Nepovedený a velmi složitý protikuřácký zákon, o kterém se mluví jako o nejpřísnějším z celé Evropy, navzdory tvrzení ministerstva zdravotnictví, že přijetím se jen přiblížíme evropským státům, má tolik odpůrců, že by bylo nejlepší připravit návrh úplně nový, a nebo nechat legislativu takovou, jaká je. Tedy dát restauratérům, kuřákům i nekuřákům svobodu v rozhodování, jakou restauraci či kavárnu si vybrat. Kuřáckou či nekuřáckou? "Spousta restaurací, ba i barů, jež dobrovolně nekuřácké jsou, tak proč to nově zakazovat," potvrzuje zbytečnost nového zákona exministr zahraničí a poslanec TOP 09 Karel Schwarzenberg. A souhlasí s ním i Zuzka Bebarová-Rujbrová z KSČM. "I kuřáci za ty peníze, které platí státu na daních, by měli mít možnost kouřit důstojně. Samozřejmě odděleně od nekuřáků," uvedla.

Hledání kompromisu

Navrhovaný zákon kritizovalo i mnoho rozumných nekuřáků. Patří k nim i nekuřačka a členka zdravotního výboru sněmovny, komunistická poslankyně Alena Nohavová. K protikuřáckému zákonu se kriticky vyjádřila přímo na zasedání zdravotního výboru.

„Předně jsem přesvědčena, že žijeme ve svobodné společnosti, kde má právo každý se vyjádřit, ať je to politik či občan. Tak jsem se svobodně vyjádřila k projednávanému zákonu. V rámci diskuse dvou zcela nesmiřitelných stran jsem sdělila na výboru, a následně na dotaz i novinářům, kde bych já jako zapřisáhlá nekuřačka, kterou kouř osobně obtěžuje i omezuje, hledala prostor pro kompromis,“ píše Alena Nohavová.

„Zákon, které ministerstvo zdravotnictví připravilo, vítám. Obávám se, že vzhledem k tomu, že plně vychází vstříc jen jedné ze stran sporu, nenajde ve sněmovně většinovou podporu. Ve vládním návrhu je obsažen absolutní zákaz kouření ve veřejných zařízeních. A to je právě předmětem sporu. Společnost i sněmovna je rozdělena na dva téměř nesmiřitelné tábory. Většina připomínek, které dostávám, zcela ignoruje argumenty protistrany. O zákonu se nevede dialog, ale dva zcela protichůdné monology.

Na zdravotním výboru jsem v rámci obecné diskuse hovořila o tom, zda by nebylo možné a vhodné, aby byl zákon průchozí nejen pro zapřisáhlé odpůrce, ale i pro větší část ostatních, některá ustanovení a dopady zákona zmírnit. A protože každá diskuse, má-li mít smysl, by se měla držet reálných faktů, a ne pocitů, zmínila jsem i pár možných změkčení, která ve světě již existují.