Donald Trump se ještě ani neujal úřadu amerického prezidenta a už vzbudil pořádný poprask na mezinárodní scéně. Rozehrál velkou hru, ve které ukázal, že mu jde opravdu o hodně. Mluvil o připojení Kanady k USA, stejně nevybíravě se vyjádřil k Mexiku, ale vedle toho si ještě řekl o Grónsko a drsný vzkaz dostala i Panama. Někteří komentátoři říkají, že jde jen o velká gesta, jenže se na to lze dívat i jako na Trumpův velký smysluplný plán.
Na první pohled by se mohlo zdát, že se Trump chová tak trochu jako blázen, který na rozdíl od jakýchkoliv jiných amerických prezidentů překračuje mnoho linií třeba proto, že ho baví provokovat. Jenže důkladnější pohled naznačuje, že Trump má na mezinárodním poli řadu plánů a s jejich rozběhnutím odmítá čekat, až se ujme úřadu.
Chcete, aby ruští lední hokejisté startovali na olympiádě 2026?Anketa
Americká zpravodajská stanice CNN popsala, proč Trump rozpoutal slovní válku s Dánskem o Grónsko, o největší ostrov světa. Stejně jako ještě v 19. století Spojené státy koupily od Ruska Aljašku, chce teď Donald Trump koupit i Grónsko. Ze strategických důvodů. Na ostrov dokonce dorazil jeho syn Trump mladší. A prakticky hned uslyšel, že Grónsko není na prodej.
Ale proč ho Trump vlastně chce? „Potřebujeme je pro ekonomickou bezpečnost,“ vysvětloval Trump na tiskové konferenci.
Experti podle CNN upozorňují, že prezident může držet na zřeteli i další aspekty spojené s Grónskem, jako je jeho zásobárna přírodních zdrojů – včetně vzácných kovů, které se mohou stát dostupnějšími, protože klimatické změny znamenají ohřátí i pro Grónsko. A všechno, co se tam nalézá, je tak člověku dostupnější. Řadu vzácných kovů má na svém území k dispozici Čína a čínští komunisté tím do jisté míry drží svět v šachu. Trump chce získáním Grónska změnit pravidla hry.
„Není vůbec pochyb o tom, že Trump a jeho poradci jsou velmi znepokojeni sevřením, které se zdá, že Čína má,“ řekl Klaus Dodds, profesor geopolitiky na Royal Holloway, University of London. CNN. Grónsko nabízí potenciálně bohatý zdroj těchto kritických minerálů,“ dodal. „Myslím, že Grónsko je opravdu o tom, aby Čínu udrželi mimo.“
Grónsko je největším ostrovem světa a žije zde více než 56 000 lidí. Bývalá dánská kolonie a nyní autonomní území Dánska, zaujímá jedinečnou geopolitickou pozici, ležící mezi USA a Evropou. Jeho hlavní město Nuuk je blíže New Yorku než dánskému hlavnímu městu Kodani.
Ostrov může sehrát strategickou roli i v odražení možného ruského útoku, řekl Ulrik Pram Gad, vedoucí výzkumník z Dánského institutu pro mezinárodní studia. Podél pobřeží ostrova vede námořní cesta Northwest Passage a ostrov je součástí strategické oblasti zahrnující Grónsko, Island a Velkou Británii.
A ve vztahu k Rusku může být Grónsko důležité i s ohledem na práva v Severním ledovém oceánu. Tam díky pravidlům námořního práva doposud dominuje Rusko a neváhá těchto svých možností využít. Před časem se na tomto základě dokonce pokoušelo uplatnit nárok na severní pól. Tyto nároky jsou samozřejmě spojeny s právy k nerostnému bohatství, ale pusté oblasti poblíž pólu lze také využívat k výzkumu nebo k vytyčování nových dopravních a datových tras.
Nároky v Arktidě mohou uplatňovat Rusko, Kanada a Grónsko. Jeho prostřednictvím tedy nyní Dánsko. Ale globálně důležité území je samozřejmě zajímavé zejména pro zemi, která si chce udržet pozici globální supervelmoci.
Důležitost potvrzuje obezřetná reakce mluvčího Kremlu. Dmitrij Peskov sdělil, že „Arktida je zónou našich národních zájmů, našich strategických zájmů. V arktické oblasti jsme přítomni a budeme v ní přítomni i nadále“.
