Trump za poslední rok opakovaně znepokojil evropské spojence svými vstřícnými výroky směrem k ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi a ostrou kritikou ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Podle lidí z jeho okolí však nejde o nahodilé výroky, ale o součást širší geopolitické strategie.

Administrativa vychází z přesvědčení, že největší hrozbou pro Spojené státy není Rusko, ale Čína. Snahou je proto motivovat Moskvu k ukončení války na Ukrajině, obnovit její ekonomické vazby se Západem a postupně ji odtrhnout od Pekingu. Jeden z amerických úředníků uvedl, že nalezení „způsobu, jak se více sblížit s Ruskem“, by mohlo vytvořit „jinou rovnováhu sil s Čínou, která by mohla být velmi, velmi prospěšná“.

Podobnou logiku popisuje i Alexander Gray, někdejší šéf štábu Trumpovy Rady národní bezpečnosti. „Existuje dlouhodobá strategická myšlenka USA, která říká, že spolupráce Ruska a Číny není v našem zájmu a že je třeba najít způsoby, jak je rozdělit nebo alespoň takticky spolupracovat s partnerem, který pro nás představuje menší dlouhodobou strategickou hrozbu,“ uvedl. Přístup přirovnává k politice Henryho Kissingera, který během studené války pomáhal sbližování Spojených států s Čínou, aby oslabil Sovětský svaz.

Také Fred Fleitz, další bývalý představitel Národní bezpečnostní rady, tvrdí, že Trump se snaží ukončit válku na Ukrajině a obnovit vztahy s Ruskem. „Je jasné, že Trump chce najít způsob, jak ukončit válku na Ukrajině a mírumilovně koexistovat s Ruskem,“ řekl. „Věřím však také, že správně vnímá rostoucí spojenectví Ruska a Číny jako mnohem větší hrozbu pro bezpečnost USA a globální bezpečnost než válku na Ukrajině, a proto chce najít způsoby, jak zlepšit vztahy mezi USA a Ruskem, aby toto spojenectví oslabil nebo rozbil,“ uvedl pro list Politico.

Řada analytiků je však k této strategii skeptická a upozorňuje na její zásadní slabiny, především v ekonomické oblasti. Podnikatel Arnaud Bertrand upozorňuje, že představa odtržení Ruska od Číny ignoruje realitu současných obchodních vztahů.