Trapná maškaráda na výročí Václava Havla. Ranec neukojených ambicí jménem Halík jej svým výstupem spíše zesměšnil. Petr Žantovský rozebral vše, co se kolem toho semlelo

22. 12. 2018 7:56

TÝDEN V MÉDIÍCH Nekulaté výročí úmrtí Václava Havla se stalo záminkou k velké porci mediální a politické falše a především projevem aktuálního politického postoje. Trapnou maškarádu ztropili především ranec neukojených ambicí Tomáš Halík a exministr Daniel Herman. Petr Žantovský je přesvědčen, že tak absurdní kus, při němž před lahůdkářstvím stál jeden harmonikář, do mikrofonu moralizoval Halík a kolem něj nevšímavě procházeli lidé, by nevymyslel ani dramatik Havel. Mediální analytik se v souvislosti s uprchlickým paktem zamýšlí i nad tím, zda u nás vládne premiér, vláda či zájmové vlivy z Bruselu.

Trapná maškaráda na výročí Václava Havla. Ranec neukojených ambicí jménem Halík jej svým výstupem spíše zesměšnil. Petr Žantovský rozebral vše, co se kolem toho semlelo
Foto: Hans Štembera
Popisek: Petr Žantovský

Anketa

Důvěřujete Janu Hamáčkovi?

4%
96%
hlasovalo: 12902 lidí

První část pravidelného přehledu mediálních zajímavostí uplynulého týdne má dnes velice netradiční podobu. „Obvykle nečiním sám ze sebe téma této rubriky. Leč tentokrát to za mne činí jiní. V jediném týdnu se na mou hlavu sesypal ranec pomlouvačných trapností psaných lidmi, kteří si připadají důležití a kteří by byli rádi, abychom je brali vážně. Odstartoval to nevinný diskusní pořad u kulatého stolu v cyklu Názory a argumenty Českého rozhlasu, kde jsme se mimo jiné sešli s Davidem Klimešem z firmy Economia Zdeňka Bakaly,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.  

„Klimeš pak na klidnou a vyrovnanou a hlavně názorově pestrou – ‚v tom je asi ten problém, že, pane Klimeši‘ – rozpravu vedenou moderátorem Tomášem Procházkou, které se účastnili také Martin Zvěřina, Jan Kubáček a Erik Best, zareagoval na sociálních sítích příspěvkem, v němž předně nenapsal pravdu. A také vcelku nepochopitelně osobně zaútočil – na mě. Ta nepravda spočívala ve větě, jíž Klimeš zhodnotil průběh rozhlasové diskuse: ‚surreálná debata, zda jsou Češi alergičtí na pravdu‘. Nic takového tam nezaznělo, možná jen v Klimešově hlavě,“ upozorňuje mediální analytik.

Klimeš z Bakalova média ve stopách normalizačních soudů

Načež mu tento člověk vyčetl, že ve své výuce na Vysoké škole ekonomické využívá knihu Mezinárodní dezinformace „estébáka“ Ladislava Bittmana, kterou v roce 2000 vydala Mladá fronta. „Klimeš asi neví, že Bittman, jenž zemřel letos 18. září ve věku 87 let, v roce 1968 emigroval na Západ. V květnu 1971 vypovídal pod krycím jménem Lawrence Britt před podvýborem Senátu amerického Kongresu. Díky svému někdejšímu vysokému postavení mohl podat americkým úřadům informace o více než polovině agentů StB působících v Německu a Rakousku a dostatečně podrobné znalosti měl i o činnosti StB v dalších zemích,“ připomíná Petr Žantovský.

Právě za zmíněné vystoupení před americkými zákonodárci Bittmana v roce 1972 odsoudily československé soudy v nepřítomnosti k trestu smrti a propadnutí majetku. „Rehabilitován byl až v roce 1994. Nuže teď Bittmana soudí i nějaký Klimeš. To jsme to dopracovali! Mimochodem Bittman své zkušenosti z práce v komunistických tajných službách vložil i do několika knih, které byly vydány v USA, Německu, Španělsku či Kanadě. Působil na Bostonské univerzitě, přednášel o mezinárodní komunikaci, dezinformaci a propagandě. Své působení ukončil s titulem emeritní profesor. Pro Klimeše je to však zřejmě handicap. Což něco vypovídá spíše o Klimešovi,“ míní mediální odborník.

