Neměl jste s českým vydáním knihy Slovenská mafie v Praze nějaké potíže?
Potíže byly. Ale spíš s tím, že čeští vydavatelé neměli zájem o slovenskou mafii, přestože o ruské, italské či americké publikují desítky let nespočet knih. Nakonec tuto knihu speciálně psanou pro českého čtenáře, jako výběr z mých šesti knih, vydal původní slovenský vydavatel. A pokud vím, na Slovensku se jí prodalo víc než v Čechách.
Jakým způsobem se chapadla slovenské mafie dotkla Andreje Babiše?
Asi vás zklamu, ale nenašel jsem o tom žádný záznam ani podezření, natož nějaký důkaz. Pro podnikatele jeho formátu prostě mafiáni nebyli partnery. O této stránce podnikání Babiše ve vztahu k českému podsvětí vědí víc Jaroslav Kmenta a Sabina Slonková.
Je Andrej Babiš, jako druhý nejbohatší muž u nás, vicepremiér a vlastník velkého mediálního domu pro Česko nebezpečný?
Nebezpečný je asi jako každý jiný podnikatel, který si jako novou hračku koupil politiku. Stejné je to s Andrejem Kiskem na Slovensku či Petro Porošenkem na Ukrajině. Neuvěřitelný příběh tohoto typu je miliardář Bidzina Ivanišvili v Gruzii a nyní i nový prezident Rumunska Klaus Iohannis. Je to pozoruhodný fenomén v zemích bývalého východního bloku. Nicméně je ještě brzy hodnotit, co je dobré nebo zlé.
Jak Václav Havel pomohl slovenským mafiánům a jak se mu za to odvděčili? Můžete dát malou ochutnávku z knihy...
Amnestie Václava Havla postavila na nohy nejen slovenské podsvětí. On totiž vypustil na svobodu všechny významné české a slovenské mafiány, kteří byli za mřížemi. Havel kritiku své amnestie odbyl tvrzením, že způsobila jen čtyřprocentní nárůst kriminality. Česká televize v roce 2010 uvedla, že amnestovaní se na kriminalitě podíleli až devíti procenty. Také Havlova čtyři procenta představují v celém tehdejším Československu víc než 5500 zbytečných traumat z majetkových, fyzických či psychických následků obětí zločinců puštěných z řetězů jako divoká zvěř díky velikášství absurdního dramatika. Píšu o tom podrobně právě v knížce Slovenská mafie v Praze.
Proč Marián Čalfa přestal komunikovat s médii? Nemá nějakého kostlivce ve skříni?
Příběh Mariána Čalfy je pozoruhodným v tom, že v době krátce po listopadu 1989, kdy média tak vehementně pranýřovala "převlékání kabátů", byl v této disciplíně přímo šampionem. Nicméně by se to nestalo, kdyby Havel nezatoužil odhodit "život v pravdě" a vyměnit jej za prezidentskou sinekuru, kterou mu Čalfa u komunistů dohodil výměnou za svůj post premiéra. Této dohody se pak Havel držel zuby nehty. Vůbec mu nevadilo, že se nechal zvolit komunistickým parlamentem, přísahal na československou socialistickou Ústavu a porušil vlastní slib, že bude prezidentem jen do voleb.
Psali jsme:
Dvojí tvář Havla jako člověka, co se vystavoval jako morální vzor a přitom se choval bezostyšně prospěchářsky, ještě nebyla dostatečně zmapována. Přestože jsou jednotlivosti už známé. Například jeho prohlášení před zvolením prezidentem, že netouží po bývalých majetcích rodiny, a potom hanebný prodej Lucerny do rukou zbohatlického estébáka. To je jen jedna z perel na hanebném náhrdelníku tohoto bezskrupulózního farizeje. Vždyť právě s Čalfou uzavřel "smlouvu s ďáblem" a ani se kvůli tomu nezačervenal. A nejsem si jistý tím, jestli mu právě Čalfa nepomáhal v prodeji zrestituovaných majetků.
