Usnesení konstatuje, že policisté předložili státnímu zastupitelství návrh na podání obžaloby celkem šesti osob včetně Andreje Babiše. U všech se ale státní zástupce rozhodl obžalobu nepodat a trestní stíhání zastavit.
Policisté v návrhu zrekapitulovali celou kauzu tak, že od počátku bylo záměrem předstírat, že v případě farmy Čapí hnízdo se jedná o nezávislý podnik.
Fotogalerie: - Babiš nejen o Čapím hnízdě
Pro účely evropských dotací jsou podniky děleny na nezávislé, partnerské a propojené. Všichni vyšetřovaní tvrdili, že Čapí hnízdo patří do první kategorie.
Dne 28. 2. 2008 byla podána žádost o poskytnutí dotace na základě výzvy Regionální rady ROP NUTS 2 Střední Čechy na podporu cestovního ruchu, vyhlášené v prosinci 2007. Celkové výdaje na projekt byly počítány přibližně na 525,5 milionu, přičemž výše požadované podpory měla činit 50 milionů. Cílem bylo vytvořit z chátrajícího a nevyužívaného statku areál nabízející komplexní služby pro firemní akce, kongresy, nebo též individuální dovolenou. Současně měl být využíván k pořádání kulturních akcí pro obyvatele regionu.
Společnost je v žádosti označována jako „malý podnik“, což bylo podmínkou poskytnutí dotace. 8. 4. 2008 bylo příslušným úřadem konstatováno, že projekt je způsobilý dotaci čerpat, 30. 6. proběhla kontrola formálních náležitostí. 22. 7. 2008 byla zahájena fyzická kontrola na místě. Následně byla podepsána smlouva o poskytnutí dotace, která poté byla ve třech splátkách v letech 2009–2011 proplacena.
Policisté zkonstatovali, že vyplacením dotace byla způsobena škoda ve smyslu trestního zákona. Nic na tom nemění, že v roce 2018 byla celá částka vrácena. To změnilo pouze to, že Regionální rada začala v případu vystupovat jako poškozený.
Stěžejní otázkou pro policisty bylo, zda Babiš a další orgány společnosti Agrofert věděli, že Farma Čapí hnízdo o dotaci žádat nemůže, a zda uvedli hrubě zkreslené údaje, které k udělení dotace vedly, úmyslně. Policisté došli k závěru, že ano.
Podstatnou část usnesení státního zástupce Šarocha tvoří vypořádání s argumenty Evropského úřadu pro boj proti podvodům, OLAF. Ten zaslal své vyjádření v lednu 2018 a došel v něm závěru, že existovala provázanost mezi Farmou Čapí hnízdo a Agrofertem, konkrétně firmou IMOBA, která pod holding patřila.
Státní zástupce nesouhlasil s hodnocením, jaké předložil evropský úřad OLAF, který konstatoval propojení Čapího hnízda s Agrofertem. Vycházel zejména z některých pravidel Doporučení, které bylo vydáno pro čerpání evropských dotací. Zejména se jednalo o pravidla pro posuzování personálního propojení firem. Státní zástupce Šaroch ale argumentoval tím, že tato pravidla se vztahují pouze na podniky „propojené“, nikoliv na podniky „partnerské“. Právě takovým podle jeho názoru, podpořeného dokumenty a výslechy svědků, Farma Čapí hnízdo ve vztahu k Agrofertu byla. Vycházel z toho, že v Doporučení je přímo uvedeno, že pokud se nepodaří prokázat, že se jedná o podniky propojené (podmínky jsou vymezené v § 3 odst. 2 Doporučení), je třeba předpokládat, že se jedná o podniky „partnerské“.
Sám připustil, že pokud by se propojení ve smyslu doporučení podařilo prokázat, byla by situace zcela jiná. A připouští také, že toto propojení se dlouhou dobu vyšetřování jevilo jako velmi reálné. Zejména s ohledem na materiály z banky, která kryla náklady stavby úvěrem a v jejíchž interních materiálech bylo Čapí hnízdo označováno jako „dceřinná firma“.
Jenže když byli zaměstnanci banky vyslechnutí, uvedli, že označení „dceřinná firma“ bylo nepodložené, čistě pracovní a nevycházelo ze zjištěných a ověřených podkladů. Státní zástupce konstatoval, že právě tyto výslechy, provedené až na konci roku 2018, znamenaly zásadní zvrat v případu. Tím vysvětluje i to, proč se před zjištěním těchto skutečností klonil spíše k opačnému postoji, což jej vedlo k zamítnutí stížnosti proti usnesení o zahájení trestního stíhání. Ačkoliv to neuvedl, ovlivnilo to pravděpodobně i jeho žádost o vydání Andreje Babiše adresovanou Poslanecké sněmovně.
Skutečné vlastníky Farmy Čapí hnízdo podle státního zástupce nebylo možné zjistit ani podle akcií, protože ty byly vedeny na majitele. Státní zástupce tedy neměl jinou možnost než věřit tvrzení vyšetřovaných.
Za těchto okolností je tedy podle státního zástupce značně problematické dovodit subjektivní stránku trestných činů, zjednodušeně vinu šesti obviněných osob.
Navíc upozornil, že skutková podstata, která byla obviněným kladena za vinu, byla do trestního zákona zařazena až s účinností od 1. 7. 2008. Jednání proběhlé před tímto datem není možné považovat za trestné. Podání žádosti přitom proběhlo ještě před účinností, a jediným jednáním, které bylo v tomto směru relevantní, bylo podepsání smlouvy o poskytnutí dotace, které proběhlo až po 1. 7. 2008. Při podepisování smlouvy podle něj neprovedli žádný úkon, který by naplnil skutkovou podstatu, ze které je policisté vinili. Ti totiž spáchání trestného činu spatřovali především v uvedení zkreslených údajů v žádosti o dotaci, která ale byla podána ještě před datem účinnosti.
Státní zástupce Šaroch se nezdržel komentáře, že jednání Andreje Babiše i dalších obviněných bylo zjevně účelové a směřovalo k získání výhody. Například konstatuje, že „jako účelové se jeví tvrzení obviněného, že koupil akcie společnosti svým děem, které chtěly zkusit podnikat. Stěží si lze představit, že by chtěl umožnit podnikání svým dětem ve společnosti, která se ještě před zahájením skutečné podnikatelské činnosti zadluží v řádech sta milionů Kč,“ stojí mimo jiné v usnesení. Jednání však nelze kvalifikovat jako trestné.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