Rozjížděl filiálku Evropských hodnot, teď má patent na rozum

„À propos – Bittmanovu knihu Mezinárodní dezinformace do studijního plánu předmětu o dezinformacích už před více než patnácti lety začlenil bývalý, dnes již nežijící, pedagog toho předmětu Peter Duhan, protože to je jediná takto komplexní kniha o mezinárodní propagandě, jaká u nás vyšla. O tom svědčí i fakt, že tuto knihu vede ve studijní literatuře i Univerzita Karlova. Jenomže to Klimeš neví, protože on má svoji pravdu. Jiná ho asi nezajímá,“ podivuje se Petr Žantovský nad uvažováním Bakalova novináře, jenž si kromě komentování politiky a ekonomiky pro E15, Hospodářské noviny a nejnověji týdeník Ekonom šplhnul u části veřejnosti i oslavným knižním rozhovorem s ředitelem Člověka v tísni Šimonem Pánkem pod názvem „Aby dobro neškodilo“.

Klimešova sdělení na sociální síti se obratem chytli i další lidé. „Třeba Miloš Gregor, který, pokud se nemýlím, před časem rozjížděl brněnskou filiálku Evropských hodnot a dnes si hraje na nejvyššího spravedlivého při řízené likvidaci ‚trollů‘. Nuže tento Gregor spletl, jak už to podobní dělávají, jablka s hřebíky. Propojil moje pedagogické angažmá na VŠE s jedinou pohostinskou debatou Jiřího Ovčáčka, navíc ani ne v mých hodinách. Gregor doslova píše ‚Já být studentem NF VŠE a přednášet mi o dezinformacích Žantovský a pak Ovčáček. No, raději nedomýšlet‘. Pro jeho informaci, spolupracuji s Národohospodářskou fakultou už od roku 2003, to on zrovna tak končil základní školu. Dnes však je ultimativním odborníkem na to, co má, nebo nemá dělat ta či ona fakulta,“ poznamenává mediální analytik.

Na trolly se zaměřuje politolog se slabostí pro princeznu Leiu

Miloš Gregor o sobě na stránkách propagujících politologii na Masarykově univerzitě v Brně nechal napsat toto: „Je to nepoučitelný optimista. Energii čerpá převážně z málo posloucha(tel)né hudby a politického marketingu. V něm se nejčastěji zabývá brandingem, aktuálně také celebritizací nebo prací politiků s mladými voliči. Svět populárních (nepolitických) osobností je mu spíše cizí. V létě jej zastihnete na festivalu Mighty Sounds. Štěstí na něj můžete mít i v univerzitním kině Scala, kde si adoptoval vlastní sedačku – pojďte do toho taky! Jako správný Moravák má rád víno. Jako správný Čech pak pivo. Cení si aktivity studentů, odvahy Batmana a má rád princeznu Leiu“. „Uf! Začínám chápat, proč se tento Gregor věnuje právě trollům a jiným pohádkovým bytostem,“ glosuje Petr Žantovský politologovu sebeprezentaci.

Přesto pány Klimeše a Gregora dokázal ještě někdo překonat. „Nejdál na této uličce hanby došel totiž jakýsi Ondřej Fér z Marketing&Media, rovněž na sociální síti. Dopustil se tam téhle věty: ‚Petr Žantovský vyučuje na vse.cz mediální gramotnost. Škoda, že nežije Mengele, mohl by dávat lekce z lékařské etiky‘. Inu, to je rovněž moudro, jež by zasloužilo tesat. Zaprvé: žádnou mediální gramotnost tam nevyučuje ani Žantovský, ani nikdo jiný, protože ten předmět prostě vůbec není ve stávajícím učebním plánu, nýbrž pouze v budoucích výhledech. Pan Fér tedy opět nemá správné informace, což by jako šéfredaktor mediálního magazínu mít měl. Kdo už jiný,“ domnívá se mediální odborník.

Rudozelený aktivista dělá ostudu jménu Patočka

Tu větu s Mengelem původně ani nechtěl komentovat, jak uhozená a absurdní je. „Ale když jsem si v následné diskusi pod tímto Férovým neférovým blábolem přečetl zamyšlení Jakuba Patočky, který to zase přirovnal k situaci, kdy by generál Lorenc přednášel o listopadu 1989, došlo mi, že tyhle mozkomíšní bramboračky jsou mnohem vyššího řádu, než se mi kdy zdálo. Totiž kdyby Patočka nežil ve svých bludech, mohl by vědět, že Lorenc byl jednou z hlavních postav toho listopadu. A kdyby o něm přednášel podle pravdy, dověděli bychom se mnohem víc než od všech Patočků světa,“ vysvětluje Petr Žantovský.

