Shaw upozorňuje na to, že západní zpravodajské služby Belgii opakovaně varovaly před vážnou hrozbou teroristického útoku. Dokonce konkrétně uváděly jako možné cíle letiště a metro, ale belgické zpravodajské služby se i přesto nezmohly na přijetí žádných preventivních opatření, která by v konečném důsledku zabránila nejhoršímu. „Jak mi řekl jeden izraelský expert na boj proti terorismu, Belgičané usnuli na stráži i přesto, že věděli, že na ně nepřítel zaútočí. Ať už belgičtí zpravodajci nebrali varování vážně nebo nevěděli, jak mají reagovat, tamější problémy mají hlubší kořeny,“ soudí Shaw.
„Podle zjištění agentury Reuters do Evropy bezprostředně po listopadových útocích v Paříži dorazili američtí experti na boj s terorismem, ale jejich belgičtí partneři se s nimi odmítli setkat s tím, že jsou příliš zaneprázdněni vyšetřováním pařížského masakru,“ uvádí Shaw a poukazuje na další selhání belgických zpravodajských služeb, které nereagovaly ani na fakt, že jeden z pařížských atentátníků byl před touto událostí deportován z Turecka. „Belgičané o tom byli vyrozuměni, ale Brahim Abdeslam se mohl přesto svobodně pohybovat po celé zemi a připravit teroristický útok v Bruselu,“ podivuje se Shaw.
Celý text v angličtině máte k dispozici ZDE.
To samé se opakovalo v případě dalšího ze strůjců útoků v Bruselu, Ibrahima El Bakraoui. „Byl zadržen tureckými úřady v červnu 2015, které o tom informovaly belgické velvyslanectví v Ankaře. Turci varovali své belgické kolegy, že je El Bakraoui terorista, ale příslušné belgické orgány jej přesto propustili na svobodu. Nyní tvrdí, že jej nemohly zadržet, protože prý neměly žádné důkazy o jeho teroristické činnosti na území Belgie. Tento muž tedy 22. března společně se svým bratrem vešel na bezpečnostně nijak nezajištěné letiště v Bruselu a po výbuchu dvou bomb umístěných ve vozících sloužících pro přepravu zavazadel způsobil smrt a těžká zranění desítkám cestujících.“
„Příslušné belgické orgány neudělaly vůbec nic, aby tomuto neštěstí zabránily. Belgie žije v nebezpečném bludu. V této dysfunkční zemi vedle sebe žijí dvě skupiny obyvatelstva hovořící odlišnými jazyky a společný jazyk nenacházejí ani v oblasti politiky. Brusel je hlavním městem evropské byrokracie, která ovlivňuje v prvé řadě životy samotných Belgičanů. Ti se ocitli v pasti progresivní liberální socialistické politiky. Jsou tímto systémem naprosto zaslepeni a ignorují tak realitu. V rámci tohoto myšlenkového procesu jsou lidská práva teroristů kladena před lidská práva jejich oběti z řad nevinných civilistů,“ kritizuje Shaw a míní, že tento postulát platí v Evropě nejenom pro Belgii.
Belgická vláda se podle Shawa zcela mylně domnívá, že ztratí svoji lidskost, když bude s podezřelým teroristou jednat jinak než s obyčejným občanem. „V tomto bodě se Belgičané hluboce mýlí. Lidskost každá vláda projevuje především tím, že dělá vše proto, aby chránila životy civilistů a nikoli hájením práv cizinců, kteří je přišli zavraždit,“ tvrdí Shaw, který považuje pozvání stovek tisíc migrantů na evropský kontinent za poslední hřebíček do rakve Evropy coby soucitné společnosti. „Jak jsem řekl na nedávné uprchlické konferenci, Calais už není Calais, Brusel už není Bruselem a ze soucitné Evropy se stal vystrašený kontinent.“
„Lidé přicházející do Evropy si Blízký východ přinášejí s sebou. Respektive, přináší si všechny normy myšlení a chování, které platí v jejich domovině a odporují evropským normám. Ani to největší úsilí o jejich integraci a tolerance vůči odlišné kultuře nemůže jejich vnitřní já potlačit. Tato skutečnost stojí za polarizací společnosti v mnoha evropských státech. Vše výše zmíněné je potom důsledkem selhání liberální socialistické politiky,“ má jasno Shaw.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: pro
