Vláda chystá balíček třinácti kroků, z nichž některé ale ještě nebyly zveřejněny. Podle ministra Síkely to zveřejněny kroky týkající se kompenzace nákladů nebo notifikací. „Nezveřejnili jsme ty, které se týkají strategické bezpečnosti.“ Kroky týkající se energetické bezpečnosti budou podle ministra Síkely zveřejněny až poté, co je vláda bude moct zveřejnit.
Má prezident Zeman vaši důvěru? (Ptáme se od 30. 3. 2022)Anketa
Jakub Železný se ptal hlavně na inflaci, která prý roste do „galaktických výšin“. Podle Síkely má inflace tři scénáře. Nejkrizovější počítá s rychlým výpadkem ruské ropy a plynu. „Ta situace je velmi nevyzpytatelná a ty trhy jsou velmi nestabilní,“ vysvětlil.
Pravděpodobnějším scénářem ale podle Síkely je, že se Evropa rychle odstřihne od ruských dodávek energií. „Musíme rychle připravit řadu kroků, které v dopadech na obyvatele budou co nejmenší,“ vysvětloval.
„My máme strategii, že prvně řešíme nejslabší skupiny,“ začal vysvětlovat Síkela. Takže vláda jako první valorizovala příspěvek na bydlení a životní minimum.
A kde na to vláda vezme? Podle Síkely stále pracuje podle schváleného rozpočtu.
Hnutí ANO navrhuje zvýšit životní minimum o 15 procent, Jakubu Železnému to přišlo hodně, když inflace je jen 11 procent. Karel Havlíček vysvětloval, že v březnu se očekává další výrazné zvýšení inflace kvůli tomu, jak vystřelily ceny energií.
„Stát musí umět šetřit, ale taky musí umět reagovat na situaci, ve které se nachází,“ odpověděl Jakubu Železnému na dotaz, zda by teď stát neměl spíš šetřit.
doc. Ing. Karel Havlíček, Ph.D., MBA
Připomněl, že třeba ČEZ bude mít letos zisk 42 miliard, vloni to bylo 21 miliard. Přibližně 30 miliard z toho se dá využít okamžitě.
Síkela se s ním hádal, že třetí největší inflaci v Evropě nám způsobilo chování minulé vlády, že rozdávala spotřební peníze všem. „Bývalá vláda neustále opakuje, že máme pomáhat. Ale to je slovo, které krade původní význam, protože ta pomoc pro ně znamená rozdávat peníze,“ postěžoval si.
Současná vláda podle Síkely nechce rozdávat peníze na spotřebu. „Když si máme vybrat kompenzovat nebo investovat, a máme tam shodu i s celou řadou podnikatelských subjektů, tak my budeme ty peníze investovat,“ řekl za Fialův kabinet.
Jakub Železný se pak s Karlem Havlíčkem hádal o pojmech „Fialova drahota“ a „Putinova drahota“ a ministr Síkela se do debaty vrátil vyprávěním svého zážitku s cenami pohonných hmot.
„Desátého března jsem dostal esemesku, kterou jsem se svými nejbližšími řešil, to byl pátek ráno a já říkám, víte, co tohle znamená? To znamená, že kolem poledne budeme mít fronty na pumpě,“ vyprávěl. V esemesce prý byly cenové kalkulace.
NA CELÝ POŘAD SE PODÍVEJTE ZDE
Jak to s esemeskou dopadlo, už ministr Síkela nedopověděl, ale myslí si, že pohonné hmoty dnes nejsou ten největší problém. „Opozice sice tvrdí, že ty ceny jsou velmi vysoké, ale my jsme měli v průměru o padesát procent vyšší spotřebu na čerpacích stanicích, než je ve stejném období obvyklé,“ vysvětloval. Lidé tedy propadli panice, nakupovali do zásoby, a tím tlačili ceny pohonných hmot ještě více nahoru.
