Pražské stavební předpisy, prováděcí předpisy ke stavebnímu zákonu pro území hlavního města, jsou jednou z prvních iniciativ nového vedení města. Tento dokument, stanovující obecné požadavky pro využívání území na stavby, je přitom jeden ze tří zásadních dokumentů ovlivňujících výstavbu ve městě.

Nápady, které jsou dědictvím po bývalém vedení primátora Hudečka, mají podle Bohuslava Svobody, bývalého primátora, několik problematických okruhů.

Nejzásadnější námitkou je výrazné posílení kompetencí Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy. Tento institut byl původně pouze výzkumným orgánem, který měl pro magistrát vypracovávat odborná stanoviska. Primátor Hudeček z tohoto orgánu ale učinil nejmocnější úřad ve městě. Jeho jednobarevná rada zvýšila rozpočet institutu na pětinásobek, a následně si tito úředníci sami „na míru“ napsali Pražské stavební předpisy. Ty vedou k tomu, že o všech klíčových věcech bude rozhodovat tento úřad, který si usurpuje i pravomoci doposud vyhrazené Radě. To, co doposud rozhodovali lidé s mandátem od voličů budou nyní kontrolovat tito nikým nekontrolovaní úředníci.

V Předpisech lze najít mnoho ustanovení zakládajících potenciální problém. Tím prvním je hrozící právní nejistota vzhledem k zásadním odlišnostem od prováděcích předpisů k zákonu, zejména nové prováděcí vyhlášky, která platí od 1. října. „Právní nejistota, jak je všeobecně známo, je stav z podstaty prokorupční, nikoli naopak,“ upozorňuje Svoboda.

Druhým kritizovaným bodem je zahušťování zástavby ve stabilizovaných částech Prahy, což z nich udělá možná až na desítky let permanentní staveniště. Podle názoru zastupitele a poslance ODS by se mělo stavět pouze na doposud nezastavěném území. Kritizována je též provázanost předpisů s budoucím územním plánem, který ale ještě není hotov a nejsou známy ani jeho základní parametry.