Miloš Zeman, který byl hlavou státu v letech 2013 až 2023, zažil vládu Petra Nečase, jmenoval vlastní vládu v čele s Jiřím Rusnokem, poté přišlo na vládu Bohuslava Sobotky, kdy došlo mimo jiné i na Lánskou schůzku a Zemanovy úvahy, že by jako prezident nemusel jmenovat některé ministry Sobotkovy vlády. V průběhu fungování Sobotkovy vlády se debatovalo např. o obsazení ministerstva průmyslu poté, co z vládního postu odešel, či byl odejit Jan Mládek. Kvůli vysokým cenám dat u mobilních operátorů.
V další vládě, tentokrát již ve vládě Andreje Babiše (ANO), odmítl jmenovat tehdejšího sociálního demokrata Michala Šmardu ministrem kultury a Miroslava Pocheho ministrem zahraničí, tím se tehdy stal Tomáš Petříček.
A nakonec přišla na řadu i vláda Petra Fialy, ve které Miloš Zeman nechtěl jmenovat ministrem zahraničí Jana Lipavského.
S touto svou zkušeností se Zeman setkal s Petrem Macinkou, který stávajícímu prezidentovi Pavlovi hrozil, že spálí mosty, a Filipem Turkem, který žádal současného prezidenta, aby se choval jako chlap.
Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPráce autora se řídí redakčními zásadami ParlamentníListy.cz.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Přidejte si obsahový box PL do svých oblíbených zdrojů na Hlavní stránce Seznam.cz. Děkujeme.



