Zbyněk Petráček ve svém textu tvrdí, že Trump není nevypočitatelný, ale že se neohlíží na své spojence. "Trumpovi lze vyčítat nevypočitatelnost v lecčems. Ale ne v tom, že stahuje armádu z válek na Středním východě. Vyčítat lze spíše to, že Trump se rozhoduje sám, bez ohledu na svůj tým i na spojence (zná vůbec význam toho slova?), prostě má klapky na očích," cituje Bartoň Petráčka.
A s výrokem polemizuje. Podle něj je třeba se vrátit do USA před volbami v roce 2016, kdy vládl Barack Obama a Donald Trump kritizoval jeho politiku. "Tehdy vrcholila moc takzvaného Islámského státu a Obama mnohokrát sliboval, že IS porazí. Trump naopak kladl důraz na rychlou a účinnou vojenskou operaci proti IS a následné stažení amerických vojáků ze Sýrie," píše Bartoň a dodává, že nástup Islámského státu souvisí se stažením amerických sil z Iráku. A proti IS nebylo prý možné zasáhnout i proto, že liberální tisk by se zaměřil na civilní oběti. Změna podle Bartoně nastala s příchodem Ruska do konfliktu, které ukázalo, že kobercové nálety na pozice vzbouřenců jsou velmi účinné a stejnou taktikou Trump, ve spolupráci s iráckou armádou, pak přivodil porážku IS v Iráku.
Fotogalerie: - Proti bombardování Sýrie
"Stažení amerických vojsk ze Sýrie je v zásadě politické gesto, které nemění geopolitickou mapu Sýrie. V syrské válce se angažují dva státy této oblasti, Turecko a Írán. Turecko má zájem na konci teroristických jednotek ze Strany kurdských pracujících, které operují proti Turecku. Írán chce svou podporou syrského režimu dosáhnout dalšího strategického cíle - umístit trvale své jednotky v blízkosti Izraele, k jehož zničení systematicky vyzývá," tvrdí Bartoň a dodává, že Turecko a USA budou jako spojenci v NATO jistě spolupracovat, aby odchod byl spořádaný a nevzniklo mocenské vakuum.
Co se týče Afghánistánu, tato válka nejen podle Bartoně nevede k cílům, které si USA při jejím začátku na začátku nového milénia vytyčily. "Taliban v podstatě ovládá velkou část Afghánistánu a ústřední vláda v Kábulu stojí a padá s přítomností amerických jednotek. Redukce amerických jednotek v Afghánistánu nemusí nutně znamenat pád kábulského režimu. Ten by nastal až po případném úplném odchodu západních spojenců z Afghánistánu," opakuje Bartoň názory jiných odborníků. Situaci na Blízkém a Středním Východě by tedy neviděl tak fatálně. A dodává, že když vojska stahoval Barack Obama, ani Británie ani Francie neprotestovala, ačkoliv to znamenalo "že v Iráku tím vznikne významný prostor pro vzestup radikálního islamismu."
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
