To nejlepší k listování: Velký knižní čtvrtek

Ach, ty Češky! / České ženy, česká historie a současnost očima významného polského žurnalisty

Významný polský novinář a znalec českého prostředí Mariusz Surosz pojednává ve své nejnovější publikaci o osmi ženách z české historie a současnosti. Na půdorysu osudů těchto slavných (a mnohdy zapomenutých) osobností – například Věry Čáslavské, Růženy Vackové, Adiny Mandlové, Petry Šáchové –ozřejmuje širší dobové souvislosti a rozkrývá dějiny našeho národa z perspektivy, která o nás vypovídá více, než si sami myslíme. Vydalo nakladatelství Mladá fronta.

Mariusz Surosz je polský novinář, esejista a historik. Žil v Krakově a od roku 2011 v Praze. Působil v několika nakladatelstvích, pracoval také jako tiskový mluvčí sportovního klubu MKS Cracovia. Texty přispívá do periodik včetně Polského deníku, Gazety Wyborcze nebo polské edice Newsweeku.

Letní host / Anton Pavlovič Čechov a nevidomá lékařka Zina… Příběh o lásce, síle fantazie a ztraceném rukopisu

Během horkého léta 1888 přijíždí rodina Čechovova strávit léto do svěží krajiny východní Ukrajiny. V sídle rodiny Lintvarjovovy se setkává mladý Anton Pavlovič s lékařkou Zinaidou. Ta vinou nemoci nedávno oslepla, přestěhovala se sem a začala si psát deník, aby uchovala vzpomínky na dřívější život. Mezi mladými lidmi začne postupně klíčit mimořádné pouto.

O více než sto let později se nečekaný objev onoho deníku stane pro Káťu Kendallovou poslední šancí na záchranu jejího londýnského nakladatelství. Zinaidino líčení nadaného mladíka nabízí hluboký vhled do života literární legendy, jakou Čechov bezesporu je, ale vyvolává i vzrušující otázku: Skutečně napsal Čechov v době jejich přátelství román, který pak zmizel? Připravilo nakladatelství Metafora.

Spisovatelka Alison Andersonová strávila mnoho let v Kalifornii, ale dnes žije na švýcarském venkově. Věnuje se překladatelské práci, do angličtiny přeložila například slavný francouzský román Muriel Barberyové S elegancí ježka či díla laureáta Nobelovy ceny za literaturu J. M. G. Le Clézia. Za svou vynikající práci obdržela ocenění Společnosti pro umělecké překlady.

Ve světle nebo ve stínu / Povídky inspirované obrazy Edwarda Hoppera

Patnáct světoznámých prozaiků se nechalo inspirovat dílem Edwarda Hoppera a na jeho motivy napsali každý svůj originální příběh. Další připojila Gail Levinová, kunsthistorička a známá odbornice na Hopperovo dílo. Poslední přidal Lawrence Block, autor více než padesáti bestsellerů, který rovněž povídky sestavil do této antologie. Každá ze sedmnácti povídek je uvedena barevnou reprodukcí obrazu, z něhož spisovatel čerpal. Vyprávění se ujali mistři pera a autoři bestsellerů z různých žánrů. Nechybějí ani takoví velikáni, jakými jsou Stephen King, Lee Child či Joyce Carol Oatesová. K nim se přidala i řada dalších, například Michael Connelly, Megan Abbottová, Justin Scott (nazývaný „Dickem Francisem jachtingu“) či mistr detektivního thrilleru Jeffery Deaver. Skvělou a čtivou knihu také připravilo nakladatelství Metafora.

Múza

Román Múza je novou knihou anglické spisovatelky Jessie Burtonové (* 1982), jejíž předchozí kniha Miniaturista se stala světovým bestsellerem, prodalo se přes milion výtisků, byla přeložena do 37 jazyků a stala se knihou roku 2014.

