To, oč se bojuje v Jeruzalémě, bylo v Praze možné už v 18. století

16.06.2019 14:40

Majitel restaurace v jeruzalémské čtvrti Rechavja minulý týden požádal nejvyšší soud o povolení zachovat certifikát košer podniku i v tom případě, že bude v provozu i o židovském šabatu. Podle žadatele není spravedlivé, aby zařízení, které striktně dodržuje židovské postupy při přípravě jídla, přišlo o certifikát jenom proto, že nabízí služby i o šabatu. Izraelský deník Haarec tento případ podepřel příkladem starým 250 let a pocházejícím z Prahy. Tamní rabíni tehdy povolili otevření kaváren o sobotách, a to i v pražské židovské čtvrti. Historici to označují za rané období moderní doby, v níž bylo možné provozovat něco, co je v Jeruzalémě problém v 21. století.

To, oč se bojuje v Jeruzalémě, bylo v Praze možné už v 18. století
Foto: Jan Rychetský
Popisek: Negevská poušť leží na jihu Izraele

Materiál Haarecu pak podrobně popisuje rozhodování představitelů pražské židovské obce v 18. století. Izraelská Národní knihovna příští týden začne zpřístupňovat databáze se stovkami historických záznamů o životě židovských komunit v Evropě. Lidé se dostanou k záznamům týkajícím se rituálních porážek zvířat, narození i úmrtí, daní nebo pogromů. Knihovna dá k dispozici i příběh kaváren v pražské židovské čtvrti. Bylo jich nejméně osm a všechny měly v sobotu dopoledne otevřeno.

Jak napsal historik Maoz Kahana, nebylo to v rozporu s rabíny, ale přesně naopak. Pražští rabíni prý byli kavárnám nakloněni a rozhodli se nezakazovat provoz ani o šabatu. V rozmezí 15 let se konalo na toto téma pět slyšení u rabínského soudu, což je ve srovnání s jinými tématy nezvykle mnoho. Řešily se otázky, zda je dovoleno do kávy přidávat mléko nadojené o sobotě, zda je možné použít mléko dodané nežidem nebo zda mohou ženy pít kávu společně s muži.

Na počátku rabíni kladli odpor. Na jednání v roce 1757 se řešilo, zda vůbec mají být kavárny v židovské čtvrti. Roku 1765 rabíni varovali před škodlivým vlivem kaváren na zvyky o šabatu, jelikož někdo si ráno zajde na kávu a pak bude v synagoze rušit modlitby vyprávěním o tom, co slyšel a viděl. Ale rabíni si uvědomili, že vlak už se rozjel a snažit se ho zastavit je marné. Zaměřili se proto na stanovení pravidel.

První z nich bylo, že v týdnu budou kavárny otevřeny jenom hodinu po ranní modlitbě a pak další hodinu po modlitbě odpolední. Později se povolilo ponechat kavárny otevřené celý den s výjimkou doby modliteb. Ženy do kaváren původně nesměly vůbec, pak s omezením – totiž pouze do šesté hodiny večerní a jenom do oddělené části podniku.

Sobotní provoz byl zpočátku přísně a pod hrozbou pokuty zakázán. Pak rabíni povolili Židům vyzvednout si kávu s sebou – v době, kdy neexistovaly kelímky na jedno použití. Jak to? Zákazník zaplatil buď před nebo po šabatu a káva byla připravena způsobem, který neporušil zásady svátečního dne – nejspíš nežidovským personálem. Rabíni se nebáli ani tak porušení určitého pravidla, jako toho, že věřící budou posedáváním v kavárně marnit čas určený synagoze. Roku 1762 se změnilo i to. Kavárny mohly být o šabatu otevřeny až do poledne. Majitelé ale neměli prodávat mléko, aby to nekomplikovalo život těm, kdo chtěli o šabatu konzumovat také maso.

Roku 1774 se povolilo prodávat kávu o šabatu, ale jenom Židům, a rabíni přestali kavárny považovat za konkurenty synagog, neboť obojí přispívá k radosti ze šabatu.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

autor: nab

reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

„EU zradila.“ Babiše objal, ale jinak Orbán zuřil. To nikdo nenapsal

10:07 „EU zradila.“ Babiše objal, ale jinak Orbán zuřil. To nikdo nenapsal

Premiér Babiš včera navštívil Maďarsko a spolu se svým maďarským protějškem Viktorem Orbánem si proh…