V Evropě je krize způsobena narušeným vztahem mezi Ruskem na jedné straně a Spojenými státy a Evropskou unií na straně druhé. Geopolitické hrátky navíc značně tříští i situaci na Blízkém východě. Značné napětí působí rovněž spory o menší ostrovy poblíž Korejského poloostrova. Příčiny těchto nesrovnalostí jsou jistě spojeny s komplexními mocenskými strukturami v regionech a nevyřešenými problémy z minulosti. Jejich společným jmenovatelem je však úzká provázanost na globální strategii Spojených států amerických.

V Evropě USA dlouhá léta tlačily na rozšiřování NATO směrem na východ a podporu různých barevných revolucí, pomocí kterých chtěly vytlačit Rusko z tradičních sfér vlivu. Zatímco Rusko a Evropa kvůli těmto třenicím tratí, Spojené státy plní své hlavní cíle, kterými jsou oslabení Ruska i EU. Dalším kamenem úrazu je stažení amerických vojsk z Iráku a Afghánistánu a nezodpovědný způsob řešení konfliktů v Libyi a Sýrii. Střední východ se dostal do chaosu a tato situace nahrála extremistickým organizacím.

celý text v angličtině si můžete přečíst ZDE

Počínání Spojených států v asijsko-tichomořském regionu nejenom narušuje vztahy mezi Koreou, Čínou a Japonskem, ale také vytváří intenzivní strategické soutěžení, v rámci kterého se snaží malé země hájit své malicherné a fakticky právně nepodložené zájmy. Kroky Washingtonu jsou motivovány obavami ze vzestupu zemí jako je Čína. Ve snaze zachovat svoji slábnoucí hegemonii se Washington uchyluje k uplatňování geopolitického vlivu ve vzdálených regionech. Západ je přesvědčen, že světový mír závisí na udržování rovnováhy sil. Také proto západní politici a stratégové s takovou oblibou mluví o zmíněné rovnováze. Zbigniew Brzezinski je toho příkladem.

Američany vyprovokované geopolitické napětí má bezesporu negativní dopady na transformaci mezinárodního systému. V prvé řadě bude globální vládnutí čelit stále častěji geopolitickým výzvám. Podobné napětí vede k existenci geopolitického a globálního vládnutí, jež nejsou navzájem příliš kompatibilní. Nejdůležitějším důvodem pro nutný rozvoj v mnoha oblastech globálního vládnutí je skutečnost, že návrat ke geopolitice vážně narušuje spolupráci mezi jednotlivými zeměmi (světových velmocí pak v prvé řadě) v rámci současného mezinárodního systému. Washington navíc bere jen malé ohledy na stávající mezinárodní organizace.

Pokud uspěje plánované Transatlantické obchodní a investiční partnerství, potom se ocitne Světová obchodní organizace (WTO) na okraji zájmu. V reakci na to potom budou muset rozvojové země sdružené např. v BRICS budovat nové mezinárodní instituce a systémy, což povede k další roztříštěnosti globálního vládnutí. Návrat ke geopolitickému soupeření k tomu přináší rostoucí rizika v politické, bezpečnostní i vojenské oblasti. Hlavním nebezpečím je obnovení studené války, které v dalším kroku zahrnuje častější lokální konflikty, nárůst nacionalismu, regionálního extremismu a mezinárodního terorismu. Největším problémem samozřejmě je, že jsou Spojené státy v krizi a místo, aby hledaly chybu u sebe, rozehrávají geopolitické hry ve snaze zastavit oslabování své hegemonie. Takové počínání může vyústit v tragédii pro celý svět.

Psali jsme:

Toto si Putin přečte rád: Světový řád je prý v troskách. Budoucnost možná patří této nové ideologii, která se již rozmáhá

Matador světové politiky Kissinger důrazně varuje své USA. V Kyjevě nechť to radši nečtou

Bývalý přední politik se rozhovořil o novém světovém řádu. Jsme prý na začátku nové éry. Tyto věci se dle jeho názoru naprosto změní

Potřebujeme nový světový řád. Autor úvahy: Rektor prestižní moskevské školy MGIMO

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.