K čemu by se dalo česko-slovenské bratrství v podsvětí posledních dvaceti let přirovnat? K Chicagu dvacátých let, k působení italské Cosa Nostry, k Rusku po rozpadu SSSR, anebo k Rusku současnosti, kde se bývalí mafiáni postupně stali uznávanými podnikateli?
Čechy byly vždy zázemím pro slovenské mafiány. Sem utíkali, když jim bylo na Slovensku příliš horko. I František Mrázek s uznáním vzpomínal v nějakém telefonátu zaznamenaném v jedné z Kmentových knih na kontakty nejvyššího slovenského mafiánského bosse Mikuláše Černáka na ruskou mafii. Zajímavé ale je, že když Čechy ovládly cizí mafie a z Karlových Varů se stalo Ivanovo, na Slovensku cizí mafiáni nikdy nedosáhli takové dominance jako například v Maďarsku. V Česku a na Slovensku se v devadesátých letech jen ve zkratce zopakoval "americký sen". Vždyť nejbohatší americké rody získaly své bohatství za podezřelých okolností. A na propojení na podsvětí doplatili například Kennedyovi.
Jak vnímáte fakt, že se soudy s obviněnými politiky v Česku tak táhnou. David Rath, Jana Nagyová-Nečasová a tak dále...
Jakkoliv věříme v demokracii, ještě stále zde rozhoduje politická vůle. Právě na eliminaci nejvyššího slovenského mafiánského bosse Černáka, který sedí na doživotí, bylo vidět, že když se vedoucí představitelé státu, jde o mečiarismus, rozhodnou vytvořit z řidiče autobusu postrach Slovenska, tak toho s pomocí zneužití tajných služeb dosáhnou. A naopak, když se od nástupu Mikuláše Dzurindy vedoucí představitelé státu rozhodli Černáka odstavit, tak toho dosáhli i za cenu změny zákonů a nasazení takové policejní síly, speciálního vyšetřovacího týmu, prokuratury a výběru soudců, že tomu žádný mafián dlouho nedokáže čelit. Rath a Nagyová jsou považováni za odstavené figurky a čím déle se budou zaměstnávat vlastními soudy, tím je vzdálenější jejich iluze návratu k původnímu politickému vlivu. Proto současnou moc nezajímají a nechává to na samospád Božích mlýnů v podobě vlekoucích se soudů.
Psali jsme:
V anotaci k vaší knize se píše, že si mafiáni v bílých límečcích brali za vzory Jiřího Paroubka s Milošem Zemanem. Ale pokud vím, tak jsou jedni z těch "čistějších" českých politiků. Korupční kauzy se jich až tak moc nedotkly...
No, jestliže jsou Paroubek se Zemanem ti čistější z českých politiků, tak je to s českou politikou opravdu zlé. Na křtu Paroubkovy knihy jeho blízký kamarád a známý mafián Ďuričko zastřelil syna jiného Paroubkova podezřelého "světského" kamaráda Kočky. Paroubkovy kontakty s českou mafií byly přeci předmětem známé Kubiceho zprávy, která pěkně zamávala českou politickou scénou. Nedávno probleskly v českých médiích zprávy, že kdosi z ČSSD zaplatil velké peníze, aby Ďuričko ve svých pamětech z vězení Paroubka v celé té špíně nevymáchal. A Zeman? Vždyť jeho pověstný Zemák s velkou pravděpodobností financoval Mrázek a další prostřednictvím Zemanova důvěrníka Šloufa, který potom jako hlavní Zemanův poradce ovládal největší privatizační kšefty a šel na ruku právě Mrázkovi. Pan Kmenta o tom píše opravdu podrobně.
Poslední šéf StB Alojz Lorenc pracuje ve společnosti Penta a je ctěný byznysman. Trochu mi to připomíná film Kawasakiho růže, kde jsou exponenti bývalého režimu opečováváni a lidé, co jednou uklouzli, řeší obrovská mravní dilemata. Neměl by být ten pán dávno ve vězeňských teplácích?