Strhující příběh plný záhad a zvratů tvoří dvě dějové linie: první z Anglie šedesátých let dvacátého století, druhá ze Španělska konce třicátých let. Do Londýna přijíždí Odelle, mladá absolventka univerzity na Trinidadu. Píše básně, ale musí prodávat boty. Má pocit, že štěstí jí konečně začíná přát, když získá místo písařky v galerii a seznámí se s mužem, jemuž matka odkázala pozoruhodný obraz – pravděpodobně mistrovské dílo španělského malíře Isaaca Roblese. Kolem obrazu houstne spleť záhad a klamů, takže Odelle brzy neví, komu může věřit a co je pravda. Klíč k ní se ztrácí někde v bouřlivých časech těsně před občanskou válkou ve Španělsku, kde v chudé vesnici spolu s rodiči tráví léto nadaná Olive, dcera vídeňského obchodníka s obrazy, a odkud pochází Isaac Robles, který se chce slávou vyrovnat Picassovi.

I román Múza (vyšel 2016) se hned po vyjití umístil na první příčce žebříčku bestsellerů. Ihned během prvních deseti dnů se prodalo 10000 výtisků. Práva byla doposud prodána do 27 zemí. Vydalo ARGO.

Kniha zrcadel

Literární agent Peter Katz obdrží nedokončený rukopis s názvem Kniha zrcadel a je z něj nadšený. Autor knihy Richard Flynn popisuje svá studia na Princetonské univerzitě koncem osmdesátých let a svůj vztah se studentkou psychologie Laurou, chráněnkou slavného profesora Josepha Wiedera. Jedné noci těsně před Vánoci roku 1987 byl Wieder ve svém domě brutálně zavražděn, avšak policie jeho smrt nikdy neobjasnila. Peter Katz je přesvědčen o tom, že kompletní rukopis odhalí, kdo čin před pětadvaceti lety spáchal. Jenže chybí konec! Katz začne po autorovi a zbytku rukopisu pátrat, ale zjistí, že Flynn umírá v nemocnici a rukopis není k nalezení. Přesto chce vraždě přijít na kloub, a proto případ předá svému kamarádovi, investigativnímu novináři Johnu Kellerovi, aby se pokusil tehdejší události rekonstruovat. Jenže cizí vzpomínky jsou nebezpečné a některé by možná měly raději zůstat navždy pohřbené. Hutnou knihu vydává HOST (stejně jako další titul Velkého knižního čtvrtku: Každý má svou lajnu: O florbalu, prvních láskách a ceně vítězství. Autorkou je spisovatelka a scenáristka Petra Dvořáková)

Autor Eugen Ovidiu Chirovici se narodil v Transylvánii v rumunsko-maďarsko-německé rodině. Řadu let pracoval jako novinář, přispíval do BBC a rádia Svobodná Evropa. Byl také poradcem rumunského předsedy vlády. Jeho první román Masacrul (Masakr, 1991) zaznamenal velký úspěch, během jednoho roku se v Rumunsku prodalo sto tisíc výtisků.

Apollinaire - Život umělecké Paříže

Tato kniha o uměleckém životě bohémské Paříže počátku minulého století nedává nahlédnout pouze do života Guillauma Apollinaira – básníka s naprosto novou imaginací a převratnou poetickou vizí – ale propojuje jeho příběh s osudy řady literátů, malířů a dalších umělců, kteří tvořili okruh jeho nejbližších známých. Před očima se zde čtenáři rozvíjejí životní osudy tak notoricky známých osobností jako Pablo Picasso, Georges Braque, Alfred Jarry či Henri Rousseau. Ústřední postavou je zde přesto proslulý básník, jehož dílo se promítlo do tvorby několika generací autorů a i k nám pronikly jeho překlady velmi rychle – známá báseň Pásmo hned krátce po první světové válce, tedy záhy po svém vzniku. Není bez zajímavosti, že Apollinaire počátkem minulého století navštívil Prahu, což v jeho díle zanechalo stopy nejen v samotném Pásmu, ale například i v povídce Pražský chodec. Vydává nakladatelství Garamond.

