Hudebník a moderátor Pavel Černocký přivítal ve svém studiu exposlance a zastupitele Středočeského kraje Jiřího Kobzu. V úvodu rozhovoru se host svěřil, že jedenáct let žil v Íránu.
„Íránci jsou vychovaní v systému tamního fašismu,“ pokusil se přiblížit atmosféru režimu ajatolláhů. Kdyby se nahradilo slovo islámský výrazem socialistický, byl by íránský režim podle jeho slov hodně podobný tomu, který jsme měli u nás před rokem 1989.
„Do určité míry přemýšlejí hodně podobně jako my. Írán je nejen multietnický, ale také společensky rozvrstvený. V severním Teheránu bydlí bohatí, vzdělaní, prozápadně orientovaní lidé, kteří berou věci velmi pragmaticky. Nechávají si do toho jen málo vstupovat náboženské prvky. Kdežto jih Teheránu je chudá čtvrť. Pak jsou venkovské oblasti, kde jsou kočovné kmeny. Tito lidé žijí úplně stejně jako v biblických dobách. Jsou tam různá etnika – enklávy křesťanských Arménů, Azerové drží severozápad Íránu, kde je průmysl, dál na západ jsou Kurdové, u zálivu Arabové,“ vypočítával Kobza.
Je podle něj těžké říct, jak přemýšlejí Íránci, protože každý z nich uvažuje jinak.
Střelba z kulometů do davu a čtyřicet tisíc mrtvých
Řeč se pak stočila na sobotní demonstraci Milionu chvilek na Letné. Lze prý ji srovnat s těmi v Íránu. „Když jsou povinné demonstrace, výročí, páteční modlitby apod., každý tam musí být, protože na rohu stojí ‚tajemník uličního výboru‘ a dělá si čárky, kdo tam byl a kdo tam nebyl. Podle toho s ním potom zacházejí. V posledních letech tam bylo několik pokusů o revoluce, o převrat pod nejrůznější příčinou. Zajímavé je, že většinu revolt vedly holky,“ zmínil Kobza.
Tamní ženy jsou podle něj úžasné – pracovité, cílevědomé, odhodlané, houževnaté. „Muslimové měli velký problém, když zjistili, že šedesát procent vysokoškolských studentů jsou holky, které jsou ochotné pracovat na sobě. V soukromém sektoru se dostávají poměrně vysoko. Jsou i v ředitelských funkcích,“ přiblížil politik.
Zmínil revolty proti nošení šátků. „Poslední byla spuštěna zhroucením ekonomiky a obrovskou inflací. Íránská banka vydala bankovku deset milionů rijálů, která má hodnotu asi stokoruny. Je tam obrovská bída. Lidé přišli o peníze, které měli. Kdo nic neměl, ten je úplně v háji,“ nastínil Kobza.
Nespokojení lidé vyšli do ulic, ale režim proti nim brutálně nastoupil. Mělo být až 40 tisíc mrtvých. „Stříleli kulomety do davu,“ řekl politik.
Pahlavího svrhli Američané a Britové
Vrátil se také k režimu posledního monarchy, šáha Pahlavího. Tento režim padl v roce 1979. „Revoltu proti Pahlavímu vyprovokovaly CIA a MI6, protože si dovolil chtít za ropu burzovní ceny,“ vysvětlil Kobza.
Bohatli podle něj Britové a Američané a Írán zůstával chudý. „Pahlaví se snažil Írán zcivilizovat, vyhlásil tzv. bílou revoluci. Absolventi pedagogiky dostávali umístěnky někam do ‚horoucích pekel‘, aby tam negramotné pasáky učili číst, psát, počítat. Chtít po Američanech a po Britech burzovní ceny za ropu je smrtelný hřích, tak proti němu vyprovokovali puč. Byla to profesionální práce. Najímali aktivisty, platili je. Najímali novináře, kameramany, aby z dvaceti lidí dokázali udělat naplněné náměstí. Přes zahraniční vysílače se do Íránu dostávalo, že šáh krade, manželka má křesťanského milence, sestra fetuje. Všichni kradou a všechno je to v pytli a tak. Všechny jejich hříchy nafukovali. Tím se povedlo revoltu rozpoutat,“ přiblížil politik.
Šáh stál podle něj před dilematem, jestli má revoluci utopit v krvi. Rúholláh Chomejní byl v té době bezvýznamný klerik ve Francii.
„Začali prohlašovat, že Chomejní je něco jako íránský Gándhí, že ho musejí podporovat. Udělali mu obrovské PR. Protivládní projevy nahrával, protože věděl, že polovina Íránců je negramotná. Nahrávky se pak pašovaly do Íránu, množily se tam. Šáh s manželkou odletěl. S velkou pompou přiletěl Chomejní. Prohlásil, že udělají referendum, jestli Íránci chtějí vyměnit prohnilý, zkorumpovaný, prozápadní systém šáha za poctivý, čistý režim islámského státu. Íránci mu na to naletěli. Když dostal mandát, přišla noc dlouhých nožů, při které byli pozatýkáni a zlikvidováni nepohodlní,“ líčil Kobza.
Zmínil íránské přísloví, že osel patří tomu, kdo na něm sedí. Chomejní si tak obrazně řečeno sedl na osla.
Fotogalerie: - Proti útoku na Írán
Současná situace v Íránu podle něj povede k aktivizaci spících teroristických buněk na Západě. „Teprve to přijde. V pár zemích už to bylo. U nás byla parta, která zapálila prázdnou halu. Bude to pokračovat dál. V americké zahraniční politice šlo vždycky nejen o naftu, ale hlavně o to, kdo bude v USA prezidentem. Amerika má na podzim senátní volby. S republikány to nevypadá nejlépe. Na podzim jsou volby i v Izraeli,“ připomněl Kobza.
Příštím hostem ve studiu Pavla Černockého má být herečka Jaroslava Obermaierová.
Psali jsme:
Práce autora se řídí redakčními zásadami ParlamentníListy.cz.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Přidejte si obsahový box PL do svých oblíbených zdrojů na Hlavní stránce Seznam.cz. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovali 2 čtenáři)
Obáváte se, že současná nestabilita v Íránu může vést k aktivaci teroristických buněk v evropských zemích?