To je dobrá otázka a odpověď není vůbec jednoduchá. Lorenc přeci zorganizoval celý 17. listopad. Ludvík Zifčák byl jeho podřízeným a nehrál by si na studenta Šmída, kdyby to Lorenc i proti vůli Jakeše neodsouhlasil. Tak vydláždil cestu Havlovi od pivních posezení až na post prezidenta. A pokud vím, dočetl jsem se to v knize Václava Bartušky Polojasno o pátrání po vinících 17. listopadu, tak to nebyl jediný estébák, co Havlovi pomáhal.
Tak se podle svědků hádali členové vyšetřovací komise, která měla přijít na to, jak probíhal 17. listopad 1989. Bartuška napsal: "Tuhle slavnou revoluci připravil generál Lorenc s Rudolfem Hegenbartem a dalšíma partajníkama, kteří se předem dohodli s některými lidmi v opozici. Protože vy, míněn Josef Danisz, sám víte nejlépe, že kontakty mezi StB a Chartou byly velmi intenzivní a zdaleka nebyly jen pracovní." Danisz pak křičel na Bartušku: "Tak já ti něco řeknu. Vašek Havel mi tuhle říkal: 'Toho Hegenbarta nechte na pokoji, ten pro vás udělal tolik, že se budete jednou divit, až to všechno řeknem. Zatím o tom musíme mlčet. To je, co? Takže si přestaň hrát na chytrýho. Nikdo o to nestojí.'"
O tom, že StB držela v rozhodujících listopadových dnech ochranou ruku nad právě se formující novou mocí, psal sám generál Lorenc v knížce Dešifrovaný svět: "...události, které hrozily přerůst do živelného vývoje, mohly být přeci jen někým usměrňovány, a na rozhovory byl navíc potřebný partner... Proto nebylo rozehnané či pozatýkané Občanské fórum, ani Veřejnost proti násilí. (VPN)" O tom, že vedení VPN mohl rozehnat i ožralý estébák, vím celkem jistě. Lídři VPN se chovali neuvěřitelně naivně a tak i dopadli.
Na rozdíl od Havla, který jistě neměl zájem, aby se Lorencovi stalo něco takového, co by ho donutilo hovořit o těchto prapodivných spojeních. A když Lorenc nevadil Havlovi, tak proč by se jím měli zaobírat slovenští politici? Svými znalostmi a kontakty se stal užitečným pro nejvlivnější finanční žraloky na Slovensku, kteří prý pocházejí právě z rodin důstojníků StB. S Lorencovou pomocí řídili nejdřív parcelaci privatizačních zájmů mezi některými hlavními slovenskými politickými stranami. Alespoň to tak naznačuje spis Gorila, který je dodnes předmětem vyšetřování, a mé knihy Gorily v podsvětí.
Existují některé postavy, které ve svých knihách šetříte? Nezveřejňujete jejich plná jména a tak dále. Třeba zdroje, rodiny mafiánů, vyšetřující policisty?
Moje knihy mohou vycházet opakovaně s takovým masovým ohlasem čtenářů a popisovat velmi otevřeně třeba i kauzu Gorila díky základnímu principu. Jde totiž vždy o "mediální obraz doby". Všechno, co je v nich uvedené, je jen mozaika složená z už publikovaných zpráv, reportáží a studií. Samozřejmě vím i o tom, kdy a v čem se tyto zveřejněné zprávy mýlí, ale důsledně se vyhýbám chybě publikovat něco, co nebylo zveřejněno. Nejsem investigativní novinář, ale spisovatel. Nezaměřuji se na jednotlivé kauzy, ale na odraz doby. Mým cílem není někoho usvědčit, ale spíše dalším generacím ukázat, v čem je mafiánská cesta cestou do pekel. A odměnou mi je i velký zájem mladých čtenářů, z kterých mnozí nikdy předtím po jiné knize nesáhli.
