Audit měl jako první k dispozici deník Kronen Zeitung, který se problematice věnuje celou řadu měsíců. Již loni v létě deník citoval anonymního úředníka, jenž upozorňoval na chaotickou situaci a neuvěřitelné plýtvání penězi daňových poplatníků. „Kdyby situace nebyla tak alarmující, mohli bychom cítit jisté zadostiučinění. Pět měsíců poté, co nám jeden z úředníků sdělil informace o chaotické situaci sociálního odboru, audit vše potvrdil,“ konstatuje šéfredaktor Richard Schmitt.
„Mnohé z těch 123 stránek jsou skutečně dramatické. Mnoho příjemců dávek bylo již dávno deportováno. Peníze dostávají i lidé bez dokumentů či děti, které neexistují. Za pouhé čtyři roky se zvýšil počet vydávaných peněz na více než dvojnásobek a vídeňští daňoví poplatníci zaplatí měsíčně o 21 milionů eur více,“ uvádí Schmitt s tím, že nyní bude pro radní složitější nazývat kritiky rozbujelého sociálního systému lháři.
„Už před pěti měsíci měli radní započít s reformami a snažit se sjednat nápravu. Místo nutných reforem však radní rudozelené koalice uráželi a zostouzeli své kritiky. Radní zodpovědná za sociální resort Sonja Wehsely z SPÖ raději v lednu odstoupila ze své funkce a přešla na dobře placené místo do společnosti Siemens. V neposlední řadě byli radní usvědčeni ze lži, když hovořili o 24 000 azylantech a podle auditu jich je téměř 31 000,“
Zevrubně rozebírá výsledky auditu také deník Die Presse, který konstatuje, že problémy s rozdělováním minimálních dávek ve Vídni jsou dlouhodobě známy. Die Presse spočítalo, že v jednu chvíli pobíralo minimální zabezpečení jen v samotné Vídni 191 200 lidí a polovinu z nich tvořili cizinci. „Dvě třetiny žadatelů o azyl mohou využívat doplňkovou sociální ochranu. Je téměř jisté, že počet příjemců dávek tak bude narůstat,“ píše Die Presse.
Kurier z neutěšené situace sociálního odboru přímo obviňuje jeho někdejší šéfku Sonju Wehsely a konstatuje, že své nástupkyni Sandře Fraunberger zanechala nezáviděníhodné dědictví. „Seznam pochybení je dlouhý. Nedostatečná kontrola, posílání dávek neexistujícím příjemcům, poskytování dávek i lidem bez dokumentů atd. Mluvčí sociálního odboru mezitím zdůvodňuje závažná odhalení ryze technickými problémy,“ píše deník.
Deník si všímá prudkého nárůstu příjemců minimálního příjmu ve Vídni, jejichž počet se podle auditu zvýšil mezi roky 2010 až 2015 o propastných 71 %. „Zvlášť nápadný je nárůst mezi příjemci v produktivním věku (20 až 59 let), kde se jejich počet zvýšil o 74 %. Autoři auditorské zprávy doporučují sociálnímu odboru, aby dělal častější a hlubší kontroly a započal se strukturálními reformami.“
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Josef Provazník
