„V neděli po prezidentských volbách jsem stál u oltáře před kostelem nabitým mladými lidmi, mnozí z nich se obětavě zapojili do předvolebního dění s nadějí, že volba konečně přinese změnu politické kultury a mravní atmosféry v zemi,“ řekl v úvodu a dodal, že tato naděje v nich probudila ohromný vzmach dobré vůle a vědomí odpovědnosti za zemi, ve které chtějí žít.
Halíka prý samotného rozesmutnělo, když se díval do očí několika set mladých lidí a v mnohých z nich viděl slzy. „Viděl jsem hořkost zklamání – angažovali se pro změnu a také se za ni mnoho modlili, a nebyli vyslyšeni. Doufali, že na mnohé, za co se styděli, se už nebudou muset dívat a už neuslyší řeči, kterých jsou přesyceni,“ popsal své dojmy.
Když porovnáte hospodářskou situaci naší země na začátku roku 1990 a 2018, kdy byla lepší?Anketa
V tu chvíli prý marně pátral po tom, jakými slovy by je mohl potěšit. „Má generace už zažila mnoho. Narodil jsem se v roce, kdy se naše země obrátila zády k Západu. Prožili jsme dětství za stalinismu, nadechli se nakrátko za pražského jara a pak viděli ruské tanky na ulicích a s nimi přišlo dalších dvacet let lhaní a nesvobody, zvonili jsme klíči v listopadovém mrazu a měli velké sny,“ uvedl v rozhovoru v komentáři pro Radio Proglas a dodal, že tenkrát je ani nenapadlo, že za dalších téměř třicet let tu bude stále vlivná komunistická strana a že i když nepatrná většina řekne ano kandidátovi, za nímž stály tři strany.
„Byla to strana komunistická, svorně s ní extrémně pravicová a strana muže, který chápe stát jako svou firmu,“ dodal a zmínil, že teď v zemích našich spojenců píší o tom, že republika s kdysi vyspělou demokratickou kulturou se otáčí zády k Západu a tleská těm, kdo v naší zemi posilují vliv nedemokratických mocností, Ruska, ovládaného oligarchy a Číny.
Původní zdroj ZDE
„Říkal jsem si, čím mám ty mladé těšit, že přece není vůbec tak zle jako kdysi, že stále žijeme v demokracii a uprostřed svobodné Evropy a byť dnes šampaňské na ruské a čínské ambasádě teče proudem, může se vše zase brzy změnit?“ ptal se Halík a dodal, že těm, kterým jde o rozbití Evropy a izolaci národů, snad nedovolíme strhnout naši zemi do této politické, kulturní a hospodářské sebevraždy, i když se teď zase cítí pevněji v sedle.
Podle Halíka nešlo primárně o to, jestli vyhrál nebo prohrál ten či onen politik. „To, co nás tížilo, bylo všechno to kalné, co v těch dnech vyplavalo na povrch,“ uvedl kněz a dodal, že na mysli má to, jaké argumenty padaly, jakým stylem lidé spolu komunikovali, podle jakých zpráv se rozhodovali, jaká byla úroveň politické kultury a jak probíhala diskuse, o níž Masaryk tvrdil, že je základem demokracie.
Síla populismu podle kněze souvisí hlavně s nedostatkem víry v naší společnosti a myslí prý víru jako životní orientaci, ta je prý terapií strachu. Kde je málo víry, tam je podle Halíka mnoho strachu, a kde je mnoho strachu, tam je mnoho duchovní zaslepenosti a agresivity. „Pozor na šiřitele strachu a nenávisti a jejich líbivá hesla. Ta hořkost po volbách byl také smutek z některých lidí, kteří se v debatách těch vzrušených dní zaklínali křesťanstvím, ale kdyby je Ježíš slyšel či četl jejich nenávistné e-maily, řekl by duchu, který jimi cloumal: Mlč a vyjdi z něho!“ řekl a dodal, ať volíme svědomím. A to nejen při prezidentských či parlamentních volbách, ale i při našem každodenním rozhodování. „Až místo demagogů budeme slyšet hlas svědomí, nabudeme klidu, který svět nemůže dát, tento klid, který tak chybí naší rozrušené a rozdělené zemi,“ uzavřel.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: nab
