V komentáři pro První zprávy.cz Zdeněk Zbořil konstatuje, že oslavy 17. listopadu se letos nějak posunuly. Měli bychom si připomínat smrt studenta medicíny Jana Opletala, který zemřel během protestů na počátku války v roce 1939. Od roku 1941 se na počest protinacistických protestů slaví Mezinárodní den studentstva.
Letos se ale zdálo, že studenta nezabili nacisté, ale nějací Rusové, protože demonstranti nesli Prahou nápisy ve stylu „Patříme na Západ a ne na Východ“. „A když už ne Rus, tak alespoň prezident Miloš Zeman, který podle hesel a transparentů těch letos demonstrujících, má k ‚Rusům‘ podezřele blízko. Dokonce mluví rusky, sice s těžkým českým přízvukem, ale žádné typicky české ‚já bydláju v chotěli za rogom‘ to není. A kdyby si prý stočlenný tým pana ministra vnitra Chovance dal práci, zjistil by, že Miloš Zeman čte některé knihy dokonce i v ruštině,“ napsal Zbořil.
Politolog si k tomu dovolil podotknout, že druhá světová válka byla rozpoutána národem sídlícím na Západ od nás, totiž Německem. Demonstranti možná také zapomněli, že lidé z Východu umírali v koncentračních táborech právě v Německu – tedy na Západě. Tak vidí situaci Zbořil, který však zároveň nezmínil koncentrační tábory v Polsku a vyhlazování lidí, k němuž docházelo přímo v Bělorusku či v Pobaltí.
Zbořil místo toho připomíná, že Karel Marx a Bedřich Engls tvořili svá síla na Západě, a ne v Rusku. „Dokonce i V. I. Lenin uměl německy, podobně jako téměř všichni vedoucí bolševici a světoví revolucionáři v Rusku, kteří podobně jako on, hovořili a četli politické texty a výzvy v němčině, ve které v roce 1921 v Berlíně publikoval Nikolaj Bucharin svůj ve svém době známý spisek „Transformation der Ekonomie“. Sjezdy ruské sociální demokracie se až do roku 1917 pořádaly jen na Západě, a ty dva nejslavnějších, na kterých vznikla strana bolševiků v letech 1902–1903 v Bruselu a v Londýně. Na jedné své konferenci se v roce 1912 dokonce sešli i v Praze, která tehdy ještě patřila na Západ, a to dokonce v dodnes stojícím Lidovém domě v Hybernské ulici,“ doplnil Zbořil. Aby toho nebylo málo, tak i pověstná Mnichovská dohoda se zrodila na západ od našich hranic.
„A konečně rok 1989 sice přišel z Východu, ale po dohodě ze Západem, a můžeme souhlasit s autory, kteří píší, že polistopadový sociálně-ekonomický projekt je spojením toho nejhoršího, co nabízel západní kapitalismus a východní, ze Západu na Východ dovezený, socialismus,“ podotkl Zbořil.
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
