Protiútok následoval po izraelském útoku na íránský jaderný program a zabití vysokých íránských velitelů a vyvolal ostré reakce světových vůdců, z nichž mnozí odsoudili násilí.

 

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu slíbil tvrdou odpověď a prohlásil: „Írán překročil červené linie tím, že odpálil rakety na civilní cíle v Izraeli. Režim ajatolláhů draze zaplatí za své zločinné činy.“ Obhájil počáteční izraelské útoky jako nezbytné k eliminaci íránské jaderné hrozby a dodal: „Tato operace bude pokračovat, dokud hrozba nebude odstraněna.“

Íránský nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí označil útok na Tel Aviv za reakci na „velký zločin“ Izraele a varoval: „Zničíme Izrael a zajistíme, aby čelil tvrdému trestu.“ Íránský prezident Masúd Pezeškian to podpořil s tím, že Írán „razantně odpoví“ na izraelskou agresi. Íránský velvyslanec při OSN Amir Saeid Iravani informoval o značných ztrátách způsobených izraelskými útoky a uvedl: „Zahynulo 78 lidí, včetně vysokých vojenských představitelů, a přes 320 civilistů bylo zraněno,“ přičemž slíbil, že „nikde v Izraeli nebude bezpečno.“

Globální reakce: Odsouzení a výzvy k diplomacii

Spojené státy, klíčový spojenec Izraele, podpořily jeho obranné snahy a vyzvaly k umírněnosti. Prezident Donald Trump označil izraelské útoky za „vynikající“ a varoval Írán slovy: „Musí uzavřít dohodu, než nezbude nic.“ Americký ministr zahraničí Marco Rubio zdůraznil, že USA se na izraelském útoku nepodílely, ale pomáhaly při zachycení íránských raket, a dodal: „Írán nesmí ohrožovat americké zájmy ani personál.“

Generální tajemník OSN António Guterres odsoudil eskalaci a jeho mluvčí Farhan Haq uvedl: „Generální tajemník vyzývá k maximální zdrženlivosti, aby se zabránilo hlubšímu konfliktu na Blízkém východě.“ Generální tajemník NATO Mark Rutte označil izraelské útoky za „jednostrannou akci“ a vyjádřil naději, že diplomacie zabrání jadernému konfliktu, s tím, že „nejsme blízko tohoto bodu a spojenci jako USA pracují na deeskalaci.“

Evropští lídři vyjádřili znepokojení nad rostoucím konfliktem. Francouzský prezident Emmanuel Macron uznal destabilizující kroky Íránu, ale vyzval k opatrnosti: „Íránský neoprávněný jaderný program tento konflikt podnítil, ale všechny strany musí zabránit další eskalaci.“ Uvedl, že Francie je připravena chránit regionální partnery, včetně Izraele, aniž by se zapojila do útočných akcí. Německý kancléř Friedrich Merz vyzval k okamžité deeskalaci a varoval: „Cyklus násilí hrozí katastrofickými důsledky pro region.“

Britský premiér Keir Starmer odsoudil íránský raketový útok na Tel Aviv a prohlásil: „Útoky na civilisty jsou nepřijatelné a Írán musí čelit následkům své agrese.“ Zároveň vyzval Izrael, aby se vyhnul dalším útokům, a zdůraznil: „Diplomacie je jedinou cestou k trvalému míru.“ Italská premiérka Giorgia Meloni vyjádřila solidaritu s právem Izraele na sebeobranu, ale vyzvala k „naléhavému dialogu, aby se zabránilo regionální válce,“ uvedl její úřad.

Asijské mocnosti prosazují opatrnost

Asijští vůdci rovněž vyjádřili znepokojení. Indický ministr zahraničí S. Jaishankar zopakoval dřívější výzvu Indie k umírněnosti: „Eskalující napětí mezi Íránem a Izraelem ohrožuje stabilitu regionu. Obě strany musí zabránit dalším provokacím.“ Mluvčí čínského ministerstva zahraničí Lin Jian vyzval všechny strany, aby „zachovaly klid a zdrženlivost,“ a varoval, že „další eskalace nikomu neprospěje a mohla by destabilizovat globální energetické trhy.“ Japonský premiér Šigeru Išiba vyjádřil „hluboké znepokojení“ nad útokem na Tel Aviv a uvedl: „Japonsko odsuzuje jakýkoli akt násilí proti civilistům a podporuje mezinárodní úsilí o obnovení míru prostřednictvím dialogu.“

Turecké ministerstvo zahraničí označilo počáteční izraelské útoky za „bezohlednou provokaci“ a porušení mezinárodního práva s tím, že „akce Izraele podkopávají diplomatická řešení.“ Omán, regionální prostředník, odsoudil izraelský útok jako „nepřijatelnou agresivní akci,“ která ohrožuje stabilitu, a přisoudil Izraeli odpovědnost za následky. Kanadský premiér Mark Carney svolal Radu národní bezpečnosti a zdůraznil ochranu kanadských občanů, přičemž uvedl: „Íránské raketové útoky a jaderné ambice představují vážnou hrozbu pro mír.“

Bombardování Tel Avivu, které způsobilo značné ztráty na životech civilistů a materiální škody, zvýšilo obavy z širší regionální války. Vzhledem k tomu, že íránská jaderná zařízení byla údajně poškozena a Izrael signalizuje další vojenské akce, světové uspořádání čelí kritickému okamžiku. Světoví vůdci tlačí na diplomatická řešení, aby zabránili eskalaci konfliktu do katastrofy s globálními důsledky. Rada bezpečnosti OSN má svolat mimořádné zasedání k řešení krize, přičemž analytici varují, že bez okamžité deeskalace by mohly nastat bezprecedentní důsledky pro Blízký východ i svět.