Donald Trump se ještě ani neujal úřadu amerického prezidenta a už vzbudil pořádný poprask na mezinárodní scéně. Rozehrál velkou hru, ve které ukázal, že mu jde opravdu o hodně. Mluvil o připojení Kanady k USA, stejně nevybíravě se vyjádřil k Mexiku, ale vedle toho si ještě řekl o Grónsko a drsný vzkaz dostala i Panama. Někteří komentátoři říkají, že jde jen o velká gesta, jenže se na to lze dívat i jako na Trumpův velký smysluplný plán.

Na první pohled by se mohlo zdát, že se Trump chová tak trochu jako blázen, který na rozdíl od jakýchkoliv jiných amerických prezidentů překračuje mnoho linií třeba proto, že ho baví provokovat. Jenže důkladnější pohled naznačuje, že Trump má na mezinárodním poli řadu plánů a s jejich rozběhnutím odmítá čekat, až se ujme úřadu.

Americká zpravodajská stanice CNN popsala, proč Trump rozpoutal slovní válku s Dánskem o Grónsko, o největší ostrov světa. Stejně jako ještě v 19. století Spojené státy koupily od Ruska Aljašku, chce teď Donald Trump koupit i Grónsko. Ze strategických důvodů. Na ostrov dokonce dorazil jeho syn Trump mladší. A prakticky hned uslyšel, že Grónsko není na prodej.

Ale proč ho Trump vlastně chce? „Potřebujeme je pro ekonomickou bezpečnost,“ vysvětloval Trump na tiskové konferenci.

Experti podle CNN upozorňují, že prezident může držet na zřeteli i další aspekty spojené s Grónskem, jako je jeho zásobárna přírodních zdrojů – včetně vzácných kovů, které se mohou stát dostupnějšími, protože klimatické změny znamenají ohřátí i pro Grónsko. A všechno, co se tam nalézá, je tak člověku dostupnější. Řadu vzácných kovů má na svém území k dispozici Čína a čínští komunisté tím do jisté míry drží svět v šachu. Trump chce získáním Grónska změnit pravidla hry.

„Není vůbec pochyb o tom, že Trump a jeho poradci jsou velmi znepokojeni sevřením, které se zdá, že Čína má,“ řekl Klaus Dodds, profesor geopolitiky na Royal Holloway, University of London. CNN. Grónsko nabízí potenciálně bohatý zdroj těchto kritických minerálů,“ dodal. „Myslím, že Grónsko je opravdu o tom, aby Čínu udrželi mimo.“

Grónsko je největším ostrovem světa a žije zde více než 56 000 lidí. Bývalá dánská kolonie a nyní autonomní území Dánska, zaujímá jedinečnou geopolitickou pozici, ležící mezi USA a Evropou. Jeho hlavní město Nuuk je blíže New Yorku než dánskému hlavnímu městu Kodani.

Ostrov může sehrát strategickou roli i v odražení možného ruského útoku, řekl Ulrik Pram Gad, vedoucí výzkumník z Dánského institutu pro mezinárodní studia. Podél pobřeží ostrova vede námořní cesta Northwest Passage a ostrov je součástí strategické oblasti zahrnující Grónsko, Island a Velkou Británii.

A ve vztahu k Rusku může být Grónsko důležité i s ohledem na práva v Severním ledovém oceánu. Tam díky pravidlům námořního práva doposud dominuje Rusko a neváhá těchto svých možností využít. Před časem se na tomto základě dokonce pokoušelo uplatnit nárok na severní pól. Tyto nároky jsou samozřejmě spojeny s právy k nerostnému bohatství, ale pusté oblasti poblíž pólu lze také využívat k výzkumu nebo k vytyčování nových dopravních a datových tras.

Nároky v Arktidě mohou uplatňovat Rusko, Kanada a Grónsko. Jeho prostřednictvím tedy nyní Dánsko. Ale globálně důležité území je samozřejmě zajímavé zejména pro zemi, která si chce udržet pozici globální supervelmoci.

Důležitost potvrzuje obezřetná reakce mluvčího Kremlu. Dmitrij Peskov sdělil, že „Arktida je zónou našich národních zájmů, našich strategických zájmů. V arktické oblasti jsme přítomni a budeme v ní přítomni i nadále“.