Americký prezident Donald Trump a jeho ruský protějšek Vladimir Putin spolu v pondělí odpoledne telefonovali. Hovor trval více než dvě hodiny a podle ruské státní agentury TASS jej Putin označil za „velmi obsažný, otevřený a užitečný“.„Rozhovor proběhl, trval více než dvě hodiny,“ řekl Putin. „Byl velmi věcný a velmi upřímný a celkově, podle mého názoru, v tomto ohledu velmi užitečný,“ uvedl ruský vůdce.

Ruský prezident po jednání prohlásil, že Rusko je připraveno spolupracovat s Ukrajinou na memorandu o budoucích mírových rozhovorech.

Trump oznámil chystaný telefonát s Kremlem už v sobotu na své sociální síti Truth Social. Uvedl, že hlavním tématem bude zastavení krveprolití, které si podle něj každý týden vyžádá přes 5 tisíc životů ruských a ukrajinských vojáků. Oznámil také záměr jednat s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a různými členy NATO.

Telefonický rozhovor mezi vedoucími představiteli Ruska a Spojených států byl již třetím od začátku roku.

Kreml uvedl, že se jednalo o „důležitý rozhovor v návaznosti na rozhovory, které se uskutečnily v Istanbulu“. O tři dny dříve byl v Istanbulu obnoven přímý dialog mezi Ruskem a Ukrajinou. Ten byl v roce 2022 z iniciativy Kyjeva na návrh Západu přerušen. Nyní se ruská a ukrajinská delegace dohodly na výměně válečných zajatců - 1 000 za 1 000, na představení své vize možného budoucího příměří s jejím podrobným rozvedením a na pokračování vyjednávacího procesu.

Předchozí rozhovor mezi prezidenty Ruska a USA se uskutečnil 18. března a byl věnován především dvoustranným vztahům a ukrajinskému urovnání. Putin tehdy podpořil Trumpův nápad zavést 30denní moratorium na údery na energetická zařízení. Kyjev se však k této iniciativě nikdy nepřipojil a pokračoval v bombardování. Stejně dopadlo i příměří vyhlášené Ruskem na velikonoční svátky a Den vítězství.

Během rozhovoru 12. února Putin a Trump diskutovali o ukrajinských otázkách a také o nahromaděných problémech v rusko-amerických vztazích. Prezidenti se dohodli na pokračování komunikace a na uspořádání osobního setkání.

V podvečer se Trump spojil i s evropskými lídry. Telefonátu se zúčastnili britský premiér Keir Starmer, francouzský prezident Emmanuel Macron, německý kancléř Friedrich Merz a italská premiérka Giorgia Meloniová. Společně jednali o možnostech uvalení sankcí na Rusko v případě, že Putin nepřistoupí na příměří.

„Doufejme, že to bude produktivní den, dojde k příměří a tato velmi násilná válka, válka, ke které nikdy nemělo dojít, skončí. Bůh nám všem žehnej!!!“ dodal Trump, jak informuje Fox News.

Jen několik hodin před tímto telefonátem zahájilo Rusko svůj dosud největší bezpilotní útok na Ukrajinu, když podle ukrajinského letectva vypálilo 273 vybuchujících dronů a klamných cílů zaměřených na Kyjevskou, Dněpropetrovskou a Doněckou oblast. Z nich bylo 88 zachyceno a 128 ztraceno, protože byly pravděpodobně elektronicky rušeny. Ruské ministerstvo obrany v pondělí uvedlo, že přes noc sestřelilo 35 ukrajinských dronů.

Anketa

Vážíte si politické zkušenosti a moudrosti Miroslavy Němcové?

Ano

0%

Ne

98%

Nevím / Je mi to jedno

2%

hlasovalo: 2339 lidí

V pátek se ruští a ukrajinští představitelé poprvé od počátku války zúčastnili přímých rozhovorů v Turecku. Obě strany se dohodly, že „v nejbližších dnech“ propustí každá z nich přibližně 1000 válečných zajatců, ačkoli se jim nepodařilo dosáhnout dohody o klidu zbraní. Zelenskyj přičítal absenci průlomu tomu, že Putin vyslal na jednání úředníky na nízké úrovni.

Trump mezitím naznačil, že mír nebude zprostředkován bez něj. „Dokud se s Putinem nesejdeme, nic se nestane,“ řekl dříve Trump novinářům.

Vedle Ukrajiny se Trump soustředí také na bezpečnostní situaci na Blízkém východě a vyzývá k ukončení jakéhokoli obohacování uranu v Íránu. Íránský prezident Masúd Pezeskian o víkendu vystoupil s projevem, v němž zopakoval, že Írán chce realizovat civilní jaderný program a je odhodlán vést o tom s USA dialog.

„Neusilujeme o válku, dáváme přednost vyjednávání a dialogu, ale nebojíme se ani hrozeb a v žádném případě neustoupíme ze svých zákonných práv,“ řekl Pezeshkian, který je ve srovnání s předchozími íránskými prezidenty vnímán jako vyrovnanější a reformnější vůdce, který usiluje o dosažení nového porozumění se Západem.

Írán trvá na tom, že bude pokračovat v obohacování uranu pro civilní a výzkumné účely, zatímco Trumpova administrativa vyzývá k ukončení veškerého obohacování uranu. V současné době Írán obohacuje uran až na 60 % čistoty, což je daleko za hranicemi jaderné dohody z roku 2015, od které prezident Donald Trump v roce 2018 odstoupil.

O víkendu se k současné situaci vyjádřil íránský ministr zahraničí Seyed Abbas Araghchi, který uvedl, že Írán od Spojených států neobdržel žádný písemný návrh dohody. „Pamatujte na má slova – neexistuje žádný scénář, v němž by se Írán vzdal svého těžce vydobytého práva na obohacování uranu pro mírové účely, čili práva, které mají i všichni ostatní signatáři Smlouvy o nešíření jaderných zbraní,“ uvedl Ataghchi.

V rozhovoru pro Fox News Trump hovořil o probíhajících rozhovorech s Íránem a otevřel možnost obchodu s touto zemí, pokud rozhovory povedou k dohodě. „Írán s námi chce obchodovat. A já s tím souhlasím,“ prohlásil prezident USA.

Trump minulý týden ukončil čtyřdenní cestu po zemích Perského zálivu, během níž prosazoval nové normalizační dohody s Íránem. Očekává se, že jakákoli dohoda se Spojenými státy povede k tolik potřebnému zmírnění sankcí pro Írán. „Řekl jsem Íránu, že když uzavřeme dohodu, budou velmi šťastní,“ dodal Trump.

Psali jsme:

„Dost už foltýnovské propagandy.“ Řežba. Dostál a Decroix

Před Trumpovým telefonátem Rusko viněno z třaskavého záměru

Mohl to vědět každý. Turek ke kauze Írán. Prozradil něco na Farského i Nerudovou

Analýza Trumpových kroků: Čína vyhraje, Rusko se přizpůsobí. A co Ukrajina?