Antonín Prachař coby ministr dopravy podle Týdne jen sliboval. Každý výstup směrem k veřejnosti sice naplňoval proklamacemi o tom, kolik nových staveb dálnic se zahájí, jak ty rozdělané se naopak urychleně dokončí, ale opak byl pravdou – prý šustily jen papíry.
„Erudovaným pracantem, jakého před volbami sliboval Andrej Babiš (ANO), zjevně nebyl,“ napsal časopis k jeho jménu a zdůraznil, že se pod taktovkou Prachaře dokonce odehrál nejhlubší úpadek ŘSD za 17 let od jeho vzniku.
Až 170 tajných tendrů v loňském roce
Týden se v článku nazvaném "Babišova špatná volba" ponejvíce zaměřil na uzavřená výběrová řízení, která organizátorům umožňují, aby se obrátili zakázkou pouze na vybrané firmy – nikoho jiného nemusí oslovit. Takový způsob tendru na ŘSD ale přitom dlouhodobě kritizuje Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Úřad třeba zjistil, že v letech 2010 až 2013 se počet uzavřených řízení na ŘSD pohyboval od 30 v roce 2010 po 170 v roce 2013.
„Po nástupu Antonína Prachaře zůstala čísla prakticky stejná. Státní investor oslovil vybrané firmy ve 110 případech,“ napsal k tomu Týden s tím, že objem peněz vydaných na tyto zakázky se přece jen za ministrování Prachaře o miliardu snížil, ovšem i tak dosáhl celkové výše 2,9 miliardy korun.
Bylo to v rozporu se zákonem!
Navíc prý ŘSD vypsalo podle NKÚ uzavřené výběrové řízení několikrát přímo v rozporu se zákonem! „Celkový objem takto cinknutých zakázek činil 811 miliónů korun,“ zdůrazňuje k tomu Týden.
NKÚ ve své zprávě zmiňoval kupříkladu opravu jednoho z mostů na silnici první třídy z Liberce do České Třebové. Tuto opravu plánovalo ŘSD již od roku 1997, ale odkládalo ji až do roku 2007, což prodražilo opravu z 28 milionů na 60 milionů korun.
Most v Mohelnici opravovalo ŘSD ve dvou fázích – v roce 2009 opravilo pravou část a v dalším roce pak levou. „Fígl umožnil, že se jedna velká zakázka rozdělila do dvou menších. Díky tomu si lidé z ŘSD mohli dodavatele vybrat podle svého uvážení ve zjednodušeném tendru,“ cituje týdeník ze zprávy NKÚ.
Platby předem a mávnutí rukou nad "vlněnkou"
Další běžností, která na ŘSD fungovala, bylo třeba to, že ze strany státního investora šly platby předem, a to aniž by stavba byla jakkoliv zahájena, anebo existovala častá benevolence při přebírání staveb, u nichž byly viditelné vady - exemplární příklad lze nalézt u zvlněné dálnice D47 u Ostravy.
Karel Skoupil, předseda odborů na ŘSD, pak dokonce ve vztahu k práci ministra Prachaře hovoří nejen o šlendriánu, ale i o naprosté personální genocidě, kdy byla citlivá místa na ŘSD obsazována kamarády a kamarády těchto kamarádů. Situace na ŘSD podle Skoupila došla až tak daleko, že odbory pohrozily stávkou. Skoupil třeba prý nechápe, že úsek přípravy a realizace silničních staveb se rozdělil na dvě samostatné. Podle něj zřejmě proto, aby mohly vzniknout dva ředitelské posty a nová trafiky pro kamarády.
Čtyři vedoucí a jen dva zaměstnanci!
„Podobných škatulat, při nichž vznikaly a zanikaly nové odbory a úseky, se na ŘSD odehrálo dokonce šest," uvádí Týden. Až směšným se pak stal zásah do odboru komunikace. Odbor se totiž rozdělil na čtyři oddělení se čtyřmi vedoucími, jenže ti řídili pouhé dva zaměstnance!
Týden také uvádí, že ŘSD ovládli poradci Jiří Petrák a Josef Tomeš. Petrák jakožto bývalý ředitel projekční společnosti Mott MacDonald je přitom spojován s trojnásobně předraženou stavbou mostu v pražské Tróji i se zastavením prací na rekonstrukci klíčového úseku dálnice D1. Tomeš pak doporučil do čela ŘSD Jána Kubiše, ten ale je odborníkem na informační technologie. Kubiš se přitom nezdráhal likvidovat celé vedení ŘSD, ale sám o pár týdnů později utekl s odchodným a odstupným ve výši dvacetinásobku svého platu, připomíná Týden.
Nového ředitele ŘSD musí vybrat až nový ministr, kterým se má stát Dan Ťok, dosavadní šéf stavebního gigantu Skanska. Dosud vede ŘSD Soňa Křítková, která deset let pracovala v ČEZ, působila jako proděkanka Národohospodářské fakulty VŠE, vedla Národní park Českosaské Švýcarsko a pracovala dokonce i v Agrofertu, kde byla ředitelkou strategické komunikace.
Slibuje odstřih od Skansky
Dan Ťok ale slibuje, že se od Skansky úplně odstřihne. Jednou z jeho priorit se má údajně stát vyřešení situace v ŘSD, které je už několik měsíců bez generálního ředitele. Skanska přitom podle Týdne dostala loni a letos od ŘSD zakázky za více než dvě miliardy korun – někde ale šlo o propojení stavebních sdružení, například s Metrostavem. Otevřeným výběrovým řízením ale přitom prošla jen polovina z nich!
Podle internetového informačního systému ministerstva pro místní rozvoj, který zveřejňuje informace o všech veřejných zakázkách, získala Skanska od roku 2010 kontrakty za více než 16 miliard korun.
„Nejštědřejší byl stát a další instituce v roce 2011, kdy Skanska dostala 90 zakázek za bezmála šest miliard korun. Nejvíce z nich – celkem 37 – získala v jednacím řízení bez uveřejnění, tedy mimo otevřené výběrové řízení,“ připomíná Týden s tím, že letos Skansce připadlo 88 zakázek za 4,4 miliardy korun a jen 52 proběhlo v otevřeném řízení.
„Není to úplně jednoduchá situace, je tu vážné riziko střetu zájmů,“ alarmoval před pár dny v souvislosti s Ťokovým jmenováním do postu ministra dopravy také premiér Bohuslav Sobotka.
Brabec také ve střetu
Týden kromě jiného vyjmenovává ještě další osoby, které přišly z byznysu a nyní pracují ve státní sféře. Tak například za hnutí ANO se stal ministrem pro životní prostředí Richard Brabec, který byl někdejším ředitelem Lovochemie, či Daniel Kurucz, který byl v letech 2011 až 2013 členem představenstva Agrofertu, a letos v únoru se stal generálním ředitelem Českých drah, jenže jen na deset měsíců.
Richard Brabec může být ve střetu zájmů například ve chvíli, kdy se kolem výstavby nového jezu u Děčína bude rozhodovat o výstavbě nového zdymadla. V takovém případě by pak totiž z toho těžila Lovochemie, která po Labi exportuje značnou část své produkce a vozí si tudy i materiál pro výrobu.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: olb
