Senátní návrhy by podle kritiků mohly vést až ke konci národních parků jako nejcennějších chráněných území. Degradovaly by je podle nich na výrazně nižší úroveň. Odpůrci poslaneckého znění mluvili hlavně o Šumavě. Bez těchto úprav podle nich novela zasáhne tamní obyvatele, udělá z nich lidi nižší kategorie, případně je dokonce donutí odstěhovat se.

Pro verzi horní komory hlasovalo 28 ze 158 přítomných poslanců, 109 jich bylo proti. Původní sněmovní znění novely potvrdilo 117 ze 164 hlasujících členů dolní komory, proti jich bylo 20. Předloha nyní zamíří k posouzení Zemanovi, jenž před poslanci hájil senátní úpravy minulý týden a ohlásil její veto. Sněmovna tedy pravděpodobně bude rozhodovat o novele i potřetí.

„Zavládl by velký právní chaos,“ ohodnotil v debatě senátní verzi ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). Sněmovní znění je podle něho cestou ke stabilitě v národních parcích a nebude podle něho znamenat rozšiřování divočiny na více než polovinu území Šumavy. Naopak podle Jana Zahradníka z opoziční ODS je schválená verze vítězstvím ekologických aktivistů.

Senátního znění novely se zastávali zejména poslanci z Plzeňského a z Jihočeského kraje. Václav Votava (ČSSD) je označil za kompromis. „Zachovejme na Šumavě divočinu v přijatelné míře, aby tam mohl existovat i člověk,“ uvedl. Zahradník a jeho stranický kolega Vladislav Vilímec zmínili kampaň ekologických aktivistů a dalších lidí proti úpravám horní komory. Podle Zahradníka byla založena na lžích, že bude Šumava vykácena a zastavěna lunaparky.

Debata nabrala divokou podobu

„Debata nabrala hysterickou a absurdní podobu,“ soudí Vilímec. Jen málo odpůrců senátní verze podle něho ví, co horní komora ve skutečnosti přijala. Vilímec řekl, že obyvatelé Šumavy nechtějí zrušit národní park a nestojí ani o developerské projekty, ale chtějí jen přežít masivní snahu o vytváření další divočiny.