Potkal jste se někdy s Jaroslavem Kmentou a o čem jste si povídali?
Byla chvíle, kdy jsem si myslel, že bych si s panem Kmentou měl co říct. Ale pokud on sám nebude mít stejný dojem, nemělo by takové setkání smysl. Nejsem sběratelem autogramů, spíše je rozdávám.
Jste nesmírně plodný autor. Máte nějaký harmonogram třeba jako Ed McBain, který prý pracuje od osmi do dvou a pak si užívá života, anebo píšete, když vám to jde a v jednom zátahu?
Spíše je to tak, že se dlouho připravuji, což řeším tím, že pracuji paralelně na více tématech. Můj nejdelší knižní projekt – kniha rozhovorů s třemi komiky, tedy s Milanem Lasicou, Stanislavem Štěpkou a Jiřím Suchým – trval šestatřicet let od první věty po poslední korekturu před vydáním. Na knihy o mafii jsem sbíral materiál víc než deset let, než jsem se pustil do té první. Ke zpracování množství podkladového materiálu, u románů zase poznámek, mi pomáhá návyk z vědy, protože jsem už více než čtvrt století také plodným vědeckým pracovníkem v oblasti životního prostředí a stárnutí. A když mám dostatek materiálu a velkou část z něho i "prožitou" – vždyť mé mafiánské knihy mají běžně až 500 citovaných zdrojů – psaní už jde lehce. Třeba na nějakém spisovatelském stipendiu v Budmericích, Piešťanech či Tatrách, kde má své zařízení Literární fond, anebo v zahraničí, tedy v USA, Švýcarsku, Srbsku, Řecku a Španělsku. Anebo na chalupě v Oravské Lesné, kde opravdu nelze dělat nic jiného než psát, kouřit, jíst a popíjet, když zde jsou nefalšované Vánoce a jsme zasypáni sněhem až po střechu.
Věříte konspiračním teoriím, a která je podle vás nejvíc důvěryhodná?
Autory konspiračních teorií jsou už od dob Napoleona – falešnými novinovými zprávami o převratu v Paříži oblafl celou rakouskou armádu v Ulmu – tajné služby a vlády, které mají co tajit. Typickou novodobou konspirační teorií tohoto typu byl údajný masakr Albánců v Račaku, což byl podvod, kterým se ospravedlnil bezprecedentní útok USA a NATO na civilní cíle v Srbsku a Kosovu. A co ta lež o zbraních hromadného ničení v Iráku jako záminka na vydrancování této země Američany? Jenže slovo "Američany" je jen zjednodušující zkratka. Díky skoro dvěma tisícovkám knih o atentátu na Kennedyho už víme, jak jej zabili, ale přes kupu mrtvých svědků jsme bez naděje na spravedlivé odsouzení viníků.
Ve skutečnosti jde o dobře sehranou republikánskou bandu v čele s Bushovými, Cheyneyem, Rummsfeldem a McCainem. Vždyť sami američtí novináři přispívají k odhalování konspiračních teorií těchto vojenských štváčů. Problém USA je v tom, že přestože jsou obě pobřeží středisky kultury a kritického myšlení, tak na velkých planinách žijí lidé ve svém vlastním světě, bez zájmu o to, co se děje za hranicemi USA. Tato mlčící většina je proto bohužel tak lehko manipulovatelná frázemi o potřebě americké světovlády a vyvolenosti USA řídit nás ostatní, i když třeba ani nechceme. A když se na konspirační teorie podíváte takto, potom neexistuje důvěryhodná konspirační teorie, jen více či méně důvěryhodně vypiplaná lež těmito odborníky na lhaní veřejnosti.
Psali jsme:
Redakci PL můžete podpořit i zakoupením předplatného. Předplatitelům nezobrazujeme reklamy.
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: Jan Rychetský
