USA dnešní svět vytvořily, a dnes na něj Trump bude nadávat? Promlouvá bulharský politolog, který se dokázal dostat mezi světovou elitu liberálních levičáků

08.07.2017 18:01

Web Echo24 přináší ochutnávku rozhovoru s Ivanem Krastevem, politologem původně z Bulharska, aktuálně působícím na Institutu humanitních studií ve Vídni. Krastev je podle serveru „snad jediným člověkem z Evropy mezi Sovětským svazem a železnou oponou, který to v liberálně-progresivních kruzích na Západě po roce 1989 dotáhl mezi elitu“. Podle Krasteva je prezidentství Donalda Trumpa v USA dějinným zvratem. Historickou změnou v menším měřítku, srovnatelnou například i s rokem 1989, je ale podle Krasteva například i brexit. Na Trumpově vítězství je podle Krasteva nejdůležitější, že země, která minimálně v očích ostatních vytvořila dnešní svět, dnes ten samý svět sama zpochybňuje.

USA dnešní svět vytvořily, a dnes na něj Trump bude nadávat? Promlouvá bulharský politolog, který se dokázal dostat mezi světovou elitu liberálních levičáků
Foto: Facebook D. Trump
Popisek: Donald Trump

Trump je podle Krasteva „chaot, oportunista a postava z reality show“. Přesto prý Donald Trump sadu pevných názorů má. Mezi ně Krastev řadí například přesvědčení, že mezinárodní obchod není žádná „win-win“ situace, ale že každá transakce má své vítěze a poražené. „Z tohoto hlediska obviňuje liberály a globalizované elity, že obelhávají voliče, že jim zamlčeli, do jaké míry Amerika na globalizaci tratí, o kolik míst v průmyslu přišla,“ říká Ivan Krastev v rozhovoru pro Echo24.

Z této perspektivy Trump podle Krasteva rovněž klade otázku, „která vám bude znít idiotsky, pokud jeho perspektivu nesdílíte: Kdo je spojenec, kdo nepřítel? Nepřátelé jsou Japonci, Číňané, Němci. Obchodují s námi Američany a mají z nás výhody. Zvlášť na Japonce a Němce má prezident spadeno – platíme za jejich obranu, a oni nás ještě vykořisťují.“

„Extrémně důležitá změna“

Změna, která s Trumpem přichází, je podle Krasteva „extrémně důležitá“. „Počínaje rokem 1945 patřila myšlenka sjednocené Evropy ke konstantám americké zahraniční politiky, bez ohledu na to, jestli zrovna vládli demokrati nebo republikáni,“ sdělil politolog serveru Echo24. Nakonec ale podle Krasteva přišel Trump a řekl, že brexit je „bezvadná věc“.

„Pokud ovšem uvažujete v kategoriích obchodu a neuvažujete v kategoriích bezpečnosti, dojdete k názoru, že vyjednávání s Evropou jako celkem není tak úplně ve vašem národním zájmu,“ uvedl Krastev s odkazem na Trumpovu náturu obchodníka. „Ukázalo se to v případech Googlu a Microsoftu. Takže je pro vás lepší vyjednávat s jednou členskou zemí EU po druhé. Samozřejmě to bude mnohem asymetričtější jednání, pro malou zemi, jakou je Česká republika, nevýhodnější,“ dodal Krastev.

IVAN KRASTEV HOVOŘÍ NA TÉMA EVROPSKÉ PROBLEMATIKY NA PŮDĚ SOROSOVY STŘEDOEVROPSKÉ UNIVERZITY V BUDAPEŠTI:

Podle Krasteva si Trumpův poradce, konzervativec Steve Bannon, „představuje, že stojíme na pokraji velké antikosmopolitní revoluce a že USA by měly být připraveny stanout v jejím čele“. Evropané ale podle Krasteva neakceptují Trumpovu myšlenku, že by právě Amerika na globalizaci tratila. „Naopak odpor vůči globalizaci zleva i zprava byl v Evropě vždycky zabarven tím, že byla považovaná za americkou,“ zmínil Krastev v rozhovoru. „Evropa se revoluce proti kosmopolitismu myslím nezúčastní, lidé tady jsou naladěni mnohem defenzivněji. Máme tu řadu malých národních států, které se v dnešním světě tak jako tak cítí trochu ztracené,“ dodal Krastev.  

CELOU OCHUTNÁVKU ROZHOVORU S IVANEM KRASTEVEM PRO TÝDENÍK ECHO SI PŘEČTĚTE ZDE

Evropská unie sama ale po Trumpově prezidentství podle Krasteva stejná nezůstane. „Donedávna byla evropská integrace založená na představě, že jsme laboratoří světa, jakýsi ukazatel pro dějiny“ uvedl Krastev. Jenže se něco změnilo. „Nadnárodní spolupráce, volný obchod, absence vojenských řešení, další a další fáze integrace – to, co ještě včera vypadalo jako evropský univerzalismus, dnes vypadá jako evropská výjimka z pravidla,“ sdělil politolog. Evropská unie podle něj prý zvolí buď „radikální integraci ve svém tvrdém jádru, nebo se udrží zhruba v dnešním rozsahu, ale bude decentralizovanější“.

Dnešní populisté lidi měnit nechtějí...

Ivan Krastev se v rozhovoru dotkl i tématu populismu v Evropě. Mezi dnešními populisty a extremisty, kteří v Evropě řádili před druhou světovou válkou, vidí jeden „zásadní“ rozdíl. „Fašisté ani komunisté ve 30. letech neměli rádi společnosti, ve kterých žili. Snili o novém člověku, chtěli společnost zásadně předělat,“ uvedl. Jenže dnešní populisté lidského jedince podle Krasteva měnit nechtějí. „Obrací na voliče a říkají mu: Mám tě rád takového, jaký jsi, liberálové sice mají představu, jak by ses měl změnit a co by sis měl začít myslet, ale já s tvými názory a s tvými předsudky nemám problém,“ uvedl Krastev. „Populisté dneška nejsou zaměření pedagogicky. Mně se Trump taky nelíbí, ale nelíbí se mi ani reakce na Trumpa především v samotných Spojených státech. Je to pokus personalizovat krizi, která má přitom mnohem hlubší kořeny,“ dodal Krastev. 

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: maz

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Čte si to Minář? Průšvih na transparentním účtu Milionu chvilek. Petr Žantovský si otevřel výpis a nestačil zírat

7:46 Čte si to Minář? Průšvih na transparentním účtu Milionu chvilek. Petr Žantovský si otevřel výpis a nestačil zírat

TÝDEN V MÉDIÍCH Za významný mediální počin týdne považuje Petr Žantovský analytický článek o Karlu K…