Jedním dechem však dodává, že s výjimkou Patočky Jana, filosofa, jenž se sice, bohužel, roku 1989 nedožil, ale číst jej má smysl pořád. „Dlužno jen litovat, že jeho příjmení tento rudozelený aktivista dělá takovou ostudu. Ono totiž je velice efektní poplést dohromady masového vraha, jakým byl Mengele, a zpravodajského stratéga, jímž byl Lorenc. A když se do toho přimotá nějaký Žantovský, tak se má celá sociální síť nejmíň pět minut o čem bavit,“ dodává mediální analytik k pomlouvačným trapnostem psanými lidmi, kteří si připadají důležití a kteří prahnou po tom, abychom je brali vážně.

Herman i tragikomický ranec neukojených ambicí jménem Tomáš Halík

I se zařazením druhého dnešního tématu dlouho váhal, zda je namístě ho vůbec otevírat. „Jde o výročí úmrtí Václava Havla, které se stalo záminkou k velké porci mediální a politické falše. Při vší úctě k majestátu smrti mi to nedá, abych se nepozastavil nad trapnou maškarádou, kterou kolem výročí, ani ne kulatého, nýbrž sedmého, ztropili ti, kdo se na Havlově jménu chtěli přiživit – zejména dnes už tragikomický ranec neukojených ambicí jménem Tomáš Halík. A v řadě s ním ex-tajemník Miloslava Vlka, ex-mluvčí biskupské konference, ex-pracovník Ministerstva vnitra, ex-ředitel ÚSTRu, ex-ministr kultury, dosud člen německé krajanské organizace Sdružení Ackermann Gemeinde a její předseda pro ČR, řečník na sudetoněmeckém sjezdu a tak dále – Daniel Herman,“ říká pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.

Po zájmu veřejnosti bažící pánové Halík s Hermanem statovali na tristním pokusu o pietu k poctění Václava Havla v Praze na Jungmannově náměstí. „Zřejmě si slibovali veliký mediální ohlas, avšak přihlíželo jim jen pár jedinců, což se nepodařilo zakrýt ani tak přátelsky naladěnému médiu, jako je TV Seznam.  Celé to ochotnické divadlo vzpomínku na prvního polistopadového prezidenta spíše zesměšnilo. Před lahůdkářstvím stál jeden harmonikář, do mikrofonu moralizoval Halík, lidé kolem něj nevšímavě procházeli, tak absurdní kus by nevymyslel ani sám dramatik Havel,“ přibližuje mediální odborník vyznění vzpomínkové akce v centru Prahy.

Nešlo o připomenutí Havla, ale o nezdařenou agitku moralistů

Přitom je přesvědčen o tom, že jejím cílem – a napovídá tomu už zmíněné nekulaté výročí – nebyla ani tak vzpomínka na Václava Havla, ale projev aktuálního politického postoje. „Stačí se podívat na titulky médií: ‚Havel dal společnosti morální základ, který tu teď chybí,‘ jak se objevilo na Seznam zprávy. Nebo také ‚Jak naše země nadále nevzkvétá. Život po Havlovi mění hodnoty v bonmoty‘, což uvedl server Čtidoma.cz. A tak by se dalo pokračovat. Zcela nepokrytě se zde říká, že dnešní politické elity jsou špatné, zatímco Havel byl ikona a prazřídlo mravnosti, dobroty. A ovšemže pravdy a lásky. Víc než o memoriál za Havlem jde tedy o nezdařenou agitku,“ tvrdí Petr Žantovský.

A za nezdařenou ji považuje proto, že nenašla své publikum. „To má jiné starosti než fráze moralistů. Jenomže moralista to nikdy nepochopí, protože nežije v realitě, ale ve své inženýrské představě, jak by realita měla vypadat, aby mu dobře sloužila. Leč ‚čas sluhů‘ už je dávno za námi, pánové v černém. Dodejme: naštěstí. A zneužívat zesnulého k vlastním cílům, to opravdu není křesťanské, že… Mimochodem, nejednoho by možná napadlo položit otázku, zda organizace Svíčka pro Václava Havla, která byla pořadatelem této akce, je dobrovolnická, či zda se konala s nějakou podporou z veřejných zdrojů. Odpoví na ni někdo?“ ptá se mediální analytik.

