„Policie a stát hodili těžkou deku na to, aby zakryli úplně skandální selhání policie,“ řekl Štern a dodal, že měl k dispozici informace o zásahu během střelby na filosofické fakultě Univerzity Karlovy, ze kterých plynulo, že kdyby zásah řídil operační důstojník s inteligencí desetiletého dítěte, tak se tragédii dalo zabránit.

„Proč tam policisti jen stáli? Proč je nenechali prohledat celou budovu?“ kritizoval Štern policii za to, že si nedokázala včas vyhodnotit a propojit informace, že podezřelý zavraždil svého otce, odešel se zbraněmi do Prahy a mohl být totožný s tzv. klánovickým střelcem.

Během rozhovoru Štern prozradil, že se svého času pokoušel téma střelby na filosofické fakultě Univerzity Karlovy zpracovat v České televizi jako aktuální dokument pro ČT2. I kvůli tomu, že všechny informace, které Štern získával, vypovídaly o tom, co podle něj již bylo zřejmé. A tedy, že při zásahu došlo k selhání policie. Šternovu záměru se ovšem začaly „klást překážky“.

Anketa

Chcete, aby vypukla stávka v ČT?

Ano, chci. Protože to nikoho nebude zajímat a stávka selže

89%

Ano, chci. Poplatky pro ČT je třeba bránit

4%

Ne, nechci

3%

Nevím / Je mi to jedno

4%

hlasovalo: 14818 lidí

„Nejprve mi to odmítl dramaturg, ale já jsem na tom trval. Potom se to dostalo k mému šéfovi – řediteli programu, k ředitelce vývoje a obsahu, a tito dva to společnými silami zařízli,“ popsal Štern. Vydal se poté za někdejším generálním ředitelem Janem Součkem a žádal ho, aby mu dokument umožnil natočit, protože považoval události kolem zásahu za skandální. Souček mu ovšem dle jeho slov nic konkrétního neřekl a dokument nakonec povolen nebyl.

Podle Šterna se v České televizi řešilo i to, komu by se televize mohla znelíbit, pokud by o zásahu policie na univerzitě informovala. V rozhovoru Štern vyjádřil svou domněnku, že právě ze strachu z reportáže, kterou o tom připravovala novinářka Nora Fridrichová, bylo urychleno zrušení pořadu 168 hodin, který moderovala.

„V televizi panoval u managementu děs, že si to televize strašlivě rozhází s policejním prezidentem, policií a ministrem vnitra,“ prohlásil Štern a dodal, že je toho názoru, že došlo k jednoznačně cenzurnímu zásahu.

Následně popsal, že mu bylo vysvětlováno, že „jsou velmi dobré dlouhodobé vztahy mezi policejním prezidiem a zpravodajstvím“ a tyto vztahy není třeba narušovat. „PR a marketing okolo toho zásahu vyšel policii a ministerstvu vnitra znamenitě. Skutečně se jim před veřejností podařilo zakrýt selhání policie a podařilo se jim to přežít. V normální zemi by po takhle zbabraným zásahu lítaly hlavy,“ dodal Štern.

Šternovo vyjádření o nezrealizovaném dokumentu o střelbě na FF UK zhodnotil coby „zajímavé“ spisovatel a režisér Jan Tománek. „Takto mluví dlouholetý dramaturg ČT Jan Štern, který byl dokonce chvíli ředitel programu ČT2 o tom, jak dopadl, když chtěli natočit pravdivou reportáž o střelbě na fakultě,“ upozornil na X a sdílel část rozhovoru a ironicky poznamenal, že proto je důležité, aby Česká televize zůstala „dál TAKTO "nezávislá",“.

Ale to je ale zajímavé... takto mluví dlouholetý dramaturg ČT Jan Štern, který byl dokonce chvíli ředitel programu ČT2 o tom, jak dopadl, když chtěli natočit pravdivou reportáž o střelbě na fakultě - proti Rakušanovi a spol.
Jistě, a proto je tak důležité aby byla ČT dál TAKTO… pic.twitter.com/Bp1A61tiQ0

— Jan Tománek (@TomanekJan) May 26, 2026

Dramaturg Štern v rozhovoru zdůraznil, že samotné selhání policie považuje za pochopitelné v tom smyslu, že chyby se při mimořádných událostech stát mohou. Za zásadní problém ovšem považuje to, že se o údajném selhání otevřeně neinformovalo, nebyly z něj vyvozeny důsledky a nedošlo k úpravě postupů, které by mohly podobným tragédiím v budoucnu předcházet. Vyjádřil naději, že do budoucna se v televizi k tomuto tématu někdo vrátí.

Štern se postavil i proti tomu, že média bezprostředně po střelbě nezveřejňovala jméno pachatele. Podle něj nebyl důvod brát zvláštní ohledy na člověka, který zavraždil tolik lidí, ani mu poskytovat výjimečné zacházení.

Za nepřiměřené považuje, že se v takové situaci řešila ochrana osobních údajů pachatele. Podle Šterna bylo absurdní váhat se zveřejněním jména kvůli obavám z porušení pravidel ochrany údajů ve chvíli, kdy šlo o člověka odpovědného za vraždu 14 lidí.

„Zájmem novináře je, aby veřejnost byla informována. A že bych jako novinář měl mít ohledy k člověku, co zmasakruje tolik lidí? Proč?“ ptal se Štern.