To máme bohaté lidi dávat do koncentráků?! Tvrdý střet v ČT mezi Babišovým Komárkem, Pithartem a Příbáněm

V úvodu hosté rozebírali cestu prezidenta Zemana do Moskvy. Pithart připomněl, že by prezident měl diskutovat s vládou. „Bohužel to je stará bolest, že čeští prezidenti měli a mají pocit, že si zahraniční politiku dělají sami. Já jsem přesvědčen, že prezident Zeman se nakonec rozhodl správně, a víc do toho nešťourejme,“ uvedl někdejší premiér s tím, že rozhodnutí nezúčastnit se vojenské přehlídky je v pořádku.

Přímá volba ještě neznamená silnějšího prezidenta, upozorňuje Přibáň

Přibáň to viděl podobně. Podle jeho názoru je třeba poklonit se obětem druhé světové války, ale současná ruská armáda vede agresivní válku na Ukrajině. „Vedení Ruské federace je stále agresivnější,“ prohlásil Přibáň s tím, že dosažený kompromis je správný.

Komárek na úvod svého prohlášení zapochyboval o informacích z MF Dnes, podle nichž bylo ANO rozdělené v podpoře cesty prezidenta do Ruska. Ačkoli Komárek v minulosti pro deník pracoval, má o těchto informacích své pochybnosti. „My jsme si udělali cvičné hlasování a v poslaneckém klubu ANO se nezvedla ani jedna ruka pro cestu do Ruska,“ prozradil Komárek. Do MfD prý raději nechodí, aby ho nikdo nenařkl, že se deník snaží ovlivňovat.

PhDr. Martin Komárek

ANO 2011

Sympatizovat Profil Položit dotaz Odpovědi Hodnotit Štítky

Přibáň následně vzpomněl i zavedení přímé volby a faktu, že veřejnost od českých prezidentů očekává sílu. „Přímá volba prezidenta neznamená, že by měl prezident nějaké silnější postavení, jeho pravomoci se naopak lehce oslabily,“ podotkl právník a sociolog. Podle jeho názoru je dobře, že ústava nenechává prostor k projevování síly českých prezidentů.

Komárek příliš nechápal, proč se prezident staví vstřícněji k Rusku, když se vláda jasně hlásí k evropským sankcím a tak podobně. „Pro mě prezident Zeman zůstává tajemný jako hrad v Karpatech,“ poznamenal poslanec s tím, že tak Zeman možná usiluje o své znovuzvolení, ale to je spekulace.

Ústava je lidem ukradená, posteskl si Pithart

Přibáň připomněl, že určitá rozpolcenost ve vztahu k Západu a Rusku je patrná takřka sto let. Byla dobře vidět i na sporu T. G. Masaryka a Karla Kramáře, kde Masaryk chtěl směřovat k západní liberální demokracii, zatímco Kramář k Rusku. „Tento spor zažíváme i dnes, ačkoli jsme o sto let dál,“ konstatoval právník a sociolog. Česká společnost je navíc podle jeho názoru velmi oslněna silou osobností a trochu zapomíná na to, že prezidentství je především vykonávání úřadu podle určitých pravidel. Lidé by se měli více spoléhat na pravidla a úřady. „Tak to bych nedělal,“ ozval se okamžitě Komárek.

Pithart si posteskl nad tím, že ústava a pravidla v ní obsažená občany příliš nezajímají. „Ústava je lidem šumafuk. Každý stát to má, tak to asi musíme mít taky, říkají si,“ poznamenal Pithart.

Jak to bude dál s českou demokracií

Hosté rozebírali i vývoj politické scény v Česku. Podle Přibáně bude důležité, co se stane s hnutím ANO, zda z něj bude klasická politická strana nebo jen protestní hnutí. Svou roli ve vnímání demokracie ale hrají i klasické politické strany, jako jsou ČSSD a ODS – vzpomeňme např. na kauzu Jany Nagyové-Nečasové. Pithart se před kamerami podivoval, že někdejší rebelové ODS se dočkali omluvy od Ministerstva spravedlnosti s odkazem na rozhodnutí Nejvyššího soudu o poslanecké imunitě.

„Já se domnívám, že Nejvyšší soud bude muset své stanovisko dříve či později revidovat. Ale zkusme to otočit, neměli by se poslanci omluvit za to, že se pokoušeli zpeněžit svůj mandát?“ ptal se Přibáň. Moravec si v tu chvíli nebyl jist, zda jde o pokus o suchý britský humor, protože Přibáň dlouhodobě žije ve Velké Británii, nebo to myslí vážně.