Hlasování pro uprchlický pakt ve vládě vypadá podivně

Na závěr si pak nechal politicky asi nejvýbušnější téma tohoto týdne, jímž byl nečekaný podpis naší republiky pod paktem o uprchlících. „Zaujal mě v té souvislosti komentář Daniela Kaisera na Echo24, který konstatuje: ‚Podpis pod uprchlickým paktem OSN je obhajitelný politický postoj (uprchlíkům, aspoň v užším významu, jaký platil v době vzniku Ženevské konvence, slušný stát pomoc neodepře), pokud by většina společnosti souhlasila s tím, že rozhodování o tom, komu a jak pomůžeme, se postupně přenese z národní na mezinárodní úroveň. Praha však k uprchlickému paktu přistoupila po nulové veřejné diskusi‘,“ cituje Petr Žantovský komentátora serveru Echo24.

Jde o to, že premiér Babiš, který ještě před pár dny tvrdil, že se republika nepřipojí ani k migračnímu, ani k uprchlickému paktu, na Facebooku reagoval na časté otázky, proč se tedy k uprchlickému paktu připojujeme: „Není to tak a stále platí, že osobně mám na věc naprosto jiný názor než ministr zahraničí“. Ovšem ministr Petříček se bránil poukazem, že pro uprchlický pakt hlasovala „naprostá většina vlády“. „Máme si představovat, že premiér se ocitl v naprosté menšině, neřkuli že byl proti sám? A že by se ve vládě, kde má ANO deset a ČSSD čtyři ministry, polovina, ale spíš většina jeho ministrů proti premiérovi vzbouřila? Proč by to poprvé ve svých životech udělali u ‚právně nezávazné‘ deklarace?“

Klíčové otázky, k čemu pakt je a jak zatíží jednotlivé země

Daniel Kaiser celou záležitost vysvětluje takto: „Potíž nového globálního paktu je v tom, že zakládá další těleso mezinárodní byrokracie, která může časem rozvinout vlastní dynamiku, s níž veřejnost, natož parlamenty v signatářských zemích, neudrží krok. Tady by to mohlo jít rychle. Každé čtyři roky, píše se v uprchlickém paktu, se budou konat konference OSN o uprchlické otázce pod názvem ‚Globální fórum o uprchlících‘, první už příští rok. Konference budou k tomu, aby se na nich účastnickým vládám předkládaly závazky (opět: nemusí jít o počet přijatých běženců, ale také o peněžní nebo věcnou pomoc). Uvidí se, jestli to, co nám přinesl 17. prosinec 2018, nebyl zárodek donucovacího mechanismu“.

Petr Žantovský považuje Kaiserův článek za velmi podstatný, ne-li vůbec nejzásadnější komentář celého tohoto týdne. „Nejenže klade klíčové otázky, například k čemu je daný pakt, jak zatíží či znesvobodní jednotlivé země, ale staví i otazník nad kruciální téma: je naše vláda v této věci jednotná? A není-li, jaký a čí názor tam převládá? A v jakém zájmu, zní v podtextu?“ upozorňuje mediální analytik.

Zájmové vlivy z Bruselu mohou znamenat víc než premiér i vláda

„To je nesporně dilema, o němž by naši občané měli přemýšlet, když už je naše politická elita zavlekla do podobného otroctví, jako před ní ODS s přijatou Lisabonskou smlouvou, o níž předtím do krve přísahala, že přes ni neprojde. Prošla. A my jsme, kde jsme. Jaké důsledky bude mít tento uprchlický pakt? A otázka nad – nikoli pod – čarou: kdo vlastně u nás vládne? Premiér, vláda, zájmové vlivy z Bruselu? A přes jaké nitky a struktury? Ta je pro nás, všední voliče, asi nejdůležitější,“ konstatuje pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Jiří Hroník

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Staří, blbí? Vážná slova o Česku: Jde o EU a euro

9:36 Staří, blbí? Vážná slova o Česku: Jde o EU a euro

Ekonomka Hana Lipovská se na svém facebookovém profilu vyjádřila k problematice eura. A na pomoc si …