Trump je podle Krasteva „chaot, oportunista a postava z reality show“. Přesto prý Donald Trump sadu pevných názorů má. Mezi ně Krastev řadí například přesvědčení, že mezinárodní obchod není žádná „win-win“ situace, ale že každá transakce má své vítěze a poražené. „Z tohoto hlediska obviňuje liberály a globalizované elity, že obelhávají voliče, že jim zamlčeli, do jaké míry Amerika na globalizaci tratí, o kolik míst v průmyslu přišla,“ říká Ivan Krastev v rozhovoru pro Echo24.
Z této perspektivy Trump podle Krasteva rovněž klade otázku, „která vám bude znít idiotsky, pokud jeho perspektivu nesdílíte: Kdo je spojenec, kdo nepřítel? Nepřátelé jsou Japonci, Číňané, Němci. Obchodují s námi Američany a mají z nás výhody. Zvlášť na Japonce a Němce má prezident spadeno – platíme za jejich obranu, a oni nás ještě vykořisťují.“
„Extrémně důležitá změna“
Změna, která s Trumpem přichází, je podle Krasteva „extrémně důležitá“. „Počínaje rokem 1945 patřila myšlenka sjednocené Evropy ke konstantám americké zahraniční politiky, bez ohledu na to, jestli zrovna vládli demokrati nebo republikáni,“ sdělil politolog serveru Echo24. Nakonec ale podle Krasteva přišel Trump a řekl, že brexit je „bezvadná věc“.
„Pokud ovšem uvažujete v kategoriích obchodu a neuvažujete v kategoriích bezpečnosti, dojdete k názoru, že vyjednávání s Evropou jako celkem není tak úplně ve vašem národním zájmu,“ uvedl Krastev s odkazem na Trumpovu náturu obchodníka. „Ukázalo se to v případech Googlu a Microsoftu. Takže je pro vás lepší vyjednávat s jednou členskou zemí EU po druhé. Samozřejmě to bude mnohem asymetričtější jednání, pro malou zemi, jakou je Česká republika, nevýhodnější,“ dodal Krastev.
IVAN KRASTEV HOVOŘÍ NA TÉMA EVROPSKÉ PROBLEMATIKY NA PŮDĚ SOROSOVY STŘEDOEVROPSKÉ UNIVERZITY V BUDAPEŠTI:
Podle Krasteva si Trumpův poradce, konzervativec Steve Bannon, „představuje, že stojíme na pokraji velké antikosmopolitní revoluce a že USA by měly být připraveny stanout v jejím čele“. Evropané ale podle Krasteva neakceptují Trumpovu myšlenku, že by právě Amerika na globalizaci tratila. „Naopak odpor vůči globalizaci zleva i zprava byl v Evropě vždycky zabarven tím, že byla považovaná za americkou,“ zmínil Krastev v rozhovoru. „Evropa se revoluce proti kosmopolitismu myslím nezúčastní, lidé tady jsou naladěni mnohem defenzivněji. Máme tu řadu malých národních států, které se v dnešním světě tak jako tak cítí trochu ztracené,“ dodal Krastev.
CELOU OCHUTNÁVKU ROZHOVORU S IVANEM KRASTEVEM PRO TÝDENÍK ECHO SI PŘEČTĚTE ZDE
Evropská unie sama ale po Trumpově prezidentství podle Krasteva stejná nezůstane. „Donedávna byla evropská integrace založená na představě, že jsme laboratoří světa, jakýsi ukazatel pro dějiny“ uvedl Krastev. Jenže se něco změnilo. „Nadnárodní spolupráce, volný obchod, absence vojenských řešení, další a další fáze integrace – to, co ještě včera vypadalo jako evropský univerzalismus, dnes vypadá jako evropská výjimka z pravidla,“ sdělil politolog. Evropská unie podle něj prý zvolí buď „radikální integraci ve svém tvrdém jádru, nebo se udrží zhruba v dnešním rozsahu, ale bude decentralizovanější“.
Dnešní populisté lidi měnit nechtějí...
Ivan Krastev se v rozhovoru dotkl i tématu populismu v Evropě. Mezi dnešními populisty a extremisty, kteří v Evropě řádili před druhou světovou válkou, vidí jeden „zásadní“ rozdíl. „Fašisté ani komunisté ve 30. letech neměli rádi společnosti, ve kterých žili. Snili o novém člověku, chtěli společnost zásadně předělat,“ uvedl. Jenže dnešní populisté lidského jedince podle Krasteva měnit nechtějí. „Obrací na voliče a říkají mu: Mám tě rád takového, jaký jsi, liberálové sice mají představu, jak by ses měl změnit a co by sis měl začít myslet, ale já s tvými názory a s tvými předsudky nemám problém,“ uvedl Krastev. „Populisté dneška nejsou zaměření pedagogicky. Mně se Trump taky nelíbí, ale nelíbí se mi ani reakce na Trumpa především v samotných Spojených státech. Je to pokus personalizovat krizi, která má přitom mnohem hlubší kořeny,“ dodal Krastev.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: maz
