Jste ochotni alespoň částečně omezit topení, ježdění autem či užívání klimatizace, abyste pomohli Ukrajině proti Putinovi?Anketa
Francouzský prezident Emmanuel Macron představil na půdě Evropského parlamentu svůj koncept „Evropského politického společenství“. Ten na straně Ukrajiny nadšení nevyvolal. Iniciativa, kterou Macron představil, má podle něj „sdružovat demokratické evropské národy, které vyznávají náš soubor hodnot a které mohou, ale ani nemusí usilovat o vstup do EU“.
„Myslím si, že myšlenka je správná i správně načasovaná. Koneckonců prezident Macron vlastně pokračuje v konceptu, se kterým přišel francouzský prezident Mitterrand,“ analyzuje bývalý místopředseda Evropského parlamentu Libor Rouček. Upozorňuje, že v některých oblastech již integrace probíhá. „Dám příklad Ukrajiny. Navzdory tomu, že je ve válce s Ruskem, se krok za krokem propojuje ukrajinská energetická síť s evropskou. To je jeden konkrétní příklad, jak by mohla spolupráce se zeměmi, které nejsou v EU, probíhat,“ říká.
Na myšlenku Emanuela Macrona by mohla navázat i Česká republika při svém předsednictví. „Máme jako hlavní priority v evropské zahraniční politice rozšiřování EU na Balkán a spolupráci se zeměmi jako je Ukrajina, Moldávie nebo Gruzie. I ve spolupráci např. s Francií bychom mohli tuto myšlenku rozvinout,“ navrhuje Rouček.
V těchto dnech jsme v Česku svědky diskuse o prodloužení nouzového stavu kvůli zvládání vlny uprchlíků z Ukrajiny. „Potřebují se začlenit do naší společnosti. Mnohé věci se nedají udělat bez nouzového stavu. Prodloužení o několik týdnů v delší perspektivě nehraje roli. Státům, městům, nevládním organizacím to pomůže,“ říká Rouček, který prodloužení nouzového stavu považuje za rozumné.
Andrej Babiš všem vyčítal, že se flákají
Mezitím vyrazil tento týden na kampaň do regionů bývalý premiér Andrej Babiš. Vzbudil rozruch nejen na jižní Moravě „Proti jeho způsobu kampaně obecně nic nemám. Každý, kdo dělá volební kampaň, ať už do parlamentu nebo si testuje náladu lidí pro případnou prezidentskou kampaň, jezdí mezi lidi,“ předesílá Rouček. „My jako ČSSD jsme jezdili pověstným Zemákem, autobusem. Andrej Babiš jezdí karavanem. To je jeho věc. Mně osobně vadí, že to byl Andrej Babiš, který všem vyčítal, že se flákají. Že on maká, a oni že se flákají. Teď zasedá Poslanecká sněmovna, všichni makají... a on se fláká na jižní Moravě. To mi vadí. Jinak, ať si jezdí čímkoli a kdekoli. Na to má právo. Ale ať se nefláká,“ říká s úsměvem bývalý místopředseda Evropského parlamentu.
Podle Andreje Babiše je ovšem právě získávání zpětné vazby a reflexe od voličů jeho práce. „Samozřejmě, že je to práce poslance. Ti by měli být co nejvíce mezi lidmi, aby získali i podněty, jak nejrůznější situace řešit. Jen každý poslanec má vymezené dny, kdy má být ve Sněmovně, a kdy má pracovat ve svém volebním obvodě. Je důležité jezdit mezi občany. Poslanci by měli získávat podněty mezi lidmi, ale ne v době, kdy mají z titulu své funkce pracovat ve Sněmovně,“ vysvětluje Babiš.
Psali jsme:
Rouček připomíná, že i na volební kampaně existuje vymezený čas, kdy jsou všichni v terénu a snaží se získávat co nejvíce voličů. „Takové období teď není. Žádné volby aktuálně nemáme. Nejbližší jsou v září ty komunální a volby do třetiny Senátu. V těchto volbách, pokud vím, Andrej Babiš nekandiduje,“ posuzuje Rouček. „V době, kdy zasedá Poslanecká sněmovna, by se neměl flákat na jižní Moravě, ale pracovat ve Sněmovně, protože je poslancem. Pokud nechce být poslancem, ať se vzdá mandátu, a pak může jezdit každý den, kam chce,“ dodává.
Čteme s Roučkem. Zemák a novináři. Kapitola Mluvčím vlády
Svůj život a kariéru popsal Libor Rouček v knize Můj a náš příběh, ze které na stránkách ParlamentníchListů.cz pravidelně citujeme. Popisuje v ní pověstnou kampaň se Zemákem, tehdy v dost nadšené atmosféře. „Na tuto dobu vzpomínám velmi rád. Hlavně na volby v roce 1998. Lidé už za sedm nebo osm let vystřízlivěli z Klausovy kupónové privatizace, šokové terapie, statisíce lidí ztratilo práci. Lidé hledali perspektivu a naději. Spatřovali ji právě v sociální demokracii. Sociální demokracie nebyla osm let ve vládě. Při volební kampani jsme cítili obrovskou podporu, ať to bylo s velkým autobusem tzv. Zemákem, nebo, když po krajích vyrazily malé Zemáčky. Měli jsme i Vlak naděje,“ připomíná Rouček. „Vzpomínám si, když vyjel vlak z Ostravy na Přerov, lidé na nás mávali z polí. Věřili, že se po krachu vlády pravice budou mít líp,“ dodává.
V knize také popisuje přístup prezidenta k novinářům. Ten byl vždy značně specifický. Měl je za „lůzu“, póvl, zkorumpovanou bandu, „nepřátele lidstva“, případně za neinteligentní a nedostudované „blbečky“, kterým svou intelektuální převahu dával při každé příležitosti ostentativně najevo. A jak se s tímto jeho postojem vyrovnával Libor Rouček s doktorátem z Vídně a se zkušeností redaktora Hlasu Ameriky? „Vadilo mi to. Bylo to kontraproduktivní pro vládu, Miloše Zemana, ČSSD i lidsky. Novináři v demokracii plní důležitou úlohu. Měli by informovat, vzdělávat společnost a kritizovat nešvary. V mnohých bodech byla jeho kritika novinářů správná, ale ne všechny lze zatracovat,“ popisuje Rouček.
Sám při zkušenostech z Hlasu Ameriky uznává, že tehdejší čeští novináři často neměli dostatečnou míru znalostí. „Někteří byli pozadu, často velmi mladí, mnohdy nezkušení. To ale neznamená, že jim někdo musí nadávat do pitomců a blbečků. Velký politik by měl mít určitou toleranci a celé novinářské prostředí se snažit kultivovat. Nepřispívat k jeho dalšímu zhrubnutí. To mi u Miloše Zemana vadilo. On se nezměnil a nezmění. Jeho přístup škodí jak jemu, tak naší politické kultuře. Nic se s tím nedá dělat. Mnohokrát jsem se snažil s ním o tom mluvit,“ podotýká Rouček.
A přidává i konkrétní příklad nezdaru. „Na Vánoce jsem pozval novináře na Úřad vlády. Myslel jsem si, že vánoční atmosféra přispěje k mezilidskému dialogu. Nepodařilo se.“ I na tomto setkání totiž místo přátelské rozmluvy počastoval Zeman novináře hned při vstupu do místnosti nevybíravými výrazy.
Listujeme v knize Můj a náš příběh Libora Roučka. Foto: Daniela Černá
Závěrečné věnování z knihy Můj a náš přiběh Libora Roučka. Foto: Daniela Černá
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Daniela Černá
