Plot pouze na hranicích se Srbskem tak přinutí podle Scheppelové uprchlíky, aby hranice překračovali směrem z Chorvatska a Rumunska, které jsou členskými státy EU, ale Srbsko nikoli. „A o to přesně jde. V rámci dublinského systému nese zodpovědnost za uprchlíky první země EU, na jejíž půdu vstoupí. Musí potom zpracovat jejich žádost o azyl. Jestliže tedy do Maďarska vstoupí z Chorvatska či Rumunska, Maďarsko je z obliga,“ konstatuje americká profesorka, podle které se sice v rámci těchto pravidel zachází s uprchlíky humánně, ale jsou zde i značné nevýhody. „Kritici právem upozorňují na to, že veškeré břímě tak leží na nejchudších jihoevropských státech.

„Příslušný stát tak musí v průběhu vyřizování žádosti o azyl uprchlíkům zajistit přiměřené ubytování, lékařskou péči a stravu. Dospělým jedincům potom musí být umožněno zařadit se do pracovního procesu a nezletilým do škol,“ vysvětluje Scheppelová a poukazuje na rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva, který zamítl další vracení uprchlíků zpět do Řecka coby vstupní země EU. „Maďarská vláda se tak snaží této zátěži vyhnout. V jejím počínání je však také něco velmi cynického a krutého. Strana Fidesz premiéra Orbána měla v dubnu podporu pouze 21 % a nebezpečně se jí přiblížil krajně pravicový Jobbik. Proto si premiér vypůjčil nápad vystavět na hranici plot od vůdce Jobbiku,“ píše Scheppelová.