naši nejbližší přátelé.“ Festival v Plzni vzbudil vášně

Necelý týden před oslavami osvobození se v Plzni uskutečnily česko-německé, respektive bavorské dny …