Julia Hartwigová je polská spisovatelka, básnířka a překladatelka, která se narodila roku 1921 v polském Lublinu, kde i vyrostla. Vystudovala polskou a francouzskou literaturu, nejdříve na Varšavské univerzitě, později pokračovala na Katolické univerzitě v Lublinu.

Marie a Magdalény

Nestává se moc často, aby se český literát prosadil v cizině a už vůbec ne, aby se prosadil tvorbou v adoptovaném jazyce. Stalo se tak v případě české malířky a doposud česky píšící autorky Lenky Horňákové - Civade, která po více než dvaceti letech života ve Francii vydala svou francouzskou prvotinu. O tom, že i svým druhým, i když ne mateřským jazykem vládne autorka bravurně, svědčí fakt, že krátce poté, co román ve Francii vyšel, se ocitl na seznamu titulů, z nichž byl na podzim vybírán laureát významné francouzské literární ceny – Prix Renaudot. Oceněn pak byl Prix Renaudot des Lycéens a několika dalšími francouzskými literárními cenami, kladně je přijímán jak kritikou, tak čtenáři. Jakožto francouzsky píšící Češka bude v březnu 2017 hostem Francouzského institutu a v rámci frankofonie představí svou knihu v Praze i dalších městech v Čechách a na Moravě. Pozoruhodný titul vydalo ARGO.

Jerome Klapka Jerome: Čas mého života

Autobiografie z pera autora Tří mužů ve člunu a na toulkách, kterou Jerome K. Jerome vydal v roce 1926, pouhý rok před svou smrtí. Svým typickým duchaplným, výstižným stylem a zároveň bez servítků se vrací do krásných i krušných časů svého dětství a dospívání, k rodičům a smutku z jejich ztráty. Vzpomínky na chudobu a výchovu ve viktoriánské Anglii a v poměrně vypjatém náboženském duchu střídají historky o prvních krocích ke spisovatelské slávě, následných úspěších i potížích s kritikou, divadlem a tehdejšími nepříliš přívětivými zákonitostmi nakladatelského světa. Komentáře neujdou ani autorovi slavní kolegové, Amerika a cesty po Evropě, které si mohl dovolit, když konečně prorazil, a které ho poté inspirovaly k dalším dílům. Důležitým milníkem v Jeromově životě byla i první světová válka a jeho působení coby řidiče sanitky a laického zdravotníka, s níž poté souvisí i jeho úvahy o životě, víře a morálních postojích. Českým čtenářům, kteří zatím Jeroma K. Jeroma znají převážně jen jako slavné jméno, nabízí tato kniha pohled do časů a života vskutku pozoruhodného člověka. Kniha vyšla díky péči nakladatelství Vyšehrad.

55 minut mezi životem a smrtí - Odvážné útěky za železnou oponu

Emigrovat z Československé socialistické republiky na Západ bylo snem snad každého normálního člověka v nenormálním systému, který komunistická strana udržovala v zemi od „vítězného února“ roku 1948 až do listopadové revoluce v roce 1989.

Z železné klece se dalo uniknout několika způsoby, ale ani jeden nebyl bez rizika. Získat cestovní doložku od policie nebylo snadné, a pokud se o ni ucházela celá rodina, většinou neuspěla. Kdo chtěl odejít stůj co stůj, musel hranice překročit ilegálně. Tito odvážní cestovatelé se nejčastěji uchylovali do útrob osobních i nákladních aut, různých plavidel nebo vlaků. Někteří se snažili přeplavat řeky Dunaj, Moravu nebo Dyji, jiní přestřihli ostnatý drát nebo podkopali zeď. Byli i tací, kteří k proražení hraničních závor použili autobus, tatrovku nebo autojeřáb. Bohužel mnoho pokusů skončilo tragicky.

