Tvrdé dopady třetí dávky. Měsíce v šuplíku, teď je to venku

15.03.2022 10:56 | Ze sítí

Ještě relativně nedávno běžela v Česku kampaň za očkování třetí dávkou vakcíny. Nyní covid mediálně ustoupil konfliktu na Ukrajině. Připomenulo ho ovšem sdružení SMIS, jehož člen, překladatel odborných článků Jaroslav Janošek přibližuje českých čtenářům studii z Izraele, která ukazuje, že vedlejší účinky jsou mnohem rozšířenější, než média tvrdí. Například poruchy menstruačního cyklu nebo obrny. Ale třetí dávka očkování také podstatně zhoršovala problémy, které už někteří pacienti měli.

Tvrdé dopady třetí dávky. Měsíce v šuplíku, teď je to venku
Foto: Hans Štembera
Popisek: Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch otevřel v pražském obchodním domě Kotva další očkovací centrum umožňující očkování bez registrace

Anketa

Prožije Evropa letní prázdniny už v míru?

32%
61%
hlasovalo: 41724 lidí
Během invaze ruských vojsk na Ukrajinu z médií v podstatě zmizelo téma koronaviru. Připomenulo ho až zrušení povinnosti nosit v obchodech roušky a respirátory, které platí od včerejška. Téma nicméně připomíná i sdružení SMIS, a to v souvislosti s očkováním, které v Česku sice nikdy nebylo povinné, ale byl na něj vyvíjen poměrně silný tlak a napříkald v sousedním Rakousku povinné bylo.

RNDr. Jaroslav Janošek na stránkách SMIS představuje izraelskou studii, která se týká vedlejších účinků vakcíny Pfizer po aplikaci třetí dávky. Všímá si už toho, kdy byla zveřejněna. „Na první pohled se nabízí otázka, proč se tyto výsledky zveřejnily až 10. února 2022, když data byla sbírána v září a říjnu 2021. Asi se nedá předpokládat, že by tato data byla považována za nedůležitá a jejich analýza se o tři měsíce odložila. Když se ale podíváme podrobně na výsledky, možná pochopíme, proč se report zveřejnil až v době, kdy je třetí dávkou už naočkovaná většina populace,“ komentuje Janošek.

A dodává: „Výsledky jsou totiž opravdu alarmující a jsou v naprostém protikladu k tvrzením, že vakcína je naprosto bezpečná a nežádoucí efekty závažnějšího charakteru se vyskytují pouze v jednotkách na 100 000 očkovaných.“

Celkem se studie nakonec zúčastnilo 2068 lidí, ministerstvo původně náhodně vybralo 5000 lidí, ovšem někteří byli z legitimních důvodů ze studie vyřazeni, jiné se nepodařilo kontaktovat, jiné kontaktovat nestihli. Šlo o lidi, kteří byli naočkováni třemi dávkami vakcíny a ještě neprodělali covid v přibližně stejnoměrně rozloženém dělení na muže a ženy a podle věku.

Janošek se nezabývá klasickými vedlejšími účinky vakcín, jako je horečka, bolest, zarudnutí či otok v místě vpichu, ani abscesy, byť je výskyt o 0,8 % nadprůměrný. Dokonce ani alergickými reakcemi, které se dle studie vyskytly v 3,9 % případů. Za nejzávažnější považuje efekty na nervovou soustavu. „Celkem 4,5 % respondentů hlásilo neurologické efekty, z toho 0,5 % obrnu lícního nervu (Bell’s palsy), stejný počet problémy se zrakem, 0,4 % výrazné zhoršení paměti a stejný počet zhoršení sluchu. Pro srovnání – to odpovídá u každého z těchto závažných vedlejších účinků zhruba stovkám lidí na 100 000 očkovaných. A ty stovky se sčítají, byť se u někoho mohlo objevit více efektů najednou,“ varuje Janošek.

Další varující aspekt jsou pak menstruace. U 9,6 % žen narušila vakcína průběh menstruačního cyklu. „U každé desáté ženy se po třetí dávce objevila nějaká forma nepravidelnosti cyklu. U těchto žen bylo provedeno další šetření o 2–3 měsíce později, přičemž u přibližně poloviny z nich obtíže přetrvávaly a u třetiny z postižených byly nepravidelnosti tak závažné, že vyhledaly lékařskou pomoc,“ informuje Janošek.

Dodává, že zastánci tyto vedlejší efekty odbudou jako nezávažné. „Ale tabulka s těmito problémy jasně ukazuje, že u žen, u nichž se obtíže s menstruací po třetí dávce vakcíny objevily, se vyskytly průměrně dva problémy. A hlavně – zásah do menstruačního cyklu už rozhodně není běžná reakce po očkování, ne u 10 % žen,“ vysvětluje překladatel s tím, že hlavně není jasné, jak vakcína vůbec menstruační cyklus ovlivňuje, zda přes vaječníky nebo hormony.

„Můžeme pak doufat, že poškození je jen dočasné, i když z žen, které měly tyto problémy už po předchozí dávce, třetina řekla, že potíže přetrvávaly až do třetí dávky (tedy cca 6 měsíců), což už opravdu nevypadá na krátkodobou záležitost. Budou mít tyto ženy do budoucna problémy s početím? Opět to nevíme. A pokud to nevíme, opravdu, OPRAVDU nemůžeme s jistotou tvrdit, že to tak nebude,“ upozorňuje.

