Mychajlo Podoljak, poradce Volodymyra Zelenského, si v rozhovoru pro Politico postěžoval, že členské státy EU chrání své trhy před dovozem ukrajinské zemědělské produkce.
Zaslouží si zemědělec, který vysypal před Úřad vlády hnůj, trest?Anketa
„Na jedné straně jste spojenec a musíte Ukrajině pomoci ve válce,“ řekl Podoljak v rozhovoru v hlavním městě země. „Na druhou stranu se snažíte chránit svůj trh protekcionistickým způsobem,“ kroutil hlavou poradce Zelenského.
Vztahy mezi Kyjevem a jeho evropskými spojenci jsou napjaté už celé týdny kvůli protestům farmářů v Česku, v Polsku, na Slovensku i ve Francii. Poláci opakovaně sáhli k blokádě hranice a pouštěli na své území jen omezený počet ukrajinských kamionů s poznámkou, že ukrajinská zemědělská produkce nemusí splňovat přísné standardy kvality zavedené v EU a její přísun na trh Evropské unie sráží ceny obilovin a dalších produktů do té míry, že jde pro ně často o likvidační situaci.
ParlamentníListy.cz se zeptaly politiků napříč stranami, jaký postoj ke stížnostem poradce ukrajinského prezidenta Podoljaka mají. Zpravidla zazněla kritika. A to zvláště z důvodu, jak intenzivně nejen Česko či Polsko napadené Ukrajině pomáhají.
„Zásadní nesouhlas. Je to ekonomicky i politicky špatně. A v důsledku se to otočí proti Ukrajině, což už se děje. Jsem pro podpořit ekonomicky Ukrajinu, ale napřímo. Státy si ale berou jako rukojmí zemědělce, kteří to částečně odsuplují za vlády, ale popadají. Uvědomme si, že to není na tržním principu, poněvadž ukrajinští farmáři nemusí splňovat náročná kritéria EU, jsou tudíž levnější, podobně jako ruští zemědělci. Navíc tím nepodporujeme Ukrajinu, ale spíše spekulanty a různé ofshore firmy. Je fér a správné finančně podpořit Ukrajinu, ale není fér dělat to přes znevýhodnění evropských firem, které nemají možnost se tržně bránit,“ řekl PL místopředseda sněmovny a šéf stínové vlády hnutí ANO Karel Havlíček.
Důvod stížnosti nechápe ani lidovecký europoslanec Tomáš Zdechovský. „Ukrajinské obilí nikdy nemělo směřovat na evropský trh, ale do třetích zemí. Proto nechápu důvod stížnosti. Nenecháme si nepoctivými obchodníky diktovat, koho a jak sem pustíme,“ říká Zdechovský.
„Pan Podoljak zřejmě žije mimo realitu. EU ani ČR nejsou Ukrajina – ten rozdíl je třeba v tom, že u nás platí zákony, směrnice a předpisy, které mj. chrání spotřebitele a zakazují například produkty, které jsou kontaminované jedy nebo jsou geneticky modifikované. Před ukrajinskou produkcí už v tomto ohledu varovali i Američané, protože Ukrajinci se jim utrhli z řetězu a používají geneticky modifikované osivo z černého asijského trhu – tedy ne to „správné“ americké. V každém případě GMO je na území EU zakázané, ať už je odkudkoli. Plus platí také přirozené právo každé země i Evropy chránit svůj trh před nekalou konkurencí – důvodem je podpora vlastní zemědělské produkce a zachování maximální potravinové soběstačnosti,“ konstatuje předseda SPD Tomio Okamura.
Exministr zemědělství a poslanec ODS Petr Bendl sděluje, že v Evropské unii tvoří obilí z Ukrajiny pouze zhruba dvě procenta. „Větším problémem je dovoz z Ruska, ten je na úrovni 11–12 procent a stále roste. Naším primárním cílem má být umožnit dovoz obilí na africký kontinent a zamezit ruskému dovozu do EU,“ reagoval Bendl.
„V mnoha evropských státech se přiznaně zemědělci bojí konkurence a snaží se tomu vytvořit překážky. Řešením by bylo zavést konečně cla na ruské obilí, které konkuruje Čechům i Ukrajincům, nemáme žádnou povinnost kšeftovat s Putinovým režimem,“ konstatoval pirátský europoslanec Mikuláš Peksa.
Podle šéfky KSČM a europoslankyně Kateřiny Konečné si měl Zelenského poradce taková slova odpustit. „Chápu, že pan poradce komika Zelenského by byl rád, kdybychom Ukrajině nejraději odevzdali vše, co máme, a možná i to, co nemáme. Na jeho místě bych s těmi stížnostmi na státy, které mají samotné dost problémů, byla opatrná a podobné skandální výroky si odpustila!“ řekla.
„Myslím si, že pomoc obyčejným lidem na Ukrajině a ochrana vnitřního trhu EU jsou dvě odlišné věci. Je falešné tyto dvě věci spojovat. Co se týká zemědělských komodit, tam je nutné být obzvlášť na pozoru u kteréhokoliv dovozu ze třetích zemí, protože produkce v těchto zemích nemusí splňovat přísné podmínky jednotného trhu. A i proto mohou své produkty vyrábět a dovážet levněji, což se zase může projevit na jejich kvalitě, přičemž některé mohou být pro spotřebitele vysloveně nebezpečné. Zemědělci v EU by pak byli v případě nekontrolovaného dovozu vystaveni nerovné konkurenci, což by vyvolalo tlak na kompenzace a v konečném důsledku by to stálo další peníze navíc, které by státy musely od svých občanů vybrat na daních,“ odpověděl redakci senátor Zdeněk Hraba.