Bude pro Českou republiku rok 2025 lepší, než ten proběhlý?Anketa
Globální oteplování otevřelo lodní trasy a prodloužilo dobu, po kterou je možné se plavit během léta na severní polokouli. Arktická lodní doprava vzrostla za deset let do roku 2024 o 37 %, podle Arktické rady, částečně kvůli tajícímu ledu.
Podle serveru katarské televize Al-Džazíra existuje průzkum z roku 2023, z něhož vyplývá, že v Grónsku lze nalézt 25 z 34 minerálů, které Evropská komise považuje za „kritické suroviny“.
Vlády Dánska i Grónska se důrazně postavily proti myšlence, že arktický národ lze koupit.
„Nejsme na prodej a nikdy na prodej nebudeme. Nesmíme prohrát svůj letitý boj za svobodu,“ napsal koncem prosince na facebooku grónský premiér Múte Egede.
Kuupik V. Kleist, bývalý premiér Grónska, se také postavil proti Trumpovi. „Do budoucna nevidím nic, co by otevřelo cestu k prodeji. Zemi nebo lidi si jednoduše nekoupíte,“ řekl CNN.
Německý kancléř Olaf Scholz Trumpův nápad zkritizoval. „Hranice se nesmějí posouvat násilím. Tento princip platí pro každou zemi, ať už na Východě nebo na Západě,“ napsal na svůj X účet.
Almanya Başbakani Olaf Scholz, ABD'nin 47. Başkani seçilen Donald Trump'in, Avrupa Birligi (AB) üyesi Danimarka'ya bagli özerk bölge olan "Grönland'in ABD kontrolünde olmasi gerektigi" yönündeki açiklamalarini, "Sinirlarin dokunulmazligi ilkesi, ister doguda ister batida… pic.twitter.com/jf5xuXtqq2
— Abdullah Çiftçi (@abdullahciftcib) January 8, 2025
Francouzský ministr zahraničí Jean-Noel Barrot ve středu v národním rozhlase řekl, že „není sporu o tom, že by EU nenechala jiné národy ve světě, ať už jsou kdokoli, … útočit na své suverénní hranice“.
Jenže dánský ministr zahraničí také řekl, že Dánsko je „otevřené dialogu s Američany o tom, jak bychom mohli spolupracovat ještě těsněji než my, abychom zajistili naplnění amerických ambicí“.
Pohled na severní čepici zeměkoule ukazuje, proč hraje Grónsko tak důležitou roli. Vzhledem k tomu, že významnou část severní části světa obepíná ruská hranice, Američané rozvíjejí různé strategické úvahy. Jak již bylo řečeno, už od roku 1867.
Jste pro zvýšení a rozšíření poplatků za Českou televizi a Český rozhlas?Anketa
Vzhledem k tomu, že Dánsko je součástí NATO, Grónsko je standardně součástí Severoatlantické vojenské aliance.
Grónsko není členským státem Evropské unie, ale je k ní přidruženo jako jedna z 25 zámořských zemí a území.
EU nedávná Trumpova prohlášení oficiálně nekomentovala.
Trump se ale vedle Gónska zajímá i o Panamu, konkrétně o Panamský průplav. Tento zájem má být spojen s tím, že tamní vláda výrazně navýšila poplatky za projetí průplaverm. To je pro USA, které průplav využívají k tranzitům mezi pobřežími i do světa, velká komplikace. Zejména jde o americký plyn, který by Trump rád prodával EU, ale většina terminálů je na tichomořském pobřeží, takže lodě s ním musí nejprve překonat průplav.
Je tedy zřejmé, že jak snahou získat Grónsko, tak úsilím o kontrolu Panamského průplavu Trump sleduje dlouhodobý bezpečnostní i ekonomický zájem USA. A podle expertů nelze vyloučit, že se kvůli tomu pustí do křížku i se svými spojenci. Pokud bude přesvědčen, že tím získá výhodu nad Čínou a Ruskem.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasoval 1 čtenář)
Měl by podle vašeho názoru Trump získat kontrolu nad Grónskem?
autor: Miloš Polák
alfins
