Kdo podle vás sestřelil civilní letadlo nad Ukrajinou?Anketa
Ohledně pachatele útoku stále není jasno. Server britské BBC objevil na internetu video, na kterém se k sestřelení letadla v telefonu přiznává jeden ze separatistů. Mělo se jednat o lídra povstalců Igora Bezlera, který měl hovořit s ruským bezpečnostním agentem. Telefon měla zachytit ukrajinská rozvědka.
Ruský zpravodajský server Komsomolskaja pravda ale citoval vyjádření španělského letového dispečera, který na svůj Twitter napsal, že pár minut před sestřelením letadla byly v jeho blízkosti zaznamenány na radarech dvě ukrajinské stíhačky. Dispečer dále napsal, že po zmizení letadla z radarů byla kyjevskými úřady oznámena havárie neobyčejně rychle.
Měl tam letět Putin
V souvislosti s motivací těch, kteří malajsijské letadlo sestřelili, se objevila ještě jedna velmi zajímavá informace. Agentura Interfax uvedla, že po stejné trase nad Ukrajinou, na které bylo sestřeleno malajsijské letadlo letu MH17, letěl krátkou dobu předtím ruský prezident Vladimir Putin. Zdroj pod podmínkou anonymity agentuře řekl, že místem měla obě letadla proletět v intervalu zhruba čtyřiceti minut.
Prezident letěl stejným směrem, tedy na východ. Vracel se ze summitu zemí BRICS v Brazílii do Moskvy. „Obrysy letadla jsou podobné, stejně jako linie a zbarvení. Na takovou vzdálenost jsou obě letadla téměř totožná,“ uvedl dále zdroj.
-
SLEDUJEME Sestřelené letadlo nad Ukrajinou
O chvíli později ale byla tvrzení agentury Interfax vyvrácena. Speciál prezidenta Putina totiž vůbec neletěl přes Ukrajinu. Prezident Putin totiž nechtěl letět přes sousední zemi, na jejímž území se válčí, jak uvedl server Gazeta.ru. Letadlo letělo jinudy a v pořádku přistálo na moskevském letišti Vnukovo.
Humanitární příměří
Ukrajinská vláda a separatisté na východě země se na počátku navzájem obviňovali ze sestřelení letadla. Ve večerních hodinách se situaci pokusil uklidnit Alexander Borodaj, premiér separatistické Doněcké lidové republiky.
Borodaj vyzval, aby obě strany uzavřely humanitární příměří, které by dovolilo řádné vyšetření nehody. To by umožnilo, aby se na místo katastrofy, umístěné v území tvrdých bojů, mohli dostat vyšetřovatelé a humanitární organizace. Délka humanitárního příměří by měla být 2-3 dny.
Letecké společnosti z celého světa však oznamují odklon letů z Ukrajiny. Mluvčí Českých aerolinií Daniel Šabík pro Českou televizi uvedl, že většina letů, které měly přelétat nad východem Ukrajiny, bude z oblasti odkloněna. Výjimkou jsou lety, které mají směřovat přímo do oblasti východní Ukrajiny. V jejich případě se čeká na vyjádření tamních úřadů.
Zpravodaj České televize Lukáš Mathé zdůraznil, že vyšetřování tragického pádu malajsijského letounu na východě Ukrajiny je stále na počátku, ale většina médií informuje o tom, že letadlo bylo sestřeleno. Podle všeho už se podařilo najít černou skříňku z havarovaného letounu a separatisté počítají s tím, že zamíří do Moskvy. Pokud k tomu skutečně dojde, bude to podle informací ČT v souladu s mezinárodními úmluvami, ve kterých je stanoveno, že katastrofy z této oblasti mají být prošetřeny ruskou stranou. Upozornil na to politický geograf Michael Romancov.
Politolog Jan Šír k tomu v Událostech, komentářích České televize poznamenal, že separatisté mohli potřebné rakety získat z ruské strany. Neodpustil si rovněž poznámku, že v řadách separatistů působí i neoznačení ruští vojáci.
Vojenský analytik Martin Koller to ale vidí úplně jinak. „Že by je získali ze strany Ruska, lze téměř vyloučit. Pokud je separatisté získali, pak je získali od ukrajinské armády, jejíž představitelé tvrdili, že tyto systémy k dispozici nemají,“ podotkl Koller v Událostech, komentářích.
Připomněl, že k obsluze celého systému je třeba několikačlenná cvičená posádka. A pokud se podaří najít nějaké pozůstatky rakety, což by se při důkladném hledání mělo podařit, pak je třeba mít na paměti, že každá raketa má své výrobní číslo, podle toho ji lze identifikovat a následně říci, komu vlastně patřila.
V Událostech, komentářích České televize se pak k věci přímo z východní Ukrajiny vyjádřil redaktor Českého rozhlasu Martin Dorazín. Ukrajinští separatisté podle něj dorazili na místo okamžitě, v doprovodu spřátelených novinářů. Celé aranžmá akce podle rozhlasového zpravodaje naznačovalo, že si vše chtějí pečlivě ohlídat. Redaktor k tomu připomněl i to, že okamžitě deklarovali svou vůli předat černé schránky z letadla na expertizu do Moskvy.
Dorazín pak ještě rozvinul spekulaci, že chování východoukrajinských separatistů je může nepřímo usvědčovat z podílu na pádu letadla. Zejména zmínil to, že ještě před tím, než se zjistilo, že se jedná o civilní malajsijské letadlo, tak se představitelé Doněcké lidové republiky již na sociálních sítích začínali chlubit, že sestřelili velké vojenské letadlo ukrajinské armády. Po zjištění skutečné totožnosti letadla prý začali své příspěvky horečně mazat.
Své vystoupení pak rozhlasový redaktor uzavřel tím, že teorii o tom, že původním cílem měl být Vladimir Putin, označil za „šílenou spekulaci“.
Fotogalerie: - Proti masakru ukrajinských civilistů
Během mimořádné tiskové konference na amsterdamském letišti bylo podle ČT oznámeno národnostní složení cestujících, kteří v letounu nad Ukrajinou zahynuli. Na palubě se mělo nacházet 154 Nizozemců, 27 Australanů, 23 Malajsijců, 11 lidí z Indonésie, 6 Britů, 4 Němci, 3 Filipínci a jeden Kanaďan. Další národnosti se zatím nepodařilo ověřit.
Kvůli tragédii se v pátek v 16:00 SEČ mimořádně sejde Rada bezpečnosti OSN. Generální tajemník Organizace spojených národů Pan Ki-Mun konstatoval, že musí dojít k důkladnému mezinárodnímu vyšetření celé události.
Server Hlas Ruska ve čtvrtek pozdě v noci citoval z prohlášení ruského Ministerstva obrany, které prý uvádí, že ruské letectvo v den katastrofy v oblasti u hranic s Ukrajinou neprovádělo žádné lety. V prohlášení je také uvedeno, že podle informací, které má Ministerstvo obrany k dispozici je na jihovýchodě Ukrajiny rozmístěno 27 odpalovačů raket BUK M1 ve výzbroji ukrajinské armády. Tyto komplexy jsou prý schopny ostřelovat cíle až do výšky 30 kilometrů, což podle Hlasu Ruska vzbuzuje u moskevského Ministerstva obrany pochybnosti vůči Kyjevu.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Jakub Vosáhlo