Pithart poznamenal, že základní problém je někde úplně jinde. „Lidé chodili za Janou Nečasovou a dávali jí dary. Přitom je nám každému jasné, že to nedělali proto, aby získali srdce paní Nagyové, to bylo dáno, oni chtěli nějakou výhodu, to je strašné,“ řekl jasně Pithart.

Podle Komárka vedla celá kauza aspoň k tomu, že z velké strany ODS se stala strana malá a po příštích volbách úplně zmizí. Kritizoval ale skutečnost, že tři poslanci ODS v jednu chvíli skončili ve vazbě. „Vazba je u nás nadužívaná,“ zaznělo od Komárka.

Přibáň je přesvědčen, že zásadní roli pro budoucnost Česka v této rovině nebude hrát jedna kauza, ale spíše podoba nového zákona o státním zastupitelství. S jeho současnou formou je Přibáň poměrně spokojen. „Pokud při projednávání ve Sněmovně nedojde k podstatným změnám, a jak známo, Poslanecká sněmovna se někdy umí chovat jako neřízená střela, tak současná podoba tohoto zákona není vůbec špatná,“ míní právník a sociolog.

Jak je na tom hnutí ANO

Ve druhé polovině diskuse znovu padlo jméno Andreje Babiše a hnutí ANO. Komárek razantně odmítl slova Jiřího Přibáně o tom, že ANO je jen protestním hnutím. Aby dokázal, že to je jinak, poukázal na to, že v příštím roce proběhne ideová konference ANO, kde hnutí představí plán pro směřování Česka, a to i v zahraniční politice.

Pithart byl ale k ANO poměrně kritický, není to prý ani politická strana, ani hnutí. „On (Babiš) dostal téměř 100 procent hlasů, ale to mě nepřekvapilo. Zarážející bylo to, co zaznělo potom. On říkal, kdybych to věděl, tak jsem měl zařídit 80 procent. A to je ten problém. On si může zařídit cokoli, aby to dopadlo jakkoli,“ konstatoval Pithart.

Přibáň vše zasadil do širšího kontextu. Dnes se politické strany nejen v Česku potýkají s tím, že se v politice objevují lidé, kteří nepředstavují politické vize, ale obchodují s nadějí. „Ale bez politických stran není možná zastupitelská demokracie,“ řekl jasně Přibáň. Následně znovu zopakoval, že je důležité, jak se do budoucna vyprofiluje hnutí ANO. „Tady vzniklo hnutí, ve kterém obchodník uplatňuje svůj vliv nejen v politice, ale i v médiích, a převládne oligarchie,“ pokračoval právník a sociolog.

Komárek se proti těmto slovům razantně ohrazoval. Z Přibáňových úst prý zaznívají toliko obecné fráze bez konkrétních důkazů.

Střet zájmů u Babiše a americká ústava

Moderátor Václav Moravec připomněl spor ze Sněmovny v tomto týdnu, kde se do sebe velmi tvrdě pustili ministr financí Andrej Babiš a exministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09). Podle Přibáně je základní problém už v tom, že v ústavě není jasněji definován střet zájmů. A pokud se v Parlamentu mluví o zlodějnách – např. Miroslava Kalouska – podle Přibáně je třeba být opatrnější při volbě slov. Pokud politik říká, že v Parlamentu sedí zloděj, tak si lidé také mohou začít říkat, že Parlament je jen žvanírna a je zbytečný. „To je riziko populismu,“ jasně varoval právník a sociolog.

Na Andreji Babišovi se podle jeho názoru ukazuje, jak se stírají hranice mezi veřejným a soukromým zájmem. „Měli by se zpřísnit podmínky, za kterých podnikatelé působí v politice. Ale nedémonizujme tady jen Andreje Babiše, to je problém ve více zemích Evropy,“ pokračoval Přibáň.

Komárek ale jen kroutil hlavou. Prvním podnikatelem, který vstoupil do politiky a byl dlouho ve střetu zájmů, byl Karel Schwarzenberg (TOP 09). Andrej Babiš je inteligentní bohatý muž, který své zkušenosti uplatňuje v politice, což prospěje české demokracii. V ČR totiž neexistuje oligarchie, jako vidíme v Rusku nebo na Ukrajině. „Mluvit v Česku o oligarchii, to je sprosťárna a kalouskovina,“ rozohnil se poslanec. "A to máme bohaté lidi dávat do koncentráků?" kladl si rozhořčeně otázku.

Přibáň kontroval, že je třeba od sebe jasně oddělit politiku, obchod a média, čemuž mají napomoci zákony, které omezují moc ve všech těchto třech sektorech. „Kupříkladu americká společnost má v sobě obrovskou dynamiku právě proto, že ji omezuje ústava,“ konstatoval právník a sociolog.