Zvláštní skupinu uprchlíků tvořili technicky mimořádně zdatní jedinci. K těmto dobyvatelům železné opony patří slavný cyklistický závodník Robert Hutyra s horkovzdušným balonem, Vladimír Beneš s vlastnoručně vyrobeným tankem, Ivo Žďárský s motorovým rogalem, konstruktér vrtulníků František Lacnak anebo vynálezce akvaskútru Němec Bert Boettgner. Všechny tyto muže a mnoho dalších spojovala kromě zručnosti a touhy po svobodě také víra, že na Západě uplatní své nevšední schopnosti způsobem, jakým doma nemohli. Vydala Mladá fronta.

Jozef Kollár se narodil r. 1960 ve slovenské Trnavě. Vystudoval Filosofickou fakultu UK v Bratislavě. V letech 1991 – 1992 působil jako reportér. Napsal několik knih různých žánrů, například Žena v koberci nebo Byl jsem dětský špion. Za svoji tvorbu získal řadu ocenění.

Ďábel v Bílém městě, aneb vraždy, kouzla a šílenství na výstavě, která změnila Ameriku

Ďábel v Bílém městě, kritiky oceňovaný bestseler, je beletrizovaná literatura faktu o skutečném příběhu masového vraha H. H. Holmese, amerického Jacka Rozparovače, který roku 1893 v Chicagu za Světové kolumbovské výstavy zavraždil desítky, možná až stovky žen ve svém speciálně zkonstruovaném domě, obrovském bludišti plném mučíren, propadlišť, piteven a slepých uliček. Vrah, který měl ve svém doupěti dokonce i plynovou komoru, byl nakonec usvědčen a poslán na šibenici. V zamýšleném filmu o tomto případu by měl hlavní roli hrát Leonardo DiCaprio, jenž zakoupil na knihu filmová práva, a režii přislíbil Martin Scorsese.

Erik Larson (1954) je americký žurnalista a spisovatel literatury faktu. Přispívá do prestižních listů a časopisů, jako jsou Time Magazine, New York Times nebo The Wall Street Journal. Ďábel v bílém městě (2003) je jeho nejúspěšnější knihou. Mimo jiných ocenění za ni obdržel cenu Edgar za výjimečné dílo kriminálního žánru. Sám o sobě říká, že je nejen spisovatel, ale i badatel; veškeré rešerše a výzkumy historie si dělá sám a dává si záležet na tom, aby se jeho práce vždy co nejvíce držely historických poznatků. Velmi zajímavou a rozsáhlou knihu vydává ARGO.

Stockholm - Přísně tajné

Nakladatelství No Limits připravilo napínavý příběh o honbě za uznáním a láskou v současném Stockholmu, který se okamžitě po svém vydání stal bestsellerem ve Švédsku, Německu, Itálii a dalších zemích. Odehrává se v prostředí luxusních klubů, v atmosféře upadající slávy prestižních magazínů a klade čtenářům otázku: Komu vlastně můžeme věřit, hrajeme-li hru, ve které neplatí žádná pravidla? Jeho hlavní hrdinkou je mladá novinářka Solveig Berg. Kvůli osudové chybě přišla o práci a její okolí s ní nechce mít nic společného. Prázdnota a osamělost probudí k životu temné vzpomínky a Solveig je ochotna udělat doslova cokoli, aby se vrátila zpět na výsluní.

Lennie Lee vydává úspěšný pánský časopis, žije v přepychovém bytě na té správné adrese a neustále je obklopen krásnými ženami. Ale najednou se něco stane. Prodeje prudce klesají, přátelé se od něho odvrací. Situace se zdá bezvýchodná, když Lennie dostane nabídku uspořádat pro vlivného podnikatele bombastickou oslavu. Odměna je dostatečná, aby vyřešila všechny jeho problémy – pokud ovšem Lennie přežije. Když je slavná modelka a bloggerka Jennifer Leone nalezena mrtvá, cesty Solveig a Lennieho se zkříží a kolotoč nebezpečných a bizarních vražd a událostí se začíná roztáčet.

