Cikrt zdůraznil, že i politici mají nárok na ochranu soukromí, pokud jde o informace o jejich zdravotním stavu. Někteří politici tak činí, ale prý to není tak úplně obvyklé. Velmi obsáhlé informace o svém zdraví zveřejňoval např. 44. prezident USA Barack Obama. „On si to také mohl dovolit, on byl zdravější než mnozí jeho vrstevníci – padesátníci,“ konstatoval Cikrt.

Zemanův předchůdce ve funkci Václav Klaus byl sportovec a málokdo pochyboval o tom, že je zdravý. U Zemana je to jinak.

„U současného pana prezidenta, který očividně má nějaké zdravotní problémy, ta cesta je v tom v rozumné míře uveřejnit informace o svém zdravotním stavu, aby předešel všem spekulacím. To, na co podle mě neodpověděl Hrad dostatečně, jsou určité výkyvy ve zdravotním stavu pana prezidenta,“ uvedl Cikrt. „Je tam několik projevů, které jsou mírně řečeno znepokojující,“ konstatoval host. Dosavadní přístup Hradu k informování o zdraví prezidenta už na to nestačí.

„To, co já považuji za skutečně děsivé, co by neměl dělat žádný politik ani prezident, je zlehčování užívání alkoholu. On to zlehčuje a předstírá, že to není problém. Přitom jedno z možných vysvětlení obtíží, které pan prezident má, je alkohol,“ doplnil Cikrt.

To však nic nemění na tom, že nikdo, ale opravdu nikdo nesmí bez souhlasu daného jedince uveřejňovat informace o jeho zdravotním stavu. Platí to i pro brněnského politika Svatopluka Bartíka, který před pár dny na sociálních sítích napsal, že Zeman umírá. Podle Moláčka se Bartík zaklínal vyšším zájmem, ale Cikrt tuto myšlenku smetl ze stolu. Žádný vyšší zájem na informování o zdravotním stavu nevidí.

Má svobodná média a každý čtenář si může udělat názor na to, co se v těchto médiích dočte nebo nedočte. A pokud se tam nedočte nic o prezidentově zdraví v jeho věku třiasedmdesáti let, může si na to každý občan udělat názor sám. Nicméně pochybnosti o zdraví prezidenta Zemana už natolik rozviřují veřejné dění, že by se k tomu měl Hrad nějak postavit a nějaké informace vydat. Ale jaké vydá, je podle Cikrta čistě jen na něm.

Prezidentu Zemanovi by podle Cikrta mohlo pomoct, kdyby si sedl na invalidní vozík. „Co je špatného na tom, když si někdo sedne na vozík a úřaduje z vozíku. To je někde hluboko v nás, že když si někdo usedne na vozík, je méněcenný. Mně nejvíc vadí, že takhle nepřemýšlejí jen někteří politici, ale také jejich mnozí voliči. Proč by prezidentem nemohl být člověk na vozíčku?“ ptal se Cikrt.

Miloš Zeman by prý také udělal dobře, kdyby se více scházel s hendikepovanými spoluobčany, jak to činí např. slovenský prezident Kiska. U Zemana Cikrtovi takovýto přístup chybí.