Duisburgskou čtvrť Marx Lor okupují rodinné klany původem z Libanonu. Běžné je zde přepadávání, vyřizování si účtů s noži v rukou. Loni zde policie zasahovala více než šestsetkrát. „O pocitu bezpečí se tu nedá mluvit. Lidé mají strach,“ uvedl Volker Mosblech, poslanec za CDU. „Ne každý člen těchto klanů je sice zločinec, ale každý zločinec může počítat s podporou celého svého klanu,“ uvedl politolog Ralph Ghadban.
Tuto podporu využívají podle ČT24 při vzájemných střetech, avšak zároveň nechtějí, aby policie měla ve čtvrti jakoukoliv autoritu. Policisté se čtvrti bojí, přiznali to v interní zprávě. Podobně etnicky smíšených čtvrtí jsou však v zemi stovky, například i v berlínském Neukölnu či v Hamburku okolo squattu Rote Flora. Ghetta a „no go“ oblasti jsou i v jiných západoevropských zemích, kde se leckdy situace vymkne kontrole, například ve Francii v Marseille, kde jsou drsné čtvrti přímo uprostřed města, těsně sousedíc s klidnými obchodními zónami. Do čtvrtí, kde vládnou drogoví dealeři, se i policie odvažuje jen po zuby ozbrojená.
„Jsou to jediná místa, u kterých internetové mapy nenabízejí pohledy do ulic,“ poznamenávají redaktoři ČT24 s tím, že problém je dlouhodobého rázu. „Před 10 lety musela vláda vyhlásit v Marseille výjimečný stav,“ podotýkají. Podle nich z podobných čtvrtí pocházejí i lednoví atentátníci. Podle obyvatelky Maliny Ben Amarové by se v těchto čtvrtích mělo investovat do policejních posil, ale i do výchovy dětí, aby z nich nevyrostli další dealeři.
„Ale nedá se říct, že by nad tím zlomili hůl úplně všichni. Existují tady občanská sdružení a nevládní organizace, které přímo na místě se snaží nějakým způsobem pomáhat a vychovávat tamní děti, ale samozřejmě nemají dostatečné množství prostředků, a ani dostatečné zkušenosti,“ konstatuje redaktor ČT Petr Zavadil.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vef