Senátor ODS Tomáš Jirsa míní, že jde o složitou otázku. „Ochranářská opatření jsou špatně, ale levná ukrajinská pšenice (pěstovaná mimo zemědělské a potravinářské normy EU) taky. Ostatně, kromě války a korupce bude nadprodukce potravin jednou z hlavních překážek případného vstupu Ukrajiny do EU. Spíše mne ale překvapuje, že jsme po dvou letech války a čtrnácti sankčních balíčcích zjistili, že dovážíme obilí z Ruska. Jaký je rozdíl mezi ukrajinskou a ruskou pšenicí?“ ptá se Jirsa.
Fotogalerie: - Hořící Putin
„Ukrajina nemusí při pěstování obilovin dodržovat normy EU. Tím pádem jsou i vzhledem k obrovskému množství jejich výrobní a vývozní ceny obilovin velmi nízké. Když vezmeme v úvahu, že celkový vývoz obilovin z Ukrajiny za sezonu 2023 činil 41,6 milionu tun, přičemž naši zemědělci vypěstují celkově asi 8 milionů tun, ale požadavky na domácí trh jsou asi pouhých 5 milionů tun, jsou jejich výhrady oprávněné. Jsme v obilovinách soběstační a ještě je vyvážíme, ovšem za úplně jiné výrobní ceny, než Ukrajina. Zkorumpovaná Ukrajina není členem EU, takže nemáme vůči ní žádné povinnosti ani závazky. A nevím, proč by měly nést a trpět kvůli Ukrajině naši zemědělci. Cílem jakékoliv vlády by mělo být bránit své zemědělce a naslouchat jejich oprávněným výhradám a požadavkům jak ke stávající zemědělské politice EU, tak státní zemědělské politice. Vláda má využívat své regulační nástroje, ale místo toho je servilní a podporuje Ukrajinu a Ukrajince, přičemž se rozhodla naše zemědělce ignorovat a pouze jim slibuje anebo mlží,“ uvedl poslanec SPD Radovan Vích.
Podle senátora ODS Raduana Nwelatiho můžeme Ukrajinu podporovat vojenským materiálem. „Podporovat Ukrajinu můžeme vojenským materiálem. Můžeme jim pomáhat i jako tranzitní země v přepravě jejich zemědělské produkce do původních třetích zemí mimo EU, kam svou produkci dodávali již před vypuknutím konfliktu. Není však možné aby jejich produkce obsadila trhy zemědělských producentů EU,“ uvedl senátor.
„Mně je tento přístup cizí, protože to trochu hraničí s citovým ‚vydíráním‘. V ekonomice podobné úvahy nemají co dělat, ať jde o nepromyšlené sankce, které ničí hlavně jejich vyhlašovatele, a zdražily vše nám, obyčejným lidem, tak o nějaké povinné odběry neprověřených dodávek, které zase ničí místní zemědělskou produkci. Vím, že si možná vysloužím zase nějaký ten komentář, ale z války se nesmí stát argument pro cokoli, co se právě hodí. Válka je zlo, které musí hlavně brzy skončit. Ničí oba přímé aktéry a všechny kolem, navíc když si z té pomoci někdo udělá až úchylku a vše ostatní odsune. Já osobně se necítím být spojenec žádné válčící strany, a humanitární pomoc je od toho nutné odlišit. Nám se to bohužel podává jinak – že jsme ve válce spolu s Ukrajinou. Nejsme. Jsme jen země, jejíž vláda tuto roli dobrovolně, bezdůvodně a proti vůli většiny národa převzala,“ je přesvědčena senátorka Jana Zwyrtek Hamplová.
Šéf hnutí Přísaha Robert Šlachta odmítá podporou ukrajinského obilí ničit naše zemědělství. „Jsem toho názoru, že bychom v tomto měli podpořit české zemědělce a ukrajinské dovozy by měly splňovat vše, co musí česká produkce. Není možné si zničit české zemědělství. Podporuji tedy polskou iniciativu, ke které se přidala i Francie. A obě tyto země jsou velkými spojenci Ukrajiny, takže slova pana poradce nechápu,“ sdělil.
„Jinými slovy: Pan poradce nám říká, podporujte ukrajinské zemědělce na úkor těch vašich vlastních. Také s tou důstojnosti je to jinak. Je důstojné, že se Ukrajina i Ukrajinci nechávají vydržovat jinými zeměmi? Jak dlouho je možné něco takového provozovat? Já vím, někdo namítne, že je válka. Ale proč ta válka začala? Nebyl na jejím počátku náhodou majdan? Což nebylo nic jiného než nezákonný státní převrat. Nebo to, že Ukrajina odhodila svoji v ústavě zakotvenou neutralitu? Nebo že na Donbase bombardovala vlastní obyvatelstvo? A takhle by se dalo pokračovat,“ uvádí první místopředseda Trikolory Petr Štěpánek.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
válka na Ukrajině
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Stručné informace týkající se tohoto konfliktu aktualizované ČTK několikrát do hodiny naleznete na této stránce. Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Radim Panenka
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.
Oldwin
