Tématem „divadla s Ježíšem znásilňujícím myšlenku“ žil český veřejný prostor již několik týdnů.
Hra chorvatského režiséra měla umělecky zpodobňovat uprchlickou krizi, ignoranci a strach Evropanů. Vrcholnou scénou hry „Naše násilí, vaše násilí“ je pak znásilnění muslimky Ježíšem Kristem.
Proti se postavila zejména katolická církev, tentokrát včetně biskupa Václava Malého, který jinak obvykle mívá pro podobné experimenty pochopení. „Jsem nemile překvapen, s jakou necitlivostí organizátoři obhajují uvedení hry v Brně, aniž berou v potaz, že svoboda slova je pokřivena, pokud prezentuje sice dramaticky nadsazenou, ale nechutnou a urážlivou scénu o Ježíši,“ napsal na svém facebooku.
Ekonomka Hana Lipovská, která je v poslední době velmi výraznou tváří Institutu Václava Klause, napsala, že takovou hru je nutné hlasitě odsoudit. „V době, kdy nejzákladnější hodnoty naší společnosti – rodina, národ, osobní svoboda jedince – čelí nepřetržitým útokům, kdy je jejich smysl dennodenně zpochybňován, nemáme právo ohrožovat je rezignovaným přihlížením,“ napsala v komentáři pro MF DNES.
Ředitel Národního divadla Brno, které divadelní festival pořádalo, Martin Glaser, však jakýkoliv zásah odmítl. Klíčovým prvkem festivalu je podle něj svoboda. A ta má přednost i za cenu, že to někoho urazí, nebo společnost názorově roztříští. „To je ovšem podle mne znakem demokracie. Můžeme zaujímat naprosto rozdílná stanoviska a názory, vynášet o různých skutečnostech naprosto odlišné hodnoticí soudy – například co je a co není umění, co je a co není kvalitní. Součástí našeho civilizačního okruhu je však stále i ono výše uvedené právo umělecké tvorby, která ke svému vyjádření svobodně používá i obecně sdílené symboly a obrazy,“ uvedl.
Na jeho slova emotivně reagoval známý brněnský právník a bývalý poslanec Zdeněk Koudelka: „Národní divadlo v Brně je městskou institucí a festival je podporován z brněnského rozpočtu. Peníze v Brně za koalice v čele s ANO a Žít Brno jsou užívány na nechutné účely. Vedení radnice podporuje ve své kulturní politice hnůj a tedy se hnojem stává samo,“ napsal na svůj blog.
Proti hře se rázně postavil i předseda SPD Tomio Okamura
Pedagog divadelní fakulty: Ta reakce je velmi provinční. Rozdmýchali to extremisté
„Tak velké pozdvižení kolem dvou her chorvatského režiséra Olivera Frljiće na festivalu Divadelní svět v Brně je zcela neadekvátní,“ uvedl pedagog brněnské divadelní fakulty a fakulty sociálních studií Jan Motal.
Pedagog Motal upozornil na to, že Frljičovy inscenace už se v Česku dříve hrály, takovou vlnu odporu jako v Brně ale nevyvolaly. Reakci některých Brňanů označil Motal za vlastně velmi provinční. Motal je přesvědčen o tom, že takové kontroverzní dílo na festival patří. „Ne proto, že by šlo o umělecky podstatné kusy, ale proto, aby se i regionální divák mohl seznámit s tvorbou autora, jež tak silně rezonuje v zahraničí,“ vysvětllil.
„Myslím, že ta většina umírněných věřících, kteří se do kritiky inscenace zapojili, by tak neučinila, kdyby ten oheň nerozdmýchali brněnští politici a extremisté,“ dodal Motal.
V sobotu odpoledne do města dorazili křesťanští aktivisté, kteří vyhlásili vládu Krista nad městem a hovořili o kulturním barbarství. Neplánovaným vrcholem bylo v devatenáct hodin vystoupení veterána politické show Miroslava Sládka, který se asi s desítkou stoupenců pokoušel zablokovat vchod do divadla. Právě proto byla povolána policie.
Krátce po zahájení představení vtrhlo na jeviště zhruba 30 členů hnutí Slušní lidé a utvořili před herci řetěz ve snaze je z jeviště vytlačit a zabránit jim v dalším hraní.
Aktivisté zpívají a dělají hluk. Podle zpravodaje ČTK na místě zbytek diváků v hledišti začal naopak hercům, kteří dál hrají, tleskat a skanduje: „Slušní lidé, domů!“
Jak informovala na místě přítomná kulturní redaktorka Lidových novin Jana Machalická, herci reagovali svérázným protestem, kdy se na jeviští svlékli do naha.
Když se několik desítek minut nedařilo aktivisty z jeviště vytlačit, dorazil antikonfliktní tým policie, který je přiměl k odchodu a představení se znovu rozjelo.
To ale neznamenalo, že by se dále nic nedělo. Když představení dospělo ke klíčové scéně znásilnění muslimky Ježíšem, ozvali se hlasitě křesťanští aktivisté, kteří byli v publiku. Začali hlídat a skandovat „Neurážejte Krista Pána!“, načež byli vyvedeni ochrankou divadla.
„Bylo to hrozné, ale musíme se naučit bojovat za naši víru a našeho Boha, protože pokud ho někdo takovým způsobem uráží a pokud někdo ukazuje že náš Bůh někoho znásilňuje, tak je to blasfemie nejvyššího řádu,“ sdělila severu Lidovky.cz jedna z protestujícch.
Už ve čtvrtek hru „Prokletí“ v podání polského souboru Teatr Powszechny vidělo v Huse na provázku zhruba 200 lidí. V té například zhlédli kácení kříže motorovou pilou nebo sochu papeže Jana Pavla II. s penisem a cedulkou „patron pedofilů“. Do divadla se snažily během představení dostat desítky příznivců hnutí Slušní lidé, prý chtěli diskutovat. To se však nepodařilo, neboť umělci se před nimi zamkli a pak se před nimi schovali do hotelu.
„Nebýt výrazné fotografie Ježíše ležícího na muslimce, pravděpodobně by si inscenace nevšimli ani brněnští extremisté. To lze doložit na tom, že mnohem kontroverznější ‚Prokletí‘ prošlo vlastně zcela bez povšimnutí,“ uzavřel Motal s tím, že česká společnost se prý v pohledu na uměleckou tvorbu a její svobodu zásadně neposouvá.
Vloni Frljiće pozvali na festival do Jihlavy, hovořil tam s režisérem Remundou
Psali jsme:
Expert: Je to v Brně, takže s tím nikdo normální nemá nic společného...
Ke hře se na sociální síti vyjádřil i marketingový expert Jakub Horák, autor kampaně „Pusťte nás na ně“ České pirátské strany. Jeho postoj je rozporuplný.
„Svoboda uměleckého projevu je nedotknutelná, takže je dobře že se to hraje,“ napsal. Chápe ale i druhou stranu: „Na druhou stranu podle dosud známého obsahu to zřejmě bude nějaká strašlivá sebemrskačská kokotina, takže je dobře že tam Slušní lidé demonstrují.“
Nakonec své dilema známý pražský expert rozřešil po svém: „Především je dobře že to všechno se odehrává v Brně, takže s tím celým nikdo normální nemá nic společného.“
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jakub Vosáhlo
