Naše země se podle Pavlínka ochotně účastní tvrdých soutěží v automobilovém průmyslu, které charakterizoval jako závod ke dnu. „V podstatě vítězí ta země, která dokáže automobilce nabídnout co nejlepší podmínky pro tu automobilku, a ty automobilky té situace samozřejmě využívají. Žádají stále větší pobídky a podmínky, které jsou pro ně co nejvýhodnější,“ říká profesor s tím, že to samozřejmě snižuje výhodnost takové investice. Česká vláda tak podle Pavlínka platí desítky tisíc eur za vytvoření jednoho pracovního místa. Za jedno místo v TPCA to bylo prý 30 tisíc dolarů, Hyundai získal údajně 46 tisíc a v zahraničí jsou čísla ještě vyšší. Automobilky vyrábějí ve střední a východní Evropě, aby se vyhnuly clům a vybírají si mezi vládami tu, která nabídne nejvyšší pobídku.

Problémem Česka, Slovenska, Polska a Maďarska podle profesora je, že nabízejí podobné podmínky a nemají vůči ostatním nic navíc. „Levnou pracovní sílu ve srovnání se západní Evropou, relativní blízkost k západnímu trhu, to znamená nemají nic speciálního, čím by mohly tu automobilku přilákat na své území, tím pádem ty investiční pobídky mohou hrát tak důležitou roli,“ vysvětlil profesor. Silnou pozici při vyjednávání má podle něj například Čína, protože má obrovský trh, takže zde chtějí automobilky působit. A v Americe jednotlivé státy údajně soutěží podobně jako státy střední Evropy. Diktovat si podle něj nemůžeme.