„Policie a stát hodili těžkou deku na to, aby zakryli úplně skandální selhání policie,“ řekl Štern a dodal, že měl k dispozici informace o zásahu během střelby na filosofické fakultě Univerzity Karlovy, ze kterých plynulo, že kdyby zásah řídil operační důstojník s inteligencí desetiletého dítěte, tak se tragédii dalo zabránit.

„Proč tam policisti jen stáli? Proč je nenechali prohledat celou budovu?“ kritizoval Štern policii za to, že si nedokázala včas vyhodnotit a propojit informace, že podezřelý zavraždil svého otce, odešel se zbraněmi do Prahy a mohl být totožný s tzv. klánovickým střelcem.

Během rozhovoru Štern prozradil, že se svého času pokoušel téma střelby na filosofické fakultě Univerzity Karlovy zpracovat v České televizi jako aktuální dokument pro ČT2. I kvůli tomu, že všechny informace, které Štern získával, vypovídaly o tom, co podle něj již bylo zřejmé. A tedy, že při zásahu došlo k selhání policie. Šternovu záměru se ovšem začaly „klást překážky“.

„Nejprve mi to odmítl dramaturg, ale já jsem na tom trval. Potom se to dostalo k mému šéfovi – řediteli programu, k ředitelce vývoje a obsahu, a tito dva to společnými silami zařízli,“ popsal Štern. Vydal se poté za někdejším generálním ředitelem Janem Součkem a žádal ho, aby mu dokument umožnil natočit, protože považoval události kolem zásahu za skandální. Souček mu ovšem dle jeho slov nic konkrétního neřekl a dokument nakonec povolen nebyl.