Především na sociálních sítích prý Telička dostává od lidí „kapky“. Řada lidí vůči němu používá velmi hrubá slova, ač se s Teličkou vůbec neznají. Kdyby byl mimo politiku, ušetřil by si tyhle útoky. A co by vlastně dělal?
„Když se na to tak dívám, tak přemýšlím, co vlastně umím. Moc toho není, tím se mi tedy snižují i možnosti (směje se, pozn. red.). Co tedy můžu? Zůstat tam, kde jsem. Pak mi z toho logicky vychází evropská politika. Je náročnější, prostředí je konkurenčnější, což mě většinou stimulovalo. I když je to samozřejmě kultura s řadou negativ a minusů. Na druhou stranu jde o práci, která je tisíc kilometrů odsud. A já cítím trošku potřebu dohnat to, co jsem kvůli ní zameškal v soukromém životě. Je také možnost vrátit se do byznysu, který jsem dělal, který už znám. Z hlediska osobní svobody a nezávislosti šlo o nejlepší období mého života,“ uvedl Telička nejednoznačně. Jinými slovy, zatím přesně neví, co bude dělat po roce 2019.
Možná bude zase žít v Česku, ale to bude záležet i na jeho rodině. Jedno z jeho dětí už studovalo v zahraničí a druhé teď v zahraničí studuje. K Česku má však Telička pořád silné pouto. Naší zemi se podle jeho názoru daří dobře, na to jaké teď máme politické elity. Stále těžce zaostáváme v digitalizaci ekonomiky. Stejně tak nenaplňujeme potenciál středně velké země jako člena Evropské unie. K naší škodě.
„Sami se vyautováváme, přijímáme roli otloukánka. Zbytečně. Dlouhodobě tu nemáme jasnou evropskou politiku, nejsme vyprofilovaní,“ uvedl Telička. „Už v devadesátých letech říkal Václav Klaus, že bychom do EU neměli, ale nemáme jinou alternativu a rozpustíme se v ní jako kostka cukru v šálku čaje. Není to přesná citace, parafrázuji, ale smysl je stejný. Když budeme o Unii neustále lhát a říkat polopravdy, byť mnohdy i nevědomky, tak proč já jako občan bych měl takové instituci věřit? Proč bych měl vzít za své něco, o čem mi tvrdí, že tam válcují malé země, rozhodují si všechno v úzkém kruhu a podobně? Nestanu se proto unijním fandou. Vnímám to, co mi politik říká přesto, že ani on nemá často zdání, o čem mluví,“ pokračoval.
Místo takovýchto řečí by měli čeští politici vysvětlovat lidem, jaká je Evropská unie doopravdy. Musíme si také stanovit, čeho chceme dosáhnout. K tomu by mohl přispět i prezident Miloš Zeman, ale ten se rozhodl jít jinou cestou.
„Vysvětlovat a ukazovat věci reálně musíte. Ale ne proto, že chcete dát někomu zahulit. Útoky na Zemana byly mnohdy prvoplánové a přinesly spíš negativa. Já jsem upozorňoval na to, že kandiduje člověk, kterého na rozdíl od Hilšerů, Fischerů, Drahošů a dalších známe. Není tu pár týdnů nebo měsíců, na politické scéně funguje dlouhá léta. Byl premiérem, byl v opozici, postavil sociální demokracii na nohy, pak objímal stromy na Vysočině a teď zase kandidoval na prezidenta. Je třeba mluvit objektivně. Často tu sklouzáváme do osobních antipatií, ať je to Zeman, nebo Babiš. Tím pádem se rezignuje na konkrétní témata,“ varoval Telička.
Ing. Miloš Zeman
A kdyby teď mělo přijít referendum o EU, jak by se vedla debata, když si neumíme jasně říci ani to, jakou roli bychom chtěli hrát v EU? Z toho důvodu Telička doufá, že na referendum o odchodu z EU nedojde.
Neměli bychom také zapomínat, že česká politika trpí nemocemi malosti. V politických stranách je to často tak, že Franta se nesnese s Pepíkem a Maruška trpí, když je Janička na kandidátní listině výš než ona. A tyhle spory ztěžují debatu, kterou bychom měli skutečně vést. Debatu o tom, jakou roli chceme hrát v EU.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