Hanna Lindberg patří mezi nejzářivější mladé talenty na švédské literární scéně. Ve svém debutovém románu zúročila své zkušenosti ze světa modelingu a ze zákulisí módních časopisů.

Skleněný zámek

Příběh čtyř dětí, které vyrůstají v nekonformní rodině v USA 60. let – otec, pokud je střízlivý, učí děti fyziku, geologii, ale hlavně umí skvěle vyprávět neuvěřitelné příběhy a podněcuje jejich fantazii. Někdy však vykradl samoobsluhu a pár dnů se doma neukázal. Matka, umělkyně, která namísto toho, aby 15 minut svého času obětovala na přípravu jídla, raději jde namalovat obraz. Proto se děti musí protloukat životem samy. Tento životopisný příběh ale vyniká tím, jak autorka líčí své rodiče s nesmírnou láskou a pochopením, přestože celé dětství prožila v chudobě a úzkostech, co s nimi bude.

Ne náhodou se kniha Jeannette Wallsové po svém vydání držela tři roky na nejvyšších příčkách bestsellerových žebříčků New York Times a nyní se začíná natáčet podle tohoto příběhu film s Woodym Harelsonem, Naomi Watts a oscarovou Brie Larsson. Pro české publikum vydala Mladá fronta.

Můj dědeček by mě popravil. Příběh ženy, která odhalila rodinné tajemství. Je vnučkou Amona Götha, nacistického „řezníka“ ze Schindlerova seznamu

„Jsem vnučka Amona Götha, muže, který postřílel stovky lidí – a protože jsem černá, podle něj podřadné rasy, nejspíš by zabil i mě…,“ říká Jennifer Teegeová. Její život se odhalením rodinného tajemství obrátil vzhůru nohama. V osmatřiceti objevila na fotografii v knize svou matku a dědečka. Tento objev nadobro roztříštil Jennifeřinu identitu i představu o sobě samé.

Do té doby znala Amona Götha jen ze slavného filmu Schindlerův seznam a měl pro ni tvář herce Ralpha Fiennese, stejně jako pro miliony lidí po celém světě. Brutální velitel koncentračního tábora Plaszow, Schindlerův kumpán v pitkách, ale současně jeho naprostý protiklad. Göth zabil tisíce nevinných lidí, s potěšením je vlastnoručně střílel nebo na ně štval psy. V roce 1946 za to skončil na šibenici. Jeho životní družkou byla Ruth Irene Kalderová, Jennifeřina babička, která se v táboře mimo jiné o jeho psy starala. Roku 1983 spáchala sebevraždu. Jennifeřina matka byla Němka, otec Nigerijec, ale matka ji brzy po narození odložila do ústavu, kde Jennifer zůstala do sedmi let. Od té doby vyrůstala u adoptivních rodičů.

Poté, co je Jennifer konfrontována s temnou rodinnou minulostí, nevidí jinou cestu než zpátky do minulosti. Pustí se do pátrání a nakonec se setká i se svou matkou. V doprovodu novinářky Nikoly Sellmairové rozkrývá rodinnou historii, navštěvují místa, kde se vše odehrálo. Vydají se do Polska i Izraele. Jennifer si brzy uvědomí, že každý krok vede od původního zděšení a znechucení směrem ke znovuzískání svobody. Výrazný titul má na svém kontě nakladatelství Metafora.

Jennifer Teegeová se narodila v roce 1970 a jako dcera německé matky a nigerijského otce. Už ve věku jednoho měsíce se ocitla v dětském domově, odkud v sedmi letech přešla do adoptivní rodiny. Jako dospělá čtyři roky žila a studovala v Izraeli. Později pracovala v reklamě a dnes žije v Hamburku.