Povšiml si totiž situace, že pražská FAMU v průběhu návštěvy vyvěsila na protest proti porušování lidských práv čínským komunistickým režimem tibetskou vlajku. „Na děkanát se pak dostavili pánové, kteří se představili jako kriminální policisté, zeptali se, jestli je s vyvěšením vlajek srozuměno vedení školy, dozvěděli se, že to tak je. Slušně se rozloučili a odešli. Prapory vesele vlály dál, vlají ještě dnes,“ píše Štindl.
Všímá si také následné reakce akademického senátu filmové školy, který proti celé události důrazně protestoval. „Situace, kdy se představitelé státní moci dostaví na vysokou školu a – třeba zdvořile – se vyptávají, co že to za názory se na té škole vyjadřují (a vyvěšení vlajky je přece vyjádření nějakého názoru), je nemyslitelná. Nebo by vlastně měla být – nejenom pro nostalgiky po časech převratu z roku 1989, kdy nedotknutelnost akademické půdy byla pro stávkující studenty velkým tématem,“ uvedl Štindl s tím, že pro zdraví společnosti je důležité, aby univerzity byly místem, kde je možné vyjadřovat bez zábran v podstatě jakékoliv názory.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vef