Miloš Zeman, který byl hlavou státu v letech 2013 až 2023, zažil vládu Petra Nečase, jmenoval vlastní vládu v čele s Jiřím Rusnokem, poté přišlo na vládu Bohuslava Sobotky, kdy došlo mimo jiné i na Lánskou schůzku a Zemanovy úvahy, že by jako prezident nemusel jmenovat některé ministry Sobotkovy vlády. V průběhu fungování Sobotkovy vlády se debatovalo např. o obsazení ministerstva průmyslu poté, co z vládního postu odešel, či byl odejit Jan Mládek. Kvůli vysokým cenám dat u mobilních operátorů.
V další vládě, tentokrát již ve vládě Andreje Babiše (ANO), odmítl jmenovat tehdejšího sociálního demokrata Michala Šmardu ministrem kultury a Miroslava Pocheho ministrem zahraničí, tím se tehdy stal Tomáš Petříček.
A nakonec přišla na řadu i vláda Petra Fialy, ve které Miloš Zeman nechtěl jmenovat ministrem zahraničí Jana Lipavského.
S touto svou zkušeností se Zeman setkal s Petrem Macinkou, který stávajícímu prezidentovi Pavlovi hrozil, že spálí mosty, a Filipem Turkem, který žádal současného prezidenta, aby se choval jako chlap.
Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.



