Plot pouze na hranicích se Srbskem tak přinutí podle Scheppelové uprchlíky, aby hranice překračovali směrem z Chorvatska a Rumunska, které jsou členskými státy EU, ale Srbsko nikoli. „A o to přesně jde. V rámci dublinského systému nese zodpovědnost za uprchlíky první země EU, na jejíž půdu vstoupí. Musí potom zpracovat jejich žádost o azyl. Jestliže tedy do Maďarska vstoupí z Chorvatska či Rumunska, Maďarsko je z obliga,“ konstatuje americká profesorka, podle které se sice v rámci těchto pravidel zachází s uprchlíky humánně, ale jsou zde i značné nevýhody. „Kritici právem upozorňují na to, že veškeré břímě tak leží na nejchudších jihoevropských státech.
„Příslušný stát tak musí v průběhu vyřizování žádosti o azyl uprchlíkům zajistit přiměřené ubytování, lékařskou péči a stravu. Dospělým jedincům potom musí být umožněno zařadit se do pracovního procesu a nezletilým do škol,“ vysvětluje Scheppelová a poukazuje na rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva, který zamítl další vracení uprchlíků zpět do Řecka coby vstupní země EU. „Maďarská vláda se tak snaží této zátěži vyhnout. V jejím počínání je však také něco velmi cynického a krutého. Strana Fidesz premiéra Orbána měla v dubnu podporu pouze 21 % a nebezpečně se jí přiblížil krajně pravicový Jobbik. Proto si premiér vypůjčil nápad vystavět na hranici plot od vůdce Jobbiku,“ píše Scheppelová.
„Premiér tak jeho výstavbou získal možnost vyhnout se plnění pravidel zakotvených ve smlouvě z Dublinu. Zároveň však vzal vítr z plachet konkurenčnímu Jobbiku. Jeho červnové vystoupení s podtitulem Maďarsko Maďarům navíc znělo libě v uších sympatyzantů z řad krajní pravice,“ uvádí americká profesorka a připomíná, že plot by měl být dokončen do konce srpna a za povinné účasti části nezaměstnaných. „Plot staví vězni a nezaměstnaní, kteří za svoji práci dostávají méně peněz, než by tomu bylo v případě klasických zaměstnanců. Jistá krutost je patrná i ve vztahu k samotným uprchlíkům. Plot nemůže být postaven tak rychle, takže některé jeho části budou tvořit ostnaté dráty,“ píše Scheppelová.
V letošním roce podle údajů maďarské vlády požádalo o azyl v zemi 110 000 uprchlíků. „Plot může zabránit tomu, aby muselo Maďarsko plnit závazky vyplývající z dublinského systému. Co se ale stane těm, kteří jsou již uvnitř? Podle nového zákona, který platí od 1. srpna, je možné většinu žádosti z tvz. bezpečných zemí odmítnout. Ovšem už nyní je Maďarsko zemí, kde je prakticky nemožné získat azyl. V roce 2014 zamítlo Maďarsko plných 91 % žádostí o azyl, přitom v EU to bylo v průměru jen 66 %. Podle nového zákona se tak číslo 91 % ještě navýší,“ upozorňuje Scheppelová. V maďarském parlamentu se navíc projednává zákon, podle kterého bude možné umístit ilegální uprchlíky do vězení. „Přitom dohoda z Dublinu něco takového zakazuje,“ glosuje americká profesorka.
Strategii maďarské vlády považuje za nebezpečný precedens, jak se vyhnout plnění závazků dohody z Dublinu. „Také to ukazuje, že by se měly mít vlády na pozoru před krajně pravicovými stranami, které se snaží migrační krizi využít ve svůj prospěch. Pokud Evropská unie proti krokům maďarské vlády nic nepodnikne, bude to znamenat velmi špatný signál,“ uzavírá Scheppelová.
Psali jsme:
_635734389282358579.JPG&id=74844)
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
