Materiál Haarecu pak podrobně popisuje rozhodování představitelů pražské židovské obce v 18. století. Izraelská Národní knihovna příští týden začne zpřístupňovat databáze se stovkami historických záznamů o životě židovských komunit v Evropě. Lidé se dostanou k záznamům týkajícím se rituálních porážek zvířat, narození i úmrtí, daní nebo pogromů. Knihovna dá k dispozici i příběh kaváren v pražské židovské čtvrti. Bylo jich nejméně osm a všechny měly v sobotu dopoledne otevřeno.

Jak napsal historik Maoz Kahana, nebylo to v rozporu s rabíny, ale přesně naopak. Pražští rabíni prý byli kavárnám nakloněni a rozhodli se nezakazovat provoz ani o šabatu. V rozmezí 15 let se konalo na toto téma pět slyšení u rabínského soudu, což je ve srovnání s jinými tématy nezvykle mnoho. Řešily se otázky, zda je dovoleno do kávy přidávat mléko nadojené o sobotě, zda je možné použít mléko dodané nežidem nebo zda mohou ženy pít kávu společně s muži.