Kromě toho, neurologické problémy dle studie přetrvávají po třech až čtyřech týdnech u poloviny pacientů, u kterých se objevily, alergické reakce u třetiny a celkové efekty (únava, bolesti hlavy, trávicí problémy, bolesti svalů a kloubů) u asi osminy pacientů. Janošek poznamenává, že se objevily celkem u cca poloviny respondentů.

Diskutované myokarditidy nebyly ve vzorku statisticky významné, objevila se jedna, tudíž z tohoto případu nechce Janošek dělat závěry. „Je zde ještě jedno důležité číslo, který bych měl zmínit: 6 osob z oněch cca 2000 bylo kvůli výskytu nežádoucích účinků hospitalizováno. To odpovídá 0,3 %, neboli 300 lidí na 100 000 naočkovaných,“ varuje.

Ještě jedna věc je podle něho ve studii důležitá. Totiž výrazné zhoršení problémů, které již pacienti měli. „Tento jev ohlásila přibližně čtvrtina pacientů s autoimunitními chorobami (artritida, lupénka, ale mezi tyto nemoci patří i neurologické choroby jako roztroušená skleróza – bohužel opět není v reportu rozděleno) a s úzkostnými psychickými poruchami. U 9 % pacientů s diabetem bylo také zaznamenáno zhoršení, stejně jako u 6–7 % pacientů s chronickými respiračními onemocněními nebo srdečními problémy,“ upozorňuje Janošek.

Pokud jde o vysvětlení, je jich několik. Například že byli očkovaní zároveň vystaveni covidu, to ale vzhledem k procentu zjištěných nemocných překladatel nepovažuje za pravděpodobné. Další možnost je, že dotyční měli covid, ale nebyl u nich zjištěn, tedy jejich imunitní systém byl přestimulován.

„Zastánci plošného očkování mohou také namítat, že kdyby dotyční nebyli očkovaní a nakazili se covidem-19, četnost vedlejších účinků by mohla být stejná. Podívejme se tedy na Bellovu obrnu (obrna lícního nervu), jeden z neurologických efektů, o kterých jsem mluvil výše (u ostatních jsou diagnózy agregované, takže není příliš možné jejich četnost porovnávat). U tohoto onemocnění je dle studie Dr. Tamaki a jejích kolegů z USA výskyt po covidu-19 asi 15–30 případů na 100 000 nakažených. Po třetí dávce vakcíny v Izraeli je to 500 případů na 100 000,“ poukazuje na nepoměr vedlejších účinků u nemoci a u třech dávek očkování.

Věnuje se také argumentu, že by lidé zveličovali vedlejší účinky. U některých to je prý možné, ale pokud jde o zhoršení zraku nebo například právě obrnu lícního nervu, Janošek pochybuje, že by u nich docházelo k nadhodnocení.

„Problémů vzniklých v hodinách a týdnech po třetí dávce vakcíny tedy nejsou setiny procent, ale desítky procent, těch závažných pak jednotky procent. A společnost je stále přesvědčovaná politiky, jejich experty a mainstreamovými médii, že vakcíny jsou naprosto bezpečné. Protože neexistují důkazy o závažných účincích – a nepřítomnost důkazů o existenci vedlejších účinků se stala jakýmsi zvrhlým obratem v myšlení důkazem jejich neexistence,“ říká Jaroslav Janošek závěrem.

A prosí všechny, aby hlásili vedlejší efekty po očkování Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv. Buď sami, nebo prostřednictvím lékaře. „Protože SÚKL nemůže nic dělat, ani kdyby chtěl, pokud nemá data. Protože my, lidé, kteří tady žijeme a které vláda nutí k očkování poměrně nevybíravými prostředky, si zasloužíme znát pravdu a vědět, jaká jsou rizika. Protože poctivé analýzy přínosů a rizik pro jednotlivce jsou to, co je v současné situaci zásadní. Přinese člověku s artritidou, který už si COVID prodělal, třetí dávka více užitku než rizik? Budou mít avizované poruchy menstruace do budoucna dopad na plodnost mladých žen? Nic z toho nevíme a co hůře, my to ani aktivně nezjišťujeme,“ posteskl si na závěr.

reklama

koronavirus

Více aktuálních informací týkajících se COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MZ ČR. Přehled hlavních dezinformací o COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MV ČR. Pro aktuální informace o COVID-19 můžete také volat na Informační linku ke koronaviru 1221. Ta je vhodná zejména pro seniory a osoby se sluchovým postižením.

Zcela jiné informace o COVID-19 poskytuje například Přehled mýtů o COVID-19 zpracovaný týmem Iniciativy 21, nebo přehled Covid z druhé strany zpacovaný studentskou iniciativou Změna Matrixu, nebo výstupy Sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků.

autor: kas

Ing. Marian Jurečka byl položen dotaz

Demokracie

Přijde vám demokratické někoho vyloučit ze strany a rozhodovat o tom bez toho, aniž by byl dotyčný na jednání pozván a měl možnost se hájit? A opravdu si myslíte, že to jak se vyjadřuje Svoboda je důvod, proč vám klesají preference? Já teda nevím, ale mě jste zklamali tím, jak nás necháváte na holi...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Debakl Nerudové. „Nemá na to. Ještě že není prezidentka.“ Po debatě se jedna hvězda rozjela

20:25 Debakl Nerudové. „Nemá na to. Ještě že není prezidentka.“ Po debatě se jedna hvězda rozjela

Vystoupení Danuše Nerudové v superdebatě lídrů kandidátek do eurovoleb jako „historický debakl“ zhod…