„Kolik lidí se vejde do Afriky?“ začal Pavel Štrunc obecnou otázkou. Kechlibar odvětil, že to záleží na tom, jaké životní podmínky jsou ještě přijatelné. „Ten kontinent je poměrně velký, ale za evropských podmínek by i současné obyvatelstvo mělo problémy tam žít, kdyby každý měl mít klimatizaci a auto, a taky nesmíme zapomenout, že velká část toho kontinentu je neobyvatelná, že jsou to pouště jako Kalahari nebo Sahara. Kechlibar také zmínil, že předchozí modely a propočty počítaly s největším nárůstem obyvatelstva v Asii, ale tam se populační růst zpomaluje, a teď se ukazuje, že Afrika v otázce obyvatelstva poroste rychleji, než se očekávalo.
Podporujete prezidenta USA Donalda J. Trumpa? (anketa od 28.1.2019)Anketa
Kechlibar z toho odvozuje, že vzroste tlak na vystěhovávání. „To bývalo vždycky, protože my už jsme viděli mockrát v historii situaci, kdy v nějaké oblasti začalo prudce vzrůstat obyvatelstvo. Poprvé se to stalo v 18. století v Británii. To bylo poprvé, co úmrtnost prudce poklesla a porodnost zůstávala stejná. Spočtěte, kolik lidí dnes na světě mluví anglicky, a přitom je to takový malý ostrov,“ zabrousil do historie Kechlibar a zmínil všechny velké anglofonní země jako USA, Kanadu, Austrálii, Indii a Jižní Afriku.
Štrunc se zeptal, zda tedy dojde k něčemu podobnému nyní. Kechlibar k tomu je skeptický. Všechny úrodné oblasti světa jsou podle něj už zabrány. Moderátor se otázal, zda to znamená, že dojde k dystopickým scénářům boje o půdu a o vodu. Kechlibar to nevyloučil a připomenul, že poušť má v Africe tendenci se rozšiřovat a rostoucí populace se dělí o stále stejné množství vody a půdy. A doplnil ještě jeden fenomén, přebytek mladých mužů. Z historie podle něj vyplývá, že agresoři ve válkách měli právě tento přebytek a mohli mladé muže použít jako „kanónenfutr“. Řekl, že asi před 10 lety sledoval stránky jednoho izraelského matematika, který opakovaně vyjadřoval obavu o složení populace v Sýrii. A po pěti letech se ukázalo, že jeho obavy byly oprávněné.
Fotogalerie: - Kus Afriky na pobřeží Francie
_636124106191023144.jpg&id=117254)
Kechlibar dodal, že to, co zažíváme teď v Evropě, je jen slabý odvar toho, co se děje v Africe a jako příklad dal Jižní Afriku, kam se stěhují lidé ze Zimbabwe, protože hospodářství v Zimbabwe nefunguje. Podle Kechlibara se sice podařilo pozastavit migrační krizi, ale potenciál je stále velký a nebezpečný. Jako příklad země, kde se schyluje k masivnímu nárůstu populace, vybral Kechlibar Niger. V Nigeru je podle dat, která našel, 20 % populace mladších 5 let a hrozí, že v relativně krátké době se populace čítající 22 milionů obyvatel rozroste na 70 milionů. A když se pracovníci neziskovek snaží šířit antikoncepci, tak narážejí na odpor, protože je zvykem mít hodně dětí. Kechlibar pak citoval jednoho Nigeřana: „Bůh nám dává děti a jídlo. A když ne, tak ne.“ Ale dodal, že Nigeřané jsou většinou příliš chudí na to, aby si mohli dovolit pašeráky.
Štrunc se pak zeptal, jaký je přístup Bruselu k této otázce. Kechlibar odvětil, že Brusel spíše reagoval se zpožděním a iniciativa většinou vycházela od států na migrační cestě. Prý už v roce 2012 a 2013 si středomořské státy stěžovaly, že jsou tzv. průchozí státy. „Dost dlouho se to na té nejvyšší úrovni ignorovalo. Pak někdy v roce 2015 došli k názoru, že jednou z odpovědí je přerozdělování, to bylo politicky očividně neúspěšné. Ale největší iniciativa vždycky vycházela od členských států. Italskou cestu nezavřel Brusel,“ řekl matematik. Na dotaz, zda se Brusel vydá německou nebo italskou cestou, odpověděl, že Brusel pravděpodobně potichu schválí italský přístup.
Fotogalerie: - Tisíc migrantů denně do EU
Štrunc Kechliabrovi připomenul, že jednou současnou migrační krizi prohlásil za demoverzi té, která ještě nastane, a zeptal se, zda se jedná o miliony, nebo dokonce desítky milionů lidí. „Když se dělají průzkumy veřejného mínění v Africe, tak vám řeknou v některých oblastech třeba tři čtvrtiny lidí, že by chtěli do Evropy. Samozřejmě, ne každý to realizuje,“ odpověděl oklikou Kechlibar. „S tím narůstajícím populačním tlakem si myslím, že musíme toto riziko brát vážně. Není žádná legrace, jestli Lagos jednoho dne naroste na 100 milionů obyvatel. To je město, které v roce 1950 mělo velikost Ostravy. Takže málokomu se tam bude chtít žít,“ doplnil ještě matematik.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
