U nás v Rusku je všechno úplně jinak, napsal ruský profesor. A promluvil o Putinovi a hospodářství

26. 6. 2014 9:25

Profesor ekonomie a ředitel moskevského Centra postindustriálních studií Vladislav Inozemcev se ve svém článku publikovaném v deníku Kyiv Post zamýšlí nad zákonitostmi ruské ekonomiky. Tvrdí, že nezaměstnanost ani ekonomický růst ruské obyvatele nezajímají. Je rovněž přesvědčen, že Rusko není „normální“ zemí a proto ji mnoho úspěšných podnikatelů opouští.

U nás v Rusku je všechno úplně jinak, napsal ruský profesor. A promluvil o Putinovi a hospodářství
Foto: www.kremlin.ru
Popisek: Prezident Ruské federace Vladimir Putin

Mnoho světových politiků věří, že se růst ruské ekonomiky konečně zastaví. A to následkem sankcí, které Západ uvalil na Rusko v reakci na jeho anexi Krymu, píše ve svém komentáři pro Kyiv Post Vladislav Inozemcev. Stejně tak podle jeho názoru Obama, Barroso, Hollande či Merkel doufají, že se ruská ekonomika nedokáže v nových podmínkách správně orientovat, což bude mít za následek snížení důvěry Rusů v jejich vládu. A když bude mít problémy vláda, starosti bude mít i prezident země Vladimir Putin, vysvěltuje Inozemcev.

„Takový scénář se ovšem nikdy nevyplní. Dnešní Rusko představuje unikátní prostor, kde výše ekonomického růstu nemá vliv na chování elity a už vůbec ne na důvěru běžné populace k vládě či samotnému prezidentu Putinovi," je přesvědčen Inozemcev. Dodává v této souvislosti, že není až tak složité zjistit, proč tomu tak je. K tomu ovšem podle něj „musí člověk zapomenout na to, jaká pravidla platí ve standardní ekonomice západního střihu“. Dále vyjmenovává čtyři hlavní atributy ruského přístupu k ekonomice.

Prvním  je podle Inozemceva fakt, že ruská ekonomika není založena na výrobě, ale na přírodních zdrojích. Blahobyt či naopak problémy obyčejných Rusů se odvíjí od momentální situace v jednom jediném ekonomickém odvětví. Tím je vývoz ropy a plynu, které tvoří polovinu příjmů státního rozpočtu. Přesto je třeba zmínit, že produkce ropy se za posledních deset let prakticky vůbec nezvýšila. V roce 2013 se vytěžilo jen o 8 procent více ropy než v roce 2006 a dokonce o jedno procento méně plynu, přidává Inozemcev konkrétní čísla.

„Stabilita v oblasti politiky i úroveň podpory vlády tedy nezáleží na reálném růstu ekonomiky, ale na dynamice růstu osobních příjmů a to opět závisí na exportu ropy a plynu. Např. v době začínající krize v letech 2008-2009 klesly ve Spojených státech disponibilní příjmy po odečtení inflace o 2,7 procena. Ve stejném období patřilo Rusko mezi lídry ve skupině dvaceti zemí světa, ve kterých dosahoval růst přes pět procent," poukazuje Inozemcev na nedávnou historii.

Inozemcev připouští, že takovéto číslo bylo dosaženo jen díky fiskální politice založené na vývozu ropy a plynu, což podnikání v Rusko příliš neprospívalo. Zároveň však schvaluje postoj tehdejší ruské vlády, protože „lidé se díky jejím krokům nebáli utrácet své peníze“.

Druhým vysvětlením pro pochopení jedinečnosti ruské ekonomiky je podle Inozemceva skutečnost, že ruští úředníci a politici jsou ve velké většině zároveň také podnikateli. A zbytek „nepodnikajících“ úředníků zase získává podstatnou část svých příjmů přes úplatky. V době krize tak bohatnou díky svým kontaktům či uvalením dalších „korupčních daní“, píše Inozemcev. Ekonomická krize je podle něj ideálním obdobím pro korupční jednání, protože ještě více přerozdělují státní pomoc.

Za třetí charakteristický rys ruské ekonomiky považuje Inozemcev to, že nezaměstnanost se nepovažuje za faktor úspěšné či neúspěšné vlády. Místopředsedkyně vlády Olga Golodets nedávno připustila, že vláda přesně neví, kde pracuje 38,2 milionů lidí, tedy 44 procent aktivně činých obyvatel. Zvýšená nezaměstnanost tedy v Rusku nikoho neznepokojuje.

Čtvrtou charakteristikou ruského přístupu k ekonomice je podle názoru Inozemceva skutečnost, že ruští politici označují za viníka všech ekonomických krizí, které postihly Rusko v posledních třiceti letech, „ďábly“ ze zahraničí. Své vlastní chyby si uvnitř i navenek nikdy nepřipouštějí. Ruští politici vždy dokážou své občany přesvědčit, že za všechno mohou „ONI“, tedy Spojené státy a Evropa. Takto zdůvodňoval problémy ruské ekonomiky v roce 1998 i bývalý ruský prezident Boris Jelcin, míní Inozemcev.

Tento způsob konspirace podle Inozemceva na ruské obyvatele platí v každé době, za každého režimu. „Kolem Ruska jsou samí nepřátelé, kteří chtějí zemi zničit. Dnešní Rusko prostě není standardní zemí. Všichni, kdo pochopiil zdejší zákonitosti a marnost svého počínání, zemi již opustili, nebo se k tomu chystají. Mnoho úspěšných podnikatelů své firmy prodali a peníze převedli na zahraniční konta zemí, kde se rozhodli žít a dále podnikat,“ tvrdí Inozemcev.

„Jedno je jisté, problémy se hromadí a některé znich brzy vyjdou na povrch. Specialitou ruské ekonomiky je bohužel skutečnost, že až se tak stane, bude pozdě na to, abychom našli optimální řešení krizové situace. V nejbližších letech nejspíš budeme muset čelit krizi podobné, která postihla Rusko v 80. letech minulého století. Do té doby se ruský prezident Putin ani jeho nástupci nebudou ekonomikou zabývat a budou svět překvapovat svými politickými přešlapy," zakončuje prorocky své zamyšlení Inozemcev.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: pro

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

„Hovada, svoloč.“ Po křiku na Klause ml. padlo i něco, co se bojíme napsat

20:14 „Hovada, svoloč.“ Po křiku na Klause ml. padlo i něco, co se bojíme napsat

Václav Klaus mladší se dnes stal terčem verbálních útoků, když šel uctít památku padlých na Národní …