Líbí se vám, koho Miloš Zeman vyznamenal 28. října?Anketa
Varovná slova vyřkl konkrétně admirál Wu Shengli během videokonference s americkým admirálem Johnem Richardsonem. Oba vysocí námořní velitelé společně diskutovali poté, co se americká válečná loď přiblížila na dvanáct námořních mil k jednomu z umělých ostrovů v Jihočínském moři. Peking kvůli tomuto incidentu podrobil Washington kritice. „V případě, že budou Spojené státy v těchto provokacích pokračovat, může dojít k další gradaci situace a v jejím důsledku k vypuknutí otevřené války. Doufám, že americká strana vezme v úvahu dobré vztahy mezi čínským a americkým námořnictvem a napříště se obdobných incidentů vyvaruje,“ cituje Reuters vyjádření čínského admirála.
Celý text z Reuters v angličtině je ZDE.
I přes toto velmi ostré vyjádření však nebyla zrušená plánovaná návštěva amerického námořního generála Číny a obě strany pokračují ve společném dialogu. Územní spory v Jihočínském moři vede Čína s Vietnamem, Filipínami, Malajsií, Tchaj-wanem a Brunejí. Tento týden má dle informací Reuters čínský prezident Si Ťin-pching navštívit Vietnam a Singapur, zatímco čínský ministr obrany Chang Wanquan se zase zúčastní jednání ministrů obrany jihoasijských zemí v Malajsii. Na tato jednání by také měl dorazit americký ministr obrany Ash Carter. Minulý týden Čína v rámci územních sporů se svými sousedy utrpěla první porážku, když rozhodčí soud v nizozemském Haagu rozhodl, že do jeho jurisdikce spadají územní nároky Filipín vůči Číně. Soud uvedl, že bude zkoumat, jestli mají argumenty Filipín vznesené proti Číně své opodstatnění. Čína však soud neuznává a ani se jej proto neúčastní.
Rozhodnutí soudu v Haagu ve svém editoriálu rozebírá také vlivný čínský deník Global Times, který poukazuje na to, že podle čínského ministra zahraničí je toto rozhodnutí neplatné a „nemá pro Čínu žádný závazný účinek“. Peking odmítá nejenom žalobu Filipín, ale odmítá samotnou skutečnost, že by měl haagský soud jakékoli oprávnění se celou věcí vůbec zabývat. „Někteří západní politici a komentátoři obvinili Čínu z pohrdání mezinárodním právem. Jaksi už ale zamlčeli, že Čína naopak postupuje plně v souladu s právy zahrnutými v Úmluvě OSN o mořském právu (UNCLOS). Tuto smlouvu Čína ratifikovala před dvaceti lety a v roce 2006 stvrdila podpisem fakt, že nebude akceptovat mezinárodní arbitráže související s územními spory. Stejně doposud učinilo dohromady padesát osm zemí,“ uvádí Global Times.
Celý text z čínského deníku najdete ZDE.
Podle Global Times by se mohlo rozhodnutí haagského soudu stát záminkou pro ty, kteří chtějí spory v Jihočínském moři dále vyostřit. „UNCLOS si klade za cíl zabránit použití síly při jakýchkoli sporech. Jako optimální se z jejího pohledu jeví řešit územní spory jednáním mezi dvěma zainteresovanými stranami. V případě, že arbitrážní soud rozhodne o rozšíření svých pravomocí na žádost jedné ze stran konfliktu, může dojít k další eskalaci napětí. Dohoda UNCLOS přitom byla podepsána s cílem dosáhnout pravého opaku. Čínská svrchovanost nad územím Jihočínského moře byla v minulosti potvrzena různými správními orgány. Země nepřijme žádné nátlakové rozhodnutí vznesené Haagem,“ má jasno Global Times.
„Pokud mezinárodní právo narušuje samotný soud, tak potom může přijímat zodpovědnost za udržení míru a spravedlnosti? Nakonec bude muset stejně Manila usednout ke dvoustranným jednáním s Pekingem a nalézt přijatelné řešení pro obě strany. Přítomnost americké hlídkující lodě v Jihočínském moři a rozhodnutí v Haagu má pouze zakrýt před světem pravdu,“ uzavírá čínský deník.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
