Lubomír Zaorálek se vyjádřil k zabití íránského generála Kásima Sulejmáního. Jsme blíž, nebo dál od nějakého válečného konfliktu? „My se neustále v tomhle prostoru nacházíme v určité mlze neurčitosti z hlediska dalšího vývoje, a to samozřejmě trvá. V tom se tak moc nemění. Ty obavy, které vyvolalo zabití Sulejmáního, tak na tom nic nemění. Teď někomu připadá, že reakce Íránu nebyla tak tvrdá, jak si možná kdo představoval. Strategie Íránu v tomhle je nepřehledná také proto, že Írán je vlastně jiný typ partnera, než jsme zvyklí jinde. Íránci říkají, že jsou šachisté, že své kroky promýšlejí velmi dlouho dopředu a to, co mají v úmyslu, v tuto chvíli netušíme,“ sdělil Zaorálek. „A co se týče Donalda Trumpa, tak nějaký zásadní krok může být udělán ve chvíli, kdy se mu to bude nejméně hodit,“ podotkl dále ke krokům Íránců Zaorálek.
„Že přijdou další kroky, jsem si jist na 99 procent. Je strašně široký ten terén, kde mohou Íránci zasáhnout. Je to celá řada zemí. Dokonce i se to týká Evropy, nejenom tedy Asie, to znamená, je tam celá řada zemí, cílů, které mohou zasáhnout. Nejenom v oblasti Středního východu, protože oni dokázali zasáhnout i v Jižní Americe. Do té jejich strategie nevidíme právě proto, že u Íránců musíme předpokládat, že ta celá věc může být promyšlenější, než my jsme schopni dnes odhadovat,“ sdělil Zaorálek.
Svět je dle jeho slov stále nebezpečnější. „To je systematické zhoršování, které se děje,“ míní Zaorálek. Zabití Sulejmáního je podle jeho slov porušením mezinárodního práva. Toho teď můžou využít Rusové nebo Číňané a zachovat se stejně, tedy klidně někoho zabít. „Když zítra Čína nebo Rusko použijí podobnou metodu, tak akorát řeknou: My používáme stejnou metodu, co děláte vy. To mi připadá hrozivé. To bylo zlé již na roce 2003, kdy se použila lež jako důvod, kdy se zasáhlo,“ sdělil Zaorálek s tím, že nám neprojde zabití oficiálního představitele země. „Otevírá to cestu k likvidování lidí, kteří se někomu nelíbí,“ sdělil. Spojené státy podle něj dnes lžou, stejně jako lhaly v roce 2003 před invazí do Iráku.
„České nadšení pro to, když byl odpraven Sulejmání, mě opravdu děsí. Připadá mi, že země jako Česká republika by měla být ta, která stojí na tom, že se dodržují nějaké principy mezinárodního práva. Že my jsme ti, kteří úzkostlivě si dávají pozor na to, abychom říkali, že je špatné takovýmto způsobem se vyrovnávat s lidmi, kteří se nám nelíbí. Debata kolem Sulejmáního je daleko komplikovanější. Ano, Sulejmání byl voják, který byl architektem toho pohybu a může se mu leccos počítat, ale... Válka je normální, legitimní zabíjení lidí, v civilních poměrech se lidé nesmějí zabíjet. Ale když máte válku a generály a jsou ve válkách, tak zabíjejí lidi. Oni se vlastně dopouštějí z hlediska normálního života mírového zločinu. Tak je teď budeme navzájem pobíjet? Tomu se otevírá prostor. To je prostě šílené,“ rozlítil se Zaorálek.
„Likvidace Sulejmáního je možný posun do extremizace, kterou jsme si dříve nedovedli představit. Pravda o Sulejmáním není tak černobílá. Ta jeho figura v poslední době skutečně se rýsovala jako možná varianta budoucího prezidenta Íránu a někoho, kdo měl obrovskou podporu. Dokonce Sulejmáního a Chameneího svým způsobem uznávají ti, kteří jsou proti režimu, aspoň jim přiznávají, že jsou to osobnosti. To prostě není tak jednoduché říct: Tohle je monstrum, toho zlikvidujeme, a tím vlastně v té zemi uděláme pořádek. Tahle strašně zjednodušená představa je ničivá, jednak proto, že není pravdivá. Je to strašné zjednodušení, a navíc otevírá prostor světu, ve kterém nebudou platit žádná pravidla. A země jako Česko by tohle vždycky měla brát jako obrovské ohrožení a obrovské nebezpečí. Ve světě, ve kterém nejsou pravidla, to jsme poznali v roce 1938, 1939, v takovémto světě pro tento stát nebylo v minulosti, ve 20. století, místo,“ zdůraznil Zaorálek.
Bilanci Sulejmáního podle něj budeme sčítat za delší čas. „A uvidíme, co bude důsledkem. Já jsem jen přesvědčen o tom, že situace na Středním východě se tím neuklidnila, naopak se ještě více destabilizovala. A navíc dochází k něčemu, co je nesmírně vážné – Írán přece řekl, že za těchto podmínek on odstupuje od íránské dohody, a bude provádět tedy obohacování uranu tím nedovoleným způsobem, který umožňuje přípravu uranu pro použití jadernými zbraněmi. A to si myslím, že je přece jedna z nejhorších věcí, které nás mohou potkat, jestliže Írán začne prostě obohacovat uran. V tu chvíli začne tlak na to, aby se tomu zabránilo, aby se provedla nějaká vojenská akce, a my se budeme stále více blížit vojenskému konfliktu s Íránem," poukázal Zaorálek.
Hovořil pak také o situaci v Afghánistánu, kdy se podle něj neříká v Česku pravda. Většina lidí nás tam opravdu vnímá jako okupanty, což je podobné i v Iráku. „Běžní Afghánci moc nerozlišují, jestli ten voják v tom mundúru je Čech, nebo Američan. Oni nás mají v podstatě všechny za jednu partu. A to, že nás dneska prostě vidí jako okupanty a že si to mnozí myslí potom, co zažili na ztrátách civilního obyvatelstva, je také fakt, ať se nám to líbí, nebo ne; ta naše pozice se neustále zhoršuje v tom Afghánistánu. My bychom si měli přiznat, že my v těch zemích dneska nejsme vnímáni už jako ti, kteří těm zemím pomáhají. My jsme tam vnímáni jako cizí prvek. Jestliže v Iráku zvítězí ten stejný či podobný názor také, jestliže budeme vnímáni jako někdo, kdo se tam chová jako okupační mocnost...“ poznamenal Zaorálek a zdůraznil to, že tam jsme na pozvání země, a ve chvíli, kdy nás tam nebudou chtít, jsme okupační mocností. „Nedovedu si představit, že Česko někde bude, když ho tam prostě nechtějí,“ řekl Zaorálek. Podle něj je celá akce týkající se Afghánistánu nešťastná od prvního okamžiku. „Ten způsob, jakým jsme tam vešli, jak jsme se tam chovali, jak jsme postupně měnili to chování, ztráty obrovské toho civilního obyvatelstva, jak jsme se začali vzdalovat tomu obyvatelstvu. Jak jsme nikdy nevěděli přesně, co tam děláme, jaký je náš cíl. Situace v Afghánistánu je prostě prohra a je otázka, jakým způsobem odtamtud odejít,“ uzavřel.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vef
