Jak to s tou Ukrajinou celé dopadne? Ptáme se od 21.7.2014.Anketa
„Impulz musí vzejít z Haagu, protože Nizozemci mají morální mandát požadovat rezolutní a tvrdou odpověď. Vše závisí na nich,“ uvádí deník citaci agentury Reuters nejmenovaného unijního diplomata. Právě Nizozemí mělo na palubě havarovaného letadla nejvíce cestujících – 193, a nikdo z nich nepřežil.
Nizozemský premiér Mark Rutte včera v parlamentu prohlásil, že pokud se prokáže ruská přímá či nepřímá účast na sestřelení letadla, uvalí Unie na Moskvu další sankce.
Nejvíce vyváží Rusko ze zemí EU právě do Nizozemska
List ale upozorňuje na to, že podle diplomatů zpřísnit sankce vůči Rusku nebude snadné. Pikantní v této souvislosti je to, že zvláště silné jsou ruské vývozy právě do Nizozemska, a to i když se nepočítá dovoz plynu. „Podle údajů OSN vyvezla loni Moskva do Nizozemska ropu a kovy za vůbec nejvíce peněz v celé osmadvacítce,“ uvedl list.
Ten také s odvoláním na jednoho z diplomatů EU uvedl, že tvrdé ekonomické sankce vůči Rusku by mohly způsobit kolaps některých členských států. Proto se prý očekává, že ministři zahraničí spíše jen urychlí sankce vůči už dříve určeným jednotlivcům a společnostem.
Ruský expremiér se obává, že kvůli sankcím se ruská ekonomika zhroutí
Hospodářské noviny uvádějí, že v Rusku se mnozí obávají rozšíření sankcí na celé sektory. „To, že budou postižena celá odvětví, je nyní velice reálné. Dopadnou-li sankce na finanční sektor, pak se naše ekonomika zhroutí během půl roku,“ cituje list Michaila Kasjanova, který byl ruským premiérem v období prvního Putinova prezidentství v letech 2000 až 2004.
Jenže sankce by nepostihly jen Rusko, v Německu by prý znamenaly ztrátu nejméně 20 tisíc pracovních míst a snížení obchodní výměny s Ruskem o čtyři miliardy eur.
Podle serveru Aktuálně.cz by nové sankce zřejmě zahrnovaly zákaz cestování do EU pro představitele Putinova režimu a cílily by rovněž na ruský energetický, zbrojní a bankovní sektor.
Britové chtějí tvrdší sankce, ale Londýn musí zůstat otevřený Rusům
Server cituje britského premiéra Davida Camerona, který se vyslovil pro tvrdší sankce, zároveň ale připomíná, že Londýn je pro ruské podnikatele a firmy velmi důležitou destinací. „Na londýnské burze je 113 firem z Ruska a bohatí Rusové kupují v Londýně a okolí drahé nemovitosti a pozemky,“ uvedl server a připomněl, že ještě v březnu britská vláda schválila dokument, ve kterém se pravilo, že evropské sankce vůči Rusku je třeba přijmout tak, aby City „nezůstalo uzavřené Rusům".
Uvalení dalších sankcí proti Rusku může znamenat problém i pro nizozemskou společnost Royal Dutch Shell, která je největším zahraničním investorem v ruském ropném průmyslu.
HN na jiném místě píšou o tom, jak jsou evropští politici ohledně přijetí dalších protiruských sankcí rozděleni. Zatímco místopředseda britské vlády Nick Clegg včera mluvil o potřebě zesílit sankce proti Rusku, vyjádření z úřadu německé kancléřky Angely Merkel byla spíše neutrální. Merkel je totiž pod protichůdnými tlaky. Němečtí průmyslníci opakovaně varovali, že sankce proti Rusku poškodí německou ekonomiku. „Podle Německé komory obchodu a průmyslu už i stávající sankce pocítila čtvrtina německých vývozců,“ uvedl list s tím, že kancléřka musí čelit i protichůdnému tlaku. K tvrdému postoji ji prý nutí předseda vlivného zahraničního výboru dolní komory německého parlamentu Ruprecht Polenz. Ten podle listu dokonce navrhuje uvalit embargo na ruský vývoz ropy. To by ovšem těžce poškodilo zejména východoevropské státy, které jsou na dodávkách ruské ropy závislé.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