Ing. Jozef Síkela
Moderátora teorie, že ceny překročily padesát korun za litr proto, že lidé moc nakupovali, trochu překvapila. Síkela vysvětloval, že aktuální cena ropy na burzách způsobila částečný výkyv, ale chování českých motoristů průšvih dorazilo.
Vláda podle něj v tu chvíli prokázala moudrost, že do cen nijak nezasáhla. „Kdybych udělal to, co radí pan Havlíček, tedy sáhl do cen pohonných hmot, tak jsme ten víkend měli fronty na pumpách a od pondělí ceny ještě větší. My jsme to ustabilizovali tak, že jsme zavedli kontroly marží, přijali jiná opatření, ceny se uklidnily a spotřeba klesla,“ pochvaloval si. V jiných zemích to podle něj udělali špatně.
Vzkaz ministra průmyslu. Vážení motoristé, kdybyste netankovali jak utržený ze řetězu, nemáme dnes vysoké ceny pohonných hmot. pic.twitter.com/gspZ3hJJ09
— Karel Havlíček (@KarelHavlicek_) March 31, 2022
„Pan ministr se nás snaží přesvědčit, že situace je nadmíru výtečná,“ pokrčil rameny místopředseda Havlíček. Dvacet čtyři členských zemí EU přijalo k řešení situace na benzínových stanicích nějakou formu plošných opatření a exministr nechápe, v čem my jsme lepší.
„Vy si, pane Havlíčku, se svými 24 zeměmi vždycky vybíráte jen to, co se vám hodí,“ opáčil ministr Síkela a začal svého předchůdce zkoušet, která země má v EU nejvyšší DPH na pohonné hmoty. „To vaše Maďarsko, začalo regulovat ceny a skončilo to ohromnými frontami na pumpách, skončilo to zestátněním čerpacích stanic a skončilo to tak, že museli zavést regulované ceny jen pro maďarské poznávací značky, což je proti předpisům Evropské unie,“ skončil spokojeně.
„A jak to vysvětlíte těm, kteří tankují o deset korun dráž, než v Maďarsku nebo v Polsku?“ podivil se Havlíček. Snížení spotřební daně bylo podle něj naprostým minimem, které vláda mohla udělat.
„Neudělali jste vůbec nic, jen jste zavedli nějaké reporty,“ konstatoval exministr.
„My jsme udělali strašně moc,“ nesouhlasil Síkela a místo výčtu opatření začal vykládat, že jsme transportní země a jezdí tu spousta cizích kamionů, které by při nižších cenách více tankovali u nás, než v cizině.
Debata se pak přesunula od benzínových pump do domácností, a Karel Havlíček potvrdil, že dvacet procent českých domácností dnes míří do chudoby. Opatření vlády nefungují (Jakub Železný se hádal, že se teprve rozjíždějí a třeba fungovat začnou) a týkají se zhruba pěti procent domácností.
Polovina EU přitom už ulevila domácnostem snížením DPH. Další možností je konečně přestat platit solárním baronům na jejich výhodné smlouvy z roku 2010.
„Tohle není otázka zdrojů, to je otázka konceptu. My říkáme, že nebudeme dělat plošná opatření, to je náš ekonomický koncept,“ trval na svém ministr Síkela. Pak odmítl slova Jakuba Železného, že jsou to spíš politické než ekonomické argumenty a začal vykládat, že pár set kilometrů od nás zuří válka.
„Vede se energetická válka mezi Ruskou federací a Evropou, tak my si nemůžeme dovolit rozdávat peníze někomu, kdo je nepotřebuje,“ uzavřel rázně. Je prý ale možné, že v sociálních dávkách dojde ještě k nějakým změnám později. Navýšení existenčního minima, které vláda schválila, podle něj těm nejpotřebnějším skutečně pomůže, a přeneseně i části střední třídy. A to vše se pořídí za 1,8 miliardy korun.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: